Do Česka míří levnější biologické léky na nádory. Díky nižší ceně se dostane na víc pacientů

Nahrávám video

Víc onkologických pacientů by mělo v budoucnu dostat biologickou léčbu. Originálním lékům skončila patentová ochrana a k českým pacientům se už letos dostanou méně nákladné náhrady, což může ušetřit až stovky milionů korun. Finančně nákladná biologická léčba, která se používá k léčbě nádorů nebo poruch imunity, stála loni české zdravotnictví asi deset miliard korun. Letos se počítá s částkou ještě asi o 1,5 miliardy vyšší.

Moderní léky vyrobené z živých buněk mohou u jednoho pacienta stát až miliony korun ročně. Proto je předepisují pouze specializovaná centra. Jen u největší pojišťovny VZP už je teď dostává přes 30 tisíc pacientů ročně.

Umí totiž zlepšit nebo dokonce opravit schopnost sebeobrany lidského těla. Z toho důvodu se používají například pro léčbu autoimunitních chorob, jako jsou lupénka, revmatoidní artritida a roztroušená skleróza.

V Česku se biologické léky objevily kolem roku 2000. „Do té doby jsme léčili léky, které oslabovaly imunitu a měly spoustu nežádoucích účinků. Potom se podařilo vyrobit molekuly, které působily cíleně. Začalo jich přibývat, ale problémem byla cena,“ vysvětloval ředitel revmatologického ústavu Praha Karel Pavelka.

Když skončí patentová ochrana

Stejně jako u klasických léčiv platí i v případě těchto biologických léků patentová ochrana. Ta už ale u některých léků vypršela a postupně se začaly objevovat jejich levnější náhražky: takzvané biosimilars, tedy obdoba generik u klasických léků.

Důvody k přechodu na levnější varianty léků z originálního jsou hlavně ekonomické. „Přirovnal bych to k výměně spojky v autě, kde vám nabídnou originální značkový díl, a nebo levnější, neoriginální. Ten ale musí fungovat úplně stejně,“ vysvětluje náměstek ředitele Masarykova onkologického ústavu Marek Svoboda.

Zkušenosti s biosimilars už mají lékaři v revmatologii nebo gastroenterologii. Podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové se v onkologii zatím tato léčiva využívala jen v podpůrné léčbě.

Už letos by se ale měly do Česka dostat ve světě již používané biosimilární léky na nádory. „U karcinomu prsu bude k dispozici trastuzumab, což je velice významný lék pro určitou skupinu pacientek,“ vysvětluje Jana Prausová. To, že se dostane na trh, navíc povede v Česku ke snížení ceny originálu, který se používá i na léčbu karcinomu žaludku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 3 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 4 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 11 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 11 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...