Duben spěje ke konci a práce na silnicích a především dálnicích jsou v plném proudu. Na první pohled jich není nijak zvlášť mnoho – pracuje se na 176 kilometrech, loni během roku museli řidiči zpomalovat nebo objíždět 600 kilometrů rozkopaných silnic. Stavbaři však obsadili několik velmi vytížených úseků. Silničáři spolu s policisty se proto snaží najít způsob, jak omezit kolony, a tak i předcházet nehodám, které se v nich stávají.
Dálnice plné kolon představují nejen zdržení, ale i nebezpečí. Silničáři je chtějí zkrotit
6 minut
UDÁLOSTI: Kolony, nehody a zpoždění – prakticky každodenní situace na dálnici D1
Praha i Brno jsou v obležení bagrů, nákladních aut a armád stavebních dělníků. Z Prahy nebylo možné na konci předposledního dubnového týdne bez zdržení vyjet na plzeňskou D5, karlovarskou D6, ústeckou D8, boleslavskou D10 ani královéhradeckou D11.
Kdo vyrazí po D1 do Brna, brzy dojede k prvnímu z pěti úseků, kde pokračuje dlouholetá rozsáhlá modernizace a jezdí se ve zúžených pruzích. Bezprostředně u Brna se navíc pracuje na části dálnice D1, která už do velké modernizace nepatří, navíc je omezení i směrem na Vyškov a zapomenout nelze ani na práce na začátku bratislavské dálnice D2.
Pro řidiče to znamená, že jim hrozí zdržení. Vzniká však nejen proto, že je potřeba zpomalit ze 130 na 80 km/h, nebo proto, že není všem jasný způsob, kterým se mají řadit, když se dálnice zužuje ze dvou pruhů do jednoho. Především jsou totiž místa, kde se pracuje, velmi riziková. Policejní statistiky ukazují, že na úsecích dálnice D1, kde právě probíhá modernizace, a v jejich blízkosti se počet nehod zvyšuje.
GALERIE
Nehodovost na D1
Podle ředitele dopravní policie Tomáše Lercha ale největší problém spočívá jinde – v kolonách, které začínají již před rozkopaným úsekem. „Více nehod se děje uvnitř modernizovaného úseku. Ale následně vznikají závažné nehody před samotným úsekem. Příčinou je nepozornost a nepřiměřená rychlost,“ shrnul.
I Ředitelství silnic a dálnic připouští, že nepozornost řidičů je zásadní faktor. „Můžeme udělat pro řidiče úplně všechno, ale neposadíme se za vás za volant, nebudeme za vás držet volant a nebudeme šlapat na brzdu,“ podotkl mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
To ostatně potvrzují události posledních týdnů. Nepozornost stála za tragickou nehodou na Pražském okruhu, kdy řidič dodávky nepostřehl kolonu kamionů v pravém pruhu, ke které dojel, do posledního stojícího vozu narazil a zemřel. Podobná byla i příčina nehody na dálnici D11, kde si řidič kamionu nevšiml auta silničářů se světelnou šipkou, které bylo v pravém pruhu před místem, kde stál jiný kamion s poškozenou pneumatikou. Nehoda se naštěstí obešla bez zranění.
obrázek
Plovoucí auta, která neplavou, značky, které se mění
Jedno z opatření proti tomu, aby se stávaly nehody před kolonami, má poetický název „plovoucí auta“. Na dálnici D1 se objevují od minulého roku, nyní by jich mělo přibývat. Plovoucí auta vysílají dispečeři k místům, kde se začínají vytvářet kolony, aby na ně přijíždějící řidiče s předstihem upozornily.
Fungují jako doplněk pevných informačních tabulí. Na nich se objevují upozornění na hrozící zdržení s velkým předstihem, ale bez podrobností. Jestli to, že je za patnáct kilometrů zúžená vozovka, znamená, že za minutu dojede na začátek kolony, nebo jen bude muset na chvíli zpomalit na osmdesátku, se řidič dozví až podle přítomnosti plovoucího vozu. Jak ale upozornil mluvčí ŘSD: „Nikdy nesmí řidič spoléhat na to, že bude toto varování před každou kolonou.“
obrázek
Silničáři také chtějí začít využívat technologii, která by měla v ideálním případě zajistit, že se kolony, když vzniknou, nebudou prodlužovat. Napomoci tomu má liniové řízení dopravy. Znamená to, že se budou podle situace v provozu rozsvěcet značky omezující rychlostní limit a auta budou ke koloně přijíždět ne stotřicítkou, ale třeba šedesátkou.
Hrozba pokut zabírá
Možná ale nebudou. I v případě plovoucích aut nebo dynamického řízení rychlosti zůstává problém spočívající v nepozornosti řidičů. Část lidí možná ignoruje značky vědomě, ale další jsou zkrátka nepozorní. Podle policie se často nezabývají provozem a dopravním značením, nýbrž SMS či surfováním na internetu, případně podléhají únavě.
Přesto alespoň na část z nich jedna hrozba zabírá – takřka jistota pokuty v místech, kde se měří rychlost. Podle Tomáše Lercha má úsekové měření v rozkopaných úsecích zřejmý vliv na bezpečnost – nestává se tolik nehod, od kterých se potom táhnou kolony, v nichž dochází k závažnějším neštěstím. Odkázal na výsledky měření, které probíhalo na D1 mezi Psáři a Souticemi. „Provoz se velmi uklidnil, docházelo k mnohem menšímu počtu dopravních nehod,“ ujistil ředitel dopravní policie.
