České věznice plní recidiva, společnost totiž navrátilce přijímá jen těžko

Praha – Dvě třetiny lidí, které v loňském roce odsoudila tuzemská justice, patří mezi recidivisty. Podle expertů totiž dosavadní opatření proti recidivě selhávají – o lidi bez čistého trestního rejstříku není na trhu práce zájem, propuštění vězni se navíc potýkají s dluhy, které jim častokrát vznikly právě během pobytu za mřížemi.

Podle neziskových organizací se průměrná dlužná částka propuštěných vězňů pohybuje kolem půl milionu korun. U více než 60 procent lidí, kteří se dostanou na svobodu, potom dluhy vznikly právě během jejich pobytu ve vězení. Jak upozorňuje sociální pracovnice Lucie Jechová, odsouzené totiž mnohdy nenapadne pozastavit živnostenský list, odhlásit telefon nebo internet. Dluhy vznikají i za svoz komunálního odpadu nebo u zdravotních pojišťoven.

Příkladem může Jana, jež si momentálně odpykává trest v ženské věznici ve Světlé nad Sázavou a kterou kromě trestu tíží i devadesátitisícový dluh, mj. za odvoz odpadu. Narůstat jí začal při roční vazbě, kde neměla možnost pracovat. „Představa, že vyjdu ven, neseženu práci a nebudu moct dluh splácet, je vlastně největší překážka k tomu, jak život znovu rozběhnout,“ konstatuje.

Její obavy nejsou liché; devět z deseti firem totiž u uchazeče o zaměstnání požaduje neposkvrněnou minulost. „Záznam v rejstříku trestů je velikánskou bariérou k tomu, aby člověk získal práci, zaměstnavatelé se bojí,“ potvrzuje Lenka Ouředníčková z centra Rubikon, které se coby nezisková organizace snaží propuštěným vězňům pomoct s návratem do běžného života – a zabránit tak jejich recidivě.

Svoboda jako další trest?

Jak totiž uvádí generální ředitelství českých věznic, častým důvodem k recidivě (např. v podobě páchání majetkových trestných činů) je snaha zbavit se dluhu, který odsouzeným vznikl při výkonu trestu. „Pětadevadesát procent recidivistů je zadlužených, vyjdou z vězení a mají až sedm exekucí – zároveň ale nemají nárok na insolvenci,“ podotýká Petr Schneedörfler ze spolku Lighthouse, jenž pátým rokem pomáhá osobám ve výkonu trestu i propuštěným vězňům.

Že může být propuštění na svobodu jen dalším trestem v řadě, naznačují i policejní statistiky týkající se trestné činnosti v loňském roce. Novoroční amnestie prezidenta Václava Klause propustila z vězení 6 137 odsouzených. Na konci loňského roku jich za mřížemi znovu sedělo 3 400. „Při současné nezaměstnanosti a velice špatné nabídce pracovních míst v mnoha regionech, především na vesnicích a malých městech, je zcela pochopitelné, že se velká část osob nedovedla do společnosti včlenit,“ konstatují zástupci Lighthouse.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Recidivisté zaměstnávají policii stále častěji

Procento recidivistů výrazně stoupá i v celkovém počtu všech vyšetřovaných a stíhaných, tedy nejen mezi odsouzenými. Zatímco v roce 2000 tvořili recidivisté 29,7 procenta ze všech vyšetřovaných a stíhaných osob (opakovaný trestný čin spáchalo 38 664 lidí), před deseti lety jich bylo už 46 procent a v loňském roce tvořili 53,2 procenta ze všech případů, kterými se policie zabývala (61 020 recidivistů).

Ministerstvo spravedlnosti nyní pracuje na koncepci, která by se měla na recidivu a její prevenci zaměřit. Podle Davida Vavříka, který za mřížemi s přestávkami strávil osm let, ale koncepce problém nevyřeší. „Jsem bývalý vězeň a narkoman, budu trošku tvrdej. Myslím si, že vězni nejsou oběti, to jsou viníci, jsou za sebe zodpovědní,“ říká. „Začátek je u ochoty a rozhodnutí člověka něco se svým životem udělat.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka. Meteorologové varují před silným větrem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 6 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 7 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 8 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 13 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.