Covid byl v loňském prvním pololetí nejčastější příčinou úmrtí, sdělili statistici

V prvním pololetí loňského roku zemřelo v Česku 17 200 lidí, u kterých bylo jako základní příčina smrti určeno onemocnění covid-19. Stal se tak v daném období nejčastější příčinou úmrtí. Ve srovnání s druhým pololetím roku 2020 vzrostl počet zemřelých s covidem o 67 procent, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ).

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo v Česku 76 700 lidí, což představovalo více než třetinový meziroční nárůst. Covid byl jako základní příčina smrti uveden u 17 200 z nich. „Celkem 23 procent zemřelých se zjištěnou příčinou smrti v tomto období tak skonalo v přímém důsledku onemocnění covid-19,“ uvedla vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. V březnu to bylo dokonce 35 procent, v únoru 29 procent, dodala.

Covid-19 byl nejčastější příčinou smrti od října 2020. Teprve loni v květnu se na první místo vrátila chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina úmrtí. V prvním pololetí loňského roku na ni připadalo 12,5 procenta všech zjištěných příčin smrti, tedy asi poloviční podíl, než měl covid. Třetí nejčetnější příčinou úmrtí byly v prvních šesti měsících roku 2021, stejně jako v roce 2020, cévní mozkové příhody.

Covid-19 byl v loňském prvním pololetí nejčastější příčinou smrti ve všech krajích, avšak jeho podíl na celkovém počtu zemřelých se v jednotlivých regionech lišil. „Zatímco v Karlovarském kraji mělo covid-19 jako příčinu smrti 38 procent zemřelých, ve Zlínském a Moravskoslezském kraji to bylo jen 18 procent,“ upozornil vedoucí oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj Pavel Hájek.

Covid-19 či jeho následek byl v první polovině loňského roku nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Podle předběžných údajů u čtvrtiny zesnulých mužů a u pětiny žen.

Covid nejvíce zasáhl seniory

Nejvíce životů, zhruba šest tisíc, si koronavirus za prvních šest měsíců loňského roku vyžádal mezi obyvateli ve věku 75 až 84 let. Stál tak přibližně za čtvrtinou všech úmrtí v této věkové kategorii. Seniorů ve věku 65 až 74 let zemřelo na covid 5100 a mezi lidmi ve věku 45 až 64 let si vyžádal 2200 životů. V těchto třech věkových skupinách byl covid-19 na prvním místě v žebříčku nejčetnějších příčin smrti.

Úmrtí na covid-19 zasáhlo v prvním pololetí roku 2021 významně i mladší věkové skupiny. Ve srovnání s druhým pololetím 2020 byl počet zemřelých na covid ve věku 25 až 69 let více než dvojnásobný. V absolutních číslech to bylo o 2800 úmrtí více. „Ve věkové skupině 45 až 54 let byl růst dokonce více než trojnásobný,“ uvedla Magdaléna Baštecká z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Od začátku března 2020, tedy za celou dobu koronavirové epidemie, bylo v Česku podle statistik ministerstva zdravotnictví zaznamenáno téměř 2,89 milionu případů nákazy a zemřelo 37 114 lidí s covidem-19.

Navzdory rekordním nárůstům množství nakažených v poslední době klesají počty dalších případů úmrtí s covidem-19, je také méně vážně nemocných. Za uplynulých sedm dní zemřelo podle údajů resortu 115 lidí, což bylo o dvě pětiny méně než v předchozím týdnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Decroix: Babišův vliv na Agrofert nesmí přetrvávat skrytě. Dobrý krok, cení Koten

Zástupci budoucí vládnoucí koalice ocenili rozhodnutí šéfa ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert, aby se vyhnul střetu zájmů. Ministryně spravedlnosti v demisi Eva Decroix (ODS) Babišův krok rovněž vítá, upozorňuje však, že musí stanovené podmínky skutečně splnit a v holdingu neudržovat ani neformální vliv. Podle poslance Radka Kotena z hnutí SPD, jež s ANO a Motoristy zasedne ve vládě, by se Babišův krok neměl dále zpochybňovat.
před 2 mminutami

Lidé na náhradu kloubu čekají až tři roky. Změnit to mají i roboti

Na výměnu kyčelního či kolenního kloubu čekají pacienti v tuzemsku i několik let. Některé nemocnice se proto snaží zrychlit operace pomocí robotických systémů, nových typů endoprotéz nebo multidisciplinárních postupů ERAS. Přestože moderní technologie mohou zlepšit přesnost výkonu a urychlit rekonvalescenci, jejich širší využití brzdí vysoké pořizovací náklady i kapacitní limity jednotlivých pracovišť.
před 46 mminutami

Jde správným směrem, ale bude záležet na provedení, hodnotí experti Babišův krok

Rozhodnutí Andreje Babiše (ANO) vzdát se Agofertu je krok správným směrem, ale bude záležet na konkrétním provedení, aby byl vyloučen i případný neformální vliv budoucího premiéra na koncern, míní experti. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že převede Agrofert do slepého svěřenského fondu.
09:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Babišův krok je dle Nachera nadstandard. Vazby na Agrofert přetrvají, míní Dvořák

Rozhodnutí šéfa hnutí ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert jde dle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) nad rámec toho, co vyžaduje zákon o střetu zájmů. Sdělil to v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN) řekl, že respektuje Babišovu dohodu s prezidentem Petrem Pavlem, kterému to stačí na to, aby šéfa hnutí ANO jmenoval premiérem. Otázky ohledně konfliktu zájmů nicméně podle něj přetrvávají.
před 2 hhodinami

Soud uložil v kauze Stoka další tresty

Krajský soud v Brně uložil v korupční kauze Stoka Petru Liškutinovi, Michalu Unzeitigovi a Jiřímu Hosovi podmíněné a peněžité tresty. Soud jim schválil dohody o vině a trestu, které uzavřeli se státním zástupcem. Jedná se o další schválené dohody v kauze údajného ovlivňování zakázek v městské části Brno-střed. Všechny již schválené dohody jsou pravomocné.
před 2 hhodinami

Vodárny chystají od nového roku zdražení, v průměru o inflaci

Vodárny v těchto dnech zveřejňují ceníky na příští rok. Ve většině regionů vodné a stočné zvýší, v průměru o inflaci. Domácnosti to vyjde řádově na stokoruny ročně navíc.
před 3 hhodinami

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 13 hhodinami
Načítání...