Vše už zaznělo, odmítají se biskupové zapojit do debat o církevních restitucích

Čeští biskupové považují církevní restituce za uzavřenou věc a do debaty na téma zdanění peněžních náhrad nebudou vstupovat. Svým prohlášením reagovaly církevní autority na nedávné vyjádření předsedy hnutí ANO Andreje Babiše o možném zdanění náhrad i na jeho nápad přesunout agendu církví z resortu kultury pod ministerstvo financí. Návrh na zdanění podporují KSČM a SPD.

„Otázku částečného majetkového narovnání (takzvaných církevních restitucí) považujeme za uzavřenou. Plně se soustředíme na zajištění našeho pro společnost výhodného samofinancování. O tomto procesu průběžně informujeme veřejnost,“ oznámil mluvčí České biskupské konference (ČBK) František Jemelka.

91 minut
Devadesátka ČT24 o nových plánech na zdanění náhrad církevních restitucí
Zdroj: ČT24

Do současné právně-politicko-ekonomické debaty na téma zdanění sbor biskupů podle svého generálního sekretáře Stanislava Přibyla již nebude vstupovat, neboť nepřináší žádné nové podněty a argumenty.

„Vše již bylo řečeno a vyargumentováno,“ uvedl Přibyl.

Když vám někdo ukradne tisíc korun, pak se vám vrátí zhruba 300, 400 korun jako příjem a ještě by vám to chtěl někdo zdanit. To je celá logika toho, o čem mluví pan Babiš, komunisté a další, kterým se církevní narovnání nelíbí.
Jan Jandourek
sociolog a publicista

„Se zástupci politických stran, které měly o parametrech částečného majetkového narovnání pochybnosti (ANO a ČSSD), jsme vedli dialog, na jehož konci se ukázalo, že majetkové narovnání je pro stát výhodné,“ doplnil Přibyl. S přijetím zákona o majetkovém vyrovnání se pojí totiž také postupná odluka církve od státu a snižování příspěvku státu na činnost církve až na nulu.

Církve a náboženské společnosti vysvětlily námitky politických stran a politici včetně zástupců ANO a ČSSD v komisi k tomu zřízené je již nerozporovali, připomněla ČBK. Podle Přibyla se nepotvrdily například domněnky o nadhodnocení finanční náhrady a „další často opakované politické argumenty, které jsou užívány při snahách o změny v restitučním procesu“. Závěry komise složené ze zástupců politických stran a církví jsou dostupné na webu ČBK.

Spor o církevní restituce se vleče i mezi politiky samotnými

Zákon o církevních restitucích, který vstoupil v platnost začátkem roku 2013, počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci.

Andrej Babiš se pro zdanění náhrad vyjádřil již dříve jako vicepremiér a ministr financí dosavadní vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD). Loni prohlásil, že vyčíslení náhrad podle ceny půdy byl podvod. „Ten návrh zdanit to je určitá menší kompenzace toho, co stát musí církvím zaplatit za ten prodražený vymyšlený odhad,“ řekl tehdy. Zdanění, pokud by bylo odsouhlaseno, by se ale netýkalo již vyplacených peněz.

Jednotné stanovisko ke zdanění finanční části restitucí současná vláda nezaujala. Proti se stavěli koaliční lidovci, ale i premiér Sobotka. Zdanění loni navrhl jeho stranický kolega, tehdejší jihočeský hejtman Jiří Zimola. Sobotka označil Zimolův návrh za snahu o nasbírání volebních bodů před krajskými volbami v říjnu 2016. ČSSD měla revizi církevních restitucí ve svém programu pro předchozí sněmovní volby, které vyhrála. Sobotka ale revizi podmiňoval dohodou s církvemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...