Stát chce, aby v Česku vznikl minimálně jeden projekt továrny na baterie pro elektromobily, takzvané gigafactory. Uvedl to vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Zájem podle něj má Volkswagen (VW) a korejská LG. Havlíček a generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš podepsali memorandum o podpoře plánovaného projektu. Ministr řekl, že jednou ze zvažovaných lokalit pro stavbu továrny je areál bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1, kterou loni ČEZ odstavil.
Znění podepsaného memoranda v pondělí schválila česká vláda. Z materiálu, který má ČTK k dispozici, vyplývá, že investice má v první fázi činit minimálně 52 miliard korun a v souvislosti s ní se předpokládá vznik minimálně 2300 nových pracovních míst. Lokalita Prunéřova je favoritem také podle Beneše. „Zatím to tak vypadá,“ řekl.
Beneš dále uvedl, že plánovaná stavba gigafactory souvisí s uvažovanou těžbou lithia v Česku. O závodě na jeho zpracování chce ČEZ rozhodnout příští rok a zahájit v něm výrobu v roce 2025. Továrna na baterie pro elektroautomobily by pak podle něj při optimistickém scénáři mohla v tuzemsku stát mezi roky 2026 až 2028. Dodal, že výše podpory státu pro plánovanou stavbu gigafactory v tuto chvíli není dojednaná, tvořit ji podle něj má přímá podpora i daňové úlevy.
„Skládala by se z přímé podpory v řádu jednotek procent a z nepřímé podpory ve formě daňových úlev. Také by to bylo o investicích státu do související infrastruktury. Opravdu to ale není dojednané, a to, co se dojedná, se musí stvrdit v Evropské komisi,“ poznamenal Beneš. Významně větší část by podle něj měli přinést investoři. „To jest, ne že to bude zaplacené ze strany státu,“ dodal.
„Kolik bude podíl ČEZ, v tuto chvíli není jasné, protože se tam mohou potkat jak ČEZ jako developer a firma, která do toho dodá pozemky, dodávku energie, služeb okolo a lithium, tak by tam měl být i technologický partner a případně partner z oblasti automotive. Tito dva až tři partneři by dohromady dávali část té investice,“ dodal. Připustil, že jedním z těchto partnerů by mohla být Škoda Auto, která je součástí VW.
ČEZ se loni prostřednictvím Severočeských dolů v dubnu stal majoritním vlastníkem společnosti Geomet, která je držitelem přednostních práv na průzkum a využití ložiska lithia u Cínovce v Krušných horách. Ve firmě drží 51 procent, 49 procent patří australské společnosti European Metals Holdings (EMH).
„Kov budoucnosti“
Lithium je považováno za kov budoucnosti, v Česku jsou podle odhadů asi tři procenta jeho světových zdrojů – naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě.
Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z diskutovaných témat před parlamentními volbami v roce 2017. Bývalá vláda pod vedením ČSSD tehdy krátce před volbami podepsala s EMH memorandum o těžbě. Česko memorandum nakonec vypovědělo, premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné.
Havlíček v úterý uvedl, že kvůli masovému přechodu k elektromobilitě mají v Evropě vzniknout desítky továren na baterie. „Není vyloučeno, že by do budoucna mohly být v Česku podobné projekty dva,“ dodal.
ČEZ a vláda společně chtějí podle memoranda rozvíjet celý bateriový hodnotový řetězec, zahrnující široké spektrum činností, od těžby surovin až po zpracování baterií k druhotnému použití a jejich recyklaci. Jeho značnou část je podle nich vhodné umístit do Česka.
Podle expertů se jedná téměř o nutnost
Odborníci se domnívají, že zřízení takzvané gigafactory je téměř nezbytné. „Vznik aspoň jedné továrny je nutnost, pokud si Česká republika chce uhájit své pozice v automobilovém průmyslu. Jako mírného favorita vnímám Volkswagen, vzhledem k jeho tradičním vazbám na tuzemskou ekonomiku. Pokud ovšem nepřepálí své požadavky,“ míní například analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek uvedl, že možný vznik gigafactory v Česku asociace velmi vítá. „Evropská komise si stanovila cíl zvyšování udržitelnosti výroby baterií a posilování nezávislosti na dodávkách surovin pro výrobu baterií ze zemí mimo EU. Právě zvyšování výrobních kapacit v Evropě nás k tomuto záměru významně přibližuje,“ podotkl.
Projekt podle něj bude mít opravdovou přidanou hodnotu pouze tehdy, pokud se vládě a investorovi podaří vytvořit celý bateriový hodnotový řetězec – od těžby surovin a jejich zpracování až po druhotné využití a jejich recyklaci.
Podle partnera poradenské firmy EY pro automobilový průmysl Petra Knapa je podepsané memorandum pozitivním vyjádřením vládní podpory a zájmu, které si tak velká potenciální investice zaslouží. „Věřím, že ještě tento rok padne rozhodnutí,“ uvedl. „Velcí investoři se budou rozhodovat podle celkových podmínek a Česko musí představit komplexně konkurenceschopnou nabídku.“
Ekonom portálu Capitalinked.com Radim Dohnal míní, že záměr dostat do Česka fabriku na baterie je celkově správný. „Nicméně já bych to nedělal, protože takto podporujeme v lidech pocit, že stát zase zařídí pracovní příležitosti a směřování země. Podstatné bude vědět, kolik bude investiční podpora ze státního rozpočtu,“ domnívá se.
