Brady: Vyznamenání by bylo hezké, ale nepotřebuji ho a už nemám čas

Nahrávám video

Pražský hrad Jiřího Bradyho dosud oficiálně neinformoval, že původně přislíbený Řád Tomáše Garrigua Masaryka neobdrží. V Interview ČT24 to uvedla Bradyho manželka Tereza. Sám Brady – přeživší holocaustu – dodal, že si vyznamenání převzít nehodlá, ani kdyby prezident Miloš Zeman změnil názor. Podle svých slov nepotřebuje řád od někoho, kdo ho nemá chuť předat.

Státní vyznamenání pro Jiřího Bradyho v minulosti opakovaně navrhovalo jeho rodné Nové Město na Moravě, naposledy se o ně zasazoval Bradyho příbuzný a ministr kultury Daniel Herman. Brady měl podle všeho 28. října převzít ve Vladislavském sále druhé nejvyšší státní vyznamenání – Řád Tomáše Garrigua Masaryka – jak ale uvedl ministr Herman, prezident dekoraci zrušil poté, co se šéf kulturního resortu k nelibosti čínské ambasády sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou.

O tom, že je vyznamenání v ohrožení, věděl Brady podle svých slov dopředu. „Když se Daniel (Herman) setkal s prezidentem a se dvěma ministry, poslal mi druhý den e-mail, že mu prezident řekl, že mi řád dá, ale že by si přál, aby se nesešel s dalajlamou – a když se sejde, že to zruší. V demokratické zemi je to absolutně neuvěřitelná věc,“ uvedl Brady v rozhovoru se Světlanou Witowskou.

Čechokanaďana přitom původně těšilo, že po opakované iniciativě spoluobčanů ocenění obdrží. „Pro mě to bylo zadostiučinění, protože jsem ho dostal ze všech možných zemí, takže bylo příjemné ho dostat v České republice,“ uvádí muž, který je v Kanadě nositelem nejvyššího civilního vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario a v Německu Spolkového kříže za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod.

Nyní ale o řád z rukou Miloše Zemana nestojí. „Nepotřebuji ho. Dostal jsem dost vyznamenání: Od německého prezidenta, od královny Alžběty a nepotřebuji vyznamenání od někoho, kdo do toho neměl chuť nebo neměl důvod mi ho dát. Kdybych dostal pozvánku (do Vladislavského sálu), moc bych o tom přemýšlet nemusel. Už nemám čas.“

Bradyová: Hrad udělení vyznamenání oficiálně nezrušil

O udělení Masarykova řádu informoval šéf hradního protokolu Jindřich Forejt Bradyho po telefonu 12. října. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček v neděli prohlásil, že Bradyho jméno nikdy nebylo na seznamu vyznamenaných, v pondělí pak v rozhovoru pro Seznam Zprávy tvrdil, že Forejt sice do Kanady volal, ale žádné vyznamenání nesliboval, prý „pouze indikoval některé údaje, jako to dělá každý rok“.

Tyto „některé údaje“ podle aktuálního vyjádření Bradyho ženy Terezy, jež s Forejtem rovněž hovořila, v praxi znamenaly instrukce, v kolik hodin se mají manželé dostavit 28. října na Pražský hrad, kdy bude probíhat generální zkouška a v kolik začíná slavnostní ceremonie. Následně situaci znepřehlednilo setkání Daniela Hermana s dalajlamou a Pražský hrad se odmlčel.

„Očekávala bych, že když nám někdo 12. října řekne, že řád bude udělen, a mezitím se stane, že z nějakého důvodu udělen nebude, tak by byla zdvořilost nám zavolat, že se věci změnily,“ konstatovala Bradyová. „Oficiálně nevíme, že Jirka vyznamenání nedostane. Pokud bych se spolehla na poslední informaci, kterou jsem dostala, 28. října bude Jiřímu Bradymu udělen Řád TGM.“ 

Jiří Brady se narodil 9. února 1928 v Novém Městě na Moravě. Po německé okupaci nacisté jeho rodiče kvůli židovskému původu zatkli a deportovali do koncentračního tábora. Oba byli zavražděni v Osvětimi.

Po zatčení rodičů žil mladý Jiří se svou o tři roky mladší sestrou Hanou nějakou dobu v rodině strýce Ludvíka, který zatčení unikl (nebyl Žid). V roce 1942 sourozence Němci deportovali do Terezína, odkud byli na podzim 1944 převezeni do Osvětimi. Tamní komise Bradyho při selekci vybrala na práci a poslala do pobočného tábora Gliwice, na závěr války se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti. Jeho sestra přišla o život v plynové komoře.

Hanin kufřík

Brady jako jediný rodinný přeživší v Evropě už nezůstal – a po převzetí moci v roce 1949 emigroval do Kanady, kde založil úspěšnou instalatérskou firmu a vypracoval se ve váženého podnikatele. Podílel se na pomoci krajanům emigrantům a po pádu komunistického režimu v Československu zorganizoval sbírku na tiskárnu pro Lidové noviny. Významnou část svého života pak zasvětil tomu, aby předal svědectví o hrůzách holocaustu a nacistického válečného běsnění.

Angažuje se zejména v projektu „Hanin kufřík“, který světu připomíná osud jeho sestry. Hanino zavazadlo v roce 1999 doputovalo do muzea holocaustu v Tokiu a ředitelka muzea Fumiko Išiokaová začala pátrat po jeho historii, s Bradym se zkontaktovala za pomoci terezínského památníku a pražského Židovského muzea. Následně vznikla v Japonsku v roce 2001 putovní výstava o životním příběhu Hany Bradyové.

Později ji doprovodila také literární zpracování válečného osudu Hanin kufřík – Příběh dívky, která se nevrátila od Karen Levineové. Kniha, která vypráví tragický příběh dvou moravských sourozenců, se dočkala překladu do pětatřiceti jazyků a za Bradyho pomoci z ní vzešla i divadelní hra. Brady o holocaustu přednáší právě kvůli Haninu kufříku, který bývá srovnáván s příběhem Anny Frankové.

„Člověk musí žít pro budoucnost, ale neznamená to, že zapomene minulost. Tou knihou Hana dává poselství milionům dětí,“ říká Brady. „Je úžasné zadostiučinění, že Hanina smrt pomohla učit děti vážit si demokracie, svobody, rodičů a sourozenců.“

Český chlad

Za svoji činnost Brady obdržel řadu vyznamenání, například v Kanadě nejvyšší civilní vyznamenání ontarijské provincie Order of Ontario a v Německu Spolkový kříž za celoživotní úsilí týkající se obrany lidských práv a svobod. Český Senát navrhl Bradyho na státní vyznamenání již v červnu 2013. V srpnu téhož roku ho nominovala i Poslanecká sněmovna, a to na udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Návrh, kterému prezident Miloš Zeman nevyhověl, zákonodárci neúspěšně opakovali i v roce 2014 a Bradyho navrhli i letos.

„Jirku vždycky bolelo, že odezva v celém světě byla veliká a pozitivní – a jen jeho vlastní země o tento osud nemá tak velký zájem,“ říká jeho žena Tereza a s odkazem na licitace kolem masarykovského řádu dodává: „Všechno zlý je pro něco dobrý. A jestli tohle pomůže šíření příběhu Hanina kufříku, je to dobře.“

Jiří Brady
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 26 mminutami

VideoCeny letenek rostou kvůli palivu i většímu zájmu o některé destinace

Ceny letenek rostou. Zatímco loni vyšel červencový spoj mezi Prahou a Barcelonou průměrně na tři tisíce korun, letos je cena o pět set korun vyšší. Ceny letenek se pojí se zdražováním leteckého paliva. To od začátku blízkovýchodního konfliktu podražilo o více než sedmdesát procent. Dalším důvodem zdražování letenek je vyšší zájem o některé destinace. Zatímco poptávka po spojích do Asie klesla, na cesty po Evropě naopak stoupla. Mezi oblíbenými zeměmi je Španělsko, Itálie i Řecko. V některých případech proto letenky zdražily o více než dvacet procent.
před 2 hhodinami

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
před 3 hhodinami

Komáři začínají být aktivní. O víkendu především na východě Čech

Během víkendu už mohou lidi na některých místech Česka potrápit komáři. Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ) očekává střední aktivitu hlavně v části Moravy a Slezska, ve východních Čechách pak může být v neděli lokálně dokonce vysoká. V sobotu budou mít komáři vhodné podmínky zejména v části západních a severních Čech. Na většině území ale meteorologové předpovídají mírnější aktivitu.
před 4 hhodinami

U stolů na náměstí v Brně usedli sudetští Němci i Češi, přišli také protestující

Stovky lidí se usadily u dlouhých stolů na Moravském náměstí v Brně. Na sousedskou slavnost, kterou pořádají organizátoři festivalu Meeting Brno, přišli Němci, převážně senioři, kteří se v Brně účastní sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), ale také Češi, mezi nimi mnoho mladých. Jsme zvědaví a strachu ze sudetských Němců moc nerozumíme, komentovali to studenti brněnských univerzit, kteří si přinesli vlastní občerstvení a pojali akci jako oběd pod širým nebem. Nesouhlas přišlo vyjádřit několik desítek lidí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Schillerová zveřejní první návrh rozpočtu až koncem srpna. U Stanjury to kritizovala

Přes sto miliard korun navíc oproti letošku požadují už nyní pro příští rok členové vlády pro své resorty, řekla ČT ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Trvá na tom, že deficit veřejných financí nepřesáhne tři procenta hrubého domácího produktu, tedy 356 miliard korun. První návrh rozpočtu plánuje Alena Schillerová zveřejnit koncem srpna. To v minulosti sama kritizovala u svého předchůdce Zbyňka Stanjury (ODS), který tento termín zavedl namísto dříve obvyklého konce června.
před 13 hhodinami

Stát zvažuje prodej výrobce výbušnin Explosia, řekl Babiš

Stát uvažuje o prodeji pardubické Explosie, řekl v pátek po návštěvě státního výrobce výbušnin a střelivin premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že zájem projevila Francie prostřednictvím prezidenta Emmanuela Macrona, ale i další evropské firmy. Explosii se podle něj extrémně daří, zpětinásobila výnosy a zisk z případného prodeje by podle něj možná šel použít třeba i na splnění závazků vůči NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chceme racionalitu, ne obstrukce, řekl k nařízení o obalech Červený

Česko chce vyjednat změny v implementaci evropského nařízení o obalech (PPWR) tak, aby byla „zachována racionalita“, nechce dělat obstrukce. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) to uvedl po jednání s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou. Nařízení by mělo vstoupit v účinnost 12. srpna. Zástupci českého průmyslu i obchodu jej považují za nepromyšlené a požadují dvouletý odklad. Červený upozorňuje, že zavádění je drahé. Ministr také uvedl, že chce podpořit třídění kovů, hlavně hliníku, a to i zálohováním. Kritický je naopak k plánu svého předchůdce stanovit zálohy pro plastové lahve.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...