České děti na tom v mezinárodním srovnání nejsou se vzděláním vůbec špatně. Pokud ale padne otázka na to, zda chodí do školy rády, tak se české školství objevuje téměř na konci žebříčku. Podle ředitele společnosti Scio Ondřeje Šteffla je to patrné například v oblibě matematiky, která stále klesá. Důvodem jsou podle něj vysoké nároky a dlouhodobě akademický systém výuky.
Škola u českých dětí opravdu oblíbená příliš není. Ve výzkumu, který na toto téma probíhal, skončily předposlední před Jižní Koreou.
Šteffl upozorňuje, že na začátku seznamu jsou země jako Indonésie nebo Thajsko, kde jsou děti rády, že mohou chodit do školy, protože do ní všechny děti v zemi nechodí. Před Českem jsou nicméně všechny země OECD.
V posledních letech například stále klesá obliba matematiky. Zatímco v prvních třídách má tento předmět oblíbený sedmdesát procent žáků, v deváté už jen dvacet. Podle Šteffla za to dlouhodobě může systém výuky tohoto předmětu.
Už za první republiky se podle ředitele Scio nastavil systém výuky, který je velmi akademický. „Směřuje vlastně k tomu, že na konci bude pár lidí, kteří půjdou na Matfyz. Na děti klademe poměrně vysoké nároky, které stále vzrůstají, a děti potom odpadávají,“ poznamenal Šteffl, který sám Matematicko-fyzikální fakultu vystudoval.
České děti se od roku 2003 v matematice dramaticky zhoršily. Vláda proto od roku 2021 chystá zavedení povinné maturity z matematiky. Podle Šteffla se tím ale vůbec nic nezmění, pokud neprojde změnou i systém výuky, což ale bude velmi složité. „Dáme jinak jen další kritérium, po kterém budou děti dál odpadávat,“ dodal.
