Sto podpisů, mimo jiné i katolických kněží, stojí pod dopisem adresovaném papeži Františkovi. List hlavu církve vyzývá, aby dále neprodloužila mandát kardinálu Dominiku Dukovi. Podle pisatelů dopisu totiž církev pod vedením stávajícího českého primase „hnědne“.
Kardinál Dominik Duka koncem dubna oslaví 75. narozeniny a dosáhne tak věku, kdy musejí podat demisi všichni katoličtí biskupové. Papež mu ovšem může prodloužit mandát, což si ale někteří věřící nepřejí. Skupina českých katolíků proto v dopise Františka žádá, aby mandát současnému pražskému arcibiskupovi neprodlužoval, a papeže vyzývá, aby jmenoval někoho nového.
„Dopis v tuto chvíli, aniž by byl veřejný, podepsalo sto laiků a byl poštou odeslán do Vatikánu. Máme také podporu některých kněží,“ řekl v pondělí jeden ze signatářů vatikánského listu Jan Bierhanzl.
Znění dopisu jeho tvůrci zveřejní ve středu, kdy se od 10. hodiny uskuteční happening před Arcibiskupským palácem v Praze. Uspořádá ho skupina katolických laiků, tedy těch, kdo nejsou kněžími ani řeholníky a nemají tedy podíl na církevní moci. Křesťanští aktivisté si pro svůj happening vybrali popeleční středu, kdy začíná půst a kdy si křesťané připomínají, že jsou prach a v prach se obrátí.
„Dopis skupiny katolických laiků papeži Františkovi pan kardinál Dominik Duka k dispozici nemá, nemůže na něj tedy reagovat. Nicméně happeningy a jiné umělecké aktivity k popeleční středě tradičně patří, stejně jako připomínka faktu, že prach jsme a v prach se obrátíme,“ řekl mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman.
Dukův předchůdce sloužil o dva roky déle
Výzva části tuzemských věřících se nicméně v důsledku může ukázat jako formální, protože Duka podle všeho o další dlouhodobé setrvání v čele českých katolíků nestojí. „O žádné prodloužení žádat nebudu,“ prohlásil v předvánočním rozhovoru pro ČT24. „Na druhé straně bych lhal, že mohu říct papežovi, já už to úplně odmítám. A pak musím kroky doopravdy zvážit. Klidně mohu říci, že už žádné dlouhodobé akce neplánuji.“
Česko má nicméně s překročením pětasedmdesátileté služební hranice nedávnou zkušenost. Demisi Vatikán nepřijal v případě Dukova předchůdce Miloslava Vlka, jemuž papež Benedikt XVI. mandát v roce 2007 o dva roky prodloužil. Podle Bierhanzla není ani tak důležité, kdo by mohl být Dukovým nástupcem, jako to, aby jeho funkci převzal někdo jiný.
Kritika za gratulaci Okamurovi
Kardinál Dominik Duka občas sklízí kritiku zejména od mladších věřících za některé své názory či za (podle nich příliš velký) příklon k některým politickým představitelům. Dlouhodobě dobré vztahy udržuje s prezidentem Milošem Zemanem, před dvěma lety od něj převzal nejvyšší státní vyznamenání – Řád Bílého lva – a nedávno mu jako jeden z mála představitelů české katolické církve blahopřál ke znovuzvolení.
K výsledku ve sněmovních volbách gratuloval i šéfovi SPD Tomio Okamurovi. „Jsem přesvědčen, že nás spojuje péče o bezpečí lidí v této zemi i řada dalších témat,“ uvedl tehdy v dopise. A na následnou kritiku reagoval v Českém rozhlasu, kdy řekl, že si za svým vyjádřením stojí: „Budu si za nimi stát až do hrobu, protože vím, co říkám. Neříkám, že máme stejný názor jak zabezpečit naši společnost, ale máme starost.“
Některým věřícím vadila mše za představitele státu, kterou Duka sloužil v listopadu 2015 v Lánech. Několik desítek lidí následně v otevřeném dopise kritizovalo údajné symbolické spojování katolické církve s prezidentským úřadem a Dukovo vystoupení označovali za politické gesto či kalkul. Pražské arcibiskupství takovou kritiku odmítlo.
Kardinála rovněž kritizují i gay a lesbické komunity, podle nich jejich příslušníky Duka považuje za hrozbu katolické církvi; veřejně to však nikdy neprohlásil. Jiní kritizují jeho slova o tom, že uprchlíci by měli najít odvahu vrátit se do zemí svého původu. Pochopení nenachází ani u kapacity tuzemské teologie, kněze Tomáše Halíka.
