Dálniční kontroly za únor odhalily dva tisíce aut bez známky

Nahrávám video

Za jízdu po dálnici bez zaplaceného poplatku dostaly během února pokutu asi dva tisíce řidičů. Počet aut, jejichž majitelé nezaplatí, je ale podle policistů i celníků pravděpodobně vyšší. Odhadují to na jednotky procent. Od letoška se známky nekupují v papírové, ale elektronické podobě. Prodaly se jich zatím dva miliony.

Policisté a celníci tento týden posílili dálniční kontroly. Za několik dní rozdali 1200 pokut. „Častou omluvou je, že řidič zapomněl, že si to neuvědomil, ale setkáváme se i s případy, kdy řidič neměl uhrazeno časové zpoplatnění a byl si toho vědom. Pouze spoléhal na to, že ho hlídka nezastaví,“ řekl Michal Hodboď z Policejního prezidia. Za únor podle něj policisté zaznamenali dva tisíce takových přestupků, které vyřešili na místě uložením pokuty v celkové hodnotě přes 1,5 milionu korun.

Ačkoliv od letoška přešly dálniční známky na elektronickou podobu, kontrola je podobná jako v době papírových známek. „Systém pořád vyžaduje, aby policie nebo celníci řidiče zastavili. Automatizované systémy na udělení pokuty nestačí. A tak je vymahatelnost zpoplatnění vlastně podobná jako do loňska,“ vysvětlil Hodboď. Jedna zásadní věc se ale změnila. Kupon jako jednoznačné potvrzení zaplaceného poplatku už chybí.

Policisté a celníci při kontrolách používají systém, který se skládá z přenosného tabletu a kamery ve služebním vozidle. Zařízení automaticky skenuje registrační značky při statické kontrole nebo při souběžné jízdě.

Ideální pro kontroly je, když hlídka stojí na nějakém nájezdu a používá data z mýtných bran. Podle nich si vybírá, které auto zastaví. O některých už ale řidiči vědí. Stejně jsou na tom ale také policisté, protože jednu z komunitních navigací používají a sami sebe tak vidí na displeji.

Podle dat z bran se oproti začátku měsíce podíl aut bez zaplaceného poplatku výrazně snížil. Zatímco prvního února to bylo odhadem každé čtvrté auto, nyní má zaplaceno drtivá většina.

Elektronické známky od letošního roku nahradily staré papírové kupony, jejichž platnost definitivně skončila na konci ledna. Nové známky jsou vázány na poznávací značky aut, není už tak nutné je lepit na přední sklo vozidla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 6 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.