Církve dostanou v lednu nejlukrativnější pozemek v rámci restitucí

Praha - Česká biskupská konference zkritizovala „obstrukce“ ze strany státu při vydávání církevního majetku. Ať už je to s tempem vydávání církevního majetku jakkoli, začínají nabírat na obrátkách. Podle zjištění České televize připravuje Státní pozemkový úřad vrácení zatím nejlukrativnějšího pozemku v rámci restitucí - pražské arcibiskupství nakonec dostane území mezi obytnými domy a obchodním centrem v Praze-Hostivaři. Tržní hodnota pozemku činí 40 až 60 milionů. Restituce kritizují komunističtí poslanci, kteří navrhují o vydání církevního majetku uspořádat referendum. Vláda v demisi však dnes na svém posledním zasedání tento bod zamítla.

„Do konce ledna bude uzavřena dohoda o vydání poměrně velkého pozemku vedle nákupního střediska a v horizontu dalšího měsíce bude zřejmě dohoda schválena,“ řekl České televizi ředitel úřadu Petr Šťovíček. Územní plán počítá na 1,5hektarové louce s obchody nebo administrativním centrem. Tržní hodnota pozemku se pohybuje mezi 40 a 60 miliony korun.

Biskupové se také shodli, že část finančních náhrad v církevních restitucích může být vyplácena ve státních dluhopisech, o přesné výši budou jednat s budoucí koaliční vládou Bohuslava Sobotky (ČSSD). Během 30 let má stát podle zákona církvím vyplatit 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek. Církve mají dostat zpět majetek odhadovaný na 75 miliard korun.

  • Církve přišly po komunistickém puči v roce 1948 údajně o zhruba 2,5 tisíce budov a 200 tisíc hektarů půdy. V rámci restitucí požádaly podle posledních čísel ministerstva kultury do konce roku 2013 o 89 308 pozemků a 1 708 staveb. Největší část žádostí připadá na Státní pozemkový úřad a Lesy České republiky.

Rusnokova vláda se loučí: Zamítla referendum o zrušení církevních restitucí

Vláda v demisi se dnes sešla na svém posledním jednání. Její předseda Jiří Rusnok předpokládá, že další zasedání už nebude svolávat, příští týden by ve Strakově akademii už mohl usednout nový kabinet. „Předpokládám, že nebude už potřeba svolávat vládu z mé pozice. Přenecháme to novému premiérovi a nové vládě,“ řekl Rusnok. Přesné informace, kdy by měl být kabinet jmenován, prý ale nemá. Rusnokův tým na něj dnes ale přenechal rozhodnutí o několika veřejných zakázkách či o návrhu zákona o státním zastupitelství. Naopak návrh komunistických poslanců o referendu o zrušení církevních restitucí dnes vláda projednala a vydala k němu zamítavé stanovisko.

Podle premiéra v demisi Jiřího Rusnoka se vláda nezabývala politickou podstatou předlohy, ale její právní a technickou stránkou. „My jsme se politickou podstatou nezabývali. Zákon (o církevních restitucích) je účinný a běží jeho naplňování. Vznikl by větší chaos než dnes. Dělat něco poté, co už to dávno běží, je poněkud nešikovné,“ uvedl premiér v demisi.

Rusnokova vláda na večeři na zámku v Lánech
Zdroj: ČTK/René Fluger

Ústavní předloha tak do sněmovny zamíří se zamítavým stanoviskem kabinetu. Aby začala platit a uspořádalo se referendum, musel by zákon schválit Parlament a podepsat prezident. Pokud by lidé restituce odmítli, musel by se pak zrušit restituční zákon. Smlouvy, které na jeho základě již stát s církvemi uzavřel, by ale nezanikly.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na nový centrální stavební úřad půjde 1,7 miliardy, sdělila Mrázová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pokračuje v jednání s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jako první dorazil ve středu na schůzku ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Po něm byla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval, není tedy ani jasné, jaké bude celkové saldo. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 40 mminutami

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
09:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 4 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 6 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 11 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 11 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.