Česko: 28 žádostí o azyl na milion obyvatel. Evropský průměr: 702 žádostí

Česko patří v EU k zemím, kde cizinci žádají o azyl nejméně. Zatímco v osmadvacítce připadá na milion obyvatel v průměru 702 lidí, kteří poprvé usilují o získání ochrany, v ČR je jejich množství pětadvacetkrát menší.

Na milion lidí bylo 28 žadatelů. Vyplývá to ze zprávy o azylové situaci v Unii za loňské třetí čtvrtletí, kterou na svém webu zveřejnil Eurostat. Podle něj je ČR spolu se Slovenskem, Portugalskem, Rumunskem a Estonskem státem s nejnižším počtem žadatelů o azyl na počet obyvatel.

Podle údajů ministerstva vnitra v roce 2016 v Česku požádalo o ochranu 1213 lidí, žádost podávali poprvé. Dalších 262 žádostí bylo opakovaných. Celkem úřady obdržely 1475 žádostí. O rok dřív jich bylo o 50 víc, v roce 2014 pak 1156 a v roce 2013 celkem 707.

O azyl lidé nejčastěji žádají v Německu, Řecku nebo na Maltě

Podle Eurostatu od začátku října 2015 do konce loňského září v osmadvacítce podalo svou první žádost o azyl téměř 1,38 milionu lidí. V Česku to udělalo 1265 z nich, tedy zlomek promile celkového počtu. Úřady v jednotlivých zemích vyřídily loni ve třetím čtvrtletí 280 900 žádostí migrantů, kteří o azyl žádali poprvé. V 63 procentech případů ochranu cizincům přiznaly.

Podle údajů Eurostatu patří ČR k zemím, kde uprchlíci usilovali o azyl nejméně. „Nejnižší čísla byla na Slovensku, v Portugalsku, Rumunsku, České republice a Estonsku,“ uvedl Eurostat na webu. Naopak nejčastěji chtěli migranti azyl získat v Německu, Řecku a na Maltě.

  • Ukrajina – 430
  • Irák – 146
  • Kuba – 81
  • Sýrie – 76
  • Čína – 66
  • Vietnam – 58
  • Arménie – 50
  • Ruská federace – 46
  • Gruzie – 45
  • Afghánistán – 37
  • ostatní – 238

Na milion obyvatel připadlo v Česku 28 žadatelů o azyl. Na Slovensku to bylo sedm, v Portugalsku 19, v Rumunsku 22 a v Estonsku 30 žadatelů. Průměr EU činí 702 žadatelů na milion obyvatel. Německo mělo podle Eurostatu v loňském třetím čtvrtletí 2890 žádostí na milion obyvatel, celkem jich od podzimu 2015 za rok obdrželo 761 680.

Všech cizinců, kteří podali žádost poprvé i opakovaně, bylo loni ve třetím čtvrtletí 727 na milion euroobčanů. V Česku i Estonsku to bylo 34 a na Slovensku osm, v Portugalsku 32 a Rumunsku 23.

Počty žádostí o mezinárodní ochranu v letech 1993–2016
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR

V Unii žádají o azyl lidé ze Sýrie a Iráku, v Česku z Ukrajiny

Většinu žadatelů v EU tvořili ve třetím kvartále lidé ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. V Česku třetinu žádostí podali Ukrajinci a Ukrajinky - bylo jich 95. Ze Sýrie pocházelo 25 žadatelů, stejný počet byl z Kuby.

Svou zprávu o přístupu pětice zemí ze středu a východu EU k žadatelům o azyl představí ve středu v Praze zástupci neziskových organizací. Podle nich postup v Česku, Maďarsku, Polsku, Slovinsku a Bulharsku při migrační krizi v posledních dvou letech vedl k „závažným protiprávním a praktickým omezením práva hledat azyl“. Organizace na pomoc uprchlíkům (OPU) uvedla, že při zajištění kontroly hranic a bezpečnostních opatřeních je nutné dodržovat i lidská práva a mezinárodní pravidla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 4 mminutami

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého „ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí“. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 50 mminutami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 7 hhodinami

Příprava D35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava dálnice D35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic ČR musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 8 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 11 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.