Covid byl v loňském prvním pololetí nejčastější příčinou úmrtí, sdělili statistici

V prvním pololetí loňského roku zemřelo v Česku 17 200 lidí, u kterých bylo jako základní příčina smrti určeno onemocnění covid-19. Stal se tak v daném období nejčastější příčinou úmrtí. Ve srovnání s druhým pololetím roku 2020 vzrostl počet zemřelých s covidem o 67 procent, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo v Česku 76 700 lidí, což představovalo více než třetinový meziroční nárůst. Covid byl jako základní příčina smrti uveden u 17 200 z nich. „Celkem 23 procent zemřelých se zjištěnou příčinou smrti v tomto období tak skonalo v přímém důsledku onemocnění covid-19,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. V březnu to bylo dokonce 35 procent, v únoru 29 procent, dodala.

Covid-19 byl nejčastější příčinou smrti od října 2020. Teprve loni v květnu se na první místo vrátila chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina úmrtí. V prvním pololetí loňského roku na ni připadalo 12,5 procenta všech zjištěných příčin smrti, tedy asi poloviční podíl, než měl covid. Třetí nejčetnější příčinou úmrtí byly v prvních šesti měsících roku 2021, stejně jako v roce 2020, cévní mozkové příhody.

Covid-19 byl v loňském prvním pololetí nejčastější příčinou smrti ve všech krajích, avšak jeho podíl na celkovém počtu zemřelých se v jednotlivých regionech lišil. „Zatímco v Karlovarském kraji mělo covid-19 jako příčinu smrti 38 procent zemřelých, ve Zlínském a Moravskoslezském kraji to bylo jen 18 procent,“ upozornil vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj Pavel Hájek.

Covid-19 či jeho následek byl v první polovině loňského roku nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Podle předběžných údajů u čtvrtiny zesnulých mužů a u pětiny žen.

Covid nejvíce zasáhl seniory

Nejvíce životů, zhruba šest tisíc, si koronavirus za prvních šest měsíců loňského roku vyžádal mezi obyvateli ve věku 75 až 84 let. Stál tak přibližně za čtvrtinou všech úmrtí v této věkové kategorii. Seniorů ve věku 65 až 74 let zemřelo na covid 5100 a mezi lidmi ve věku 45 až 64 let si vyžádal 2200 životů. V těchto třech věkových skupinách byl covid-19 na prvním místě v žebříčku nejčetnějších příčin smrti.

Úmrtí na covid-19 zasáhlo v prvním pololetí roku 2021 významně i mladší věkové skupiny. Ve srovnání s druhým pololetím 2020 byl počet zemřelých na covid ve věku 25 až 69 let více než dvojnásobný. V absolutních číslech to bylo o 2800 úmrtí více. „Ve věkové skupině 45 až 54 let byl růst dokonce více než trojnásobný,“ uvedla Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Od začátku března 2020, tedy za celou dobu koronavirové epidemie, bylo v Česku podle statistik ministerstva zdravotnictví zaznamenáno téměř 2,89 milionu případů nákazy a zemřelo 37 114 lidí s covidem-19.

Navzdory rekordním nárůstům množství nakažených v poslední době klesají počty dalších případů úmrtí s covidem-19, je také méně vážně nemocných. Za uplynulých sedm dní zemřelo podle údajů resortu 115 lidí, což bylo o dvě pětiny méně než v předchozím týdnu.