Česko bude obhajovat neplnění kvót laxností italských a řeckých úřadů

Česká republika bude před Evropskou komisí hájit neplnění kvót zřejmě s argumentem, že splnění závazků jí znemožnily podmínky a nečinnost především italských úřadů. Vyplývá to z informací ČTK.

Evropská komise zahájila 14. června s Českem, Maďarskem a Polskem řízení pro nesplnění povinnosti přebírat od Itálie a Řecka migranty z jiných zemí. Řízení může po několika fázích skončit až před unijním soudem a následně vysokou pokutou a penále.

Podle názoru Komise tři uvedené země přes opakované výzvy porušují své právní povinnosti a neberou ohled na své závazky vůči Itálii, Řecku a dalším státům Unie, které byly dohodnuté v roce 2015. Podle dohody mají každé tři měsíce nabízet volná místa do programu, v jehož rámci si měly do letošního září ostatní státy Unie z Itálie a Řecka převzít až 160 000 žadatelů o azyl.

Nahrávám video

Česká republika ale podle informací ČTK ve své odpovědi postoj Komise odmítne a poznamená, že ačkoliv měla vůli systém testovat a už na jaře 2016 nabídla 50 míst, Řecko nabídku využilo jen málo a Itálie vůbec.

Z Řecka bylo z 30 lidí nakonec přemístěno jen 12. Co se Italů týče, ti nejprve neumožnili u deseti lidí bezpečnostní pohovory na svém území a na druhou nabídku České republiky prý italská strana vůbec neodpověděla. Z Itálie tak nakonec nebyl přesunut vůbec nikdo.

V dopise Evropské komisi by také česká strana měla například zdůraznit, že možnost bezpečnostního pohovoru je nezbytným předpokladem k tomu, aby bylo možné zjistit, zda dotyčný není ohrožením národní bezpečnosti či veřejného pořádku. „Itálie a Řecko nám nejsou schopny dodat podklady, které k tomu potřebujeme,“ řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Praha by měla připomenout i naléhavost takového zjišťování ve chvíli, kdy se mezi žadateli o azyl mohou nalézat osoby šířící radikální myšlenky nebo lidé přímo napojení na teroristickou organizaci Islámský stát. Podobným způsobem chce podle informací ČTK argumentovat i polská strana.

Kvóty neplní téměř žádný stát EU

Praha také nejspíš Komisi připomene, že své kvóty v současnosti neplní z členských zemí Unie v zásadě nikdo. V rámci programu bylo přesunuto jen o něco více než 22 000 lidí a sama Komise přiznává, že původně zamýšlený počet se naplnit nepodaří. Praha také nejspíš v dopise uvede, že v migrační krizi pomáhá velmi intenzivně, ale jiným způsobem.

Mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas nechtěl chystanou českou odpověď komentovat. V probíhajících řízeních kvůli nesplnění povinnosti členskými zeměmi tak podle něj Komise postupuje tradičně. Připomněl, že tři země mají na odpověď čas do 14. července, poté Komise jejich dopisy pečlivě analyzuje a v dialogu se státy se rozhodne o dalším postupu. 

V detencích opět převládají Ukrajinci

V Česku bylo loni odhaleno přes pět tisíc nelegálních migrantů, což je téměř o čtyřicet procent méně než rok před tím. Při nelegálním přechodu přes hranici bylo zadrženo 222 osob. „V roce 2015 zaujímali první příčky občané Sýrie, Afghánistánu a Pákistánu. V roce 2016 a dnes se tam opět vrátili státní příslušníci Ukrajiny,“ dodala mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Počítá se s penězi na boj se suchem, ujistil Červený. Konkrétní nebyl

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních s dalšími členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Jako šestý v pořadí za ní večer dorazil ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Už v úterý jednala Schillerová se sedmi ministry. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliardami korun.
14:13Aktualizovánopřed 4 mminutami

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
09:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 8 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 10 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 15 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.