Praha - Tisíce převážně kovových historických předmětů nalezli archeologové na netradičním místě - ve vyhořelém pražském bytě. Řekl to Miroslav Dobeš z Archeologického ústavu Akademie věd, který nyní rozsáhlou sbírku zkoumá. Pravěké kamenné sekery, bronzové nášivky, germánské bronzové spony hroty šípů, zlomky zbraní, části výzbroje či středověké ostruhy zaplnily podlahu zasedací místnosti ústavu.
Sbírka byla podle Dobeše zřejmě výsledkem nelegální aktivity hledačů kovů nejen v Česku, ale možná ve střední Evropě. Svědčí pro to skutečnost, že v ní je jen nepatrné množství keramických střepů, které lze získat v archeologických lokalitách pouhým sběrem, uvedl.
Předměty shromáždil muž, který předloni uhořel v bytě v Praze 10. Řada muzeí v Čechách a na Moravě, a to i v bohatých nálezových oblastech, nedokázala podle Dobeše nahromadit takové množství kovových předmětů za celou dobu své existence. Vědecká cena sbírky je však zanedbatelná, protože u předmětů nelze zjistit místo nálezu ani nálezové souvislosti. Předměty proto mohou posloužit jen experimentům nebo jako doklady výrobní technologie. To je osud všech nálezů, které objeví hledači kovů, uvedl archeolog.
Ti totiž podle něj nezaznamenávají cenné informace, které je možné se dovědět jen při řádně vedeném odborném archeologickém výzkumu. Legislativa, která pokoutní aktivity tohoto typu zapovídá, je proti takovým lidem bezmocná, stěžují si archeologové. Stejně tak je tomu u sbírky z vyhořelého bytu.
V rukou archeologů skončila navíc jen náhodou. Těžko by se o ní vůbec dověděli, kdyby měl majitel příbuzné. Jen proto, že je neměl, přišel na řadu stát a jeho úřad, který ho ve věcech majetkových zastupuje. Ten pak sbírku předal archeologům prostřednictvím ministerstva kultury. Jde tedy podle Dobeše jen o vrchol ledovce a o odstrašující příklad toho, k jak rozsáhlým kulturním škodám dochází.
Problémy s hledači kovů podle Dobeše nemají jen čeští archeologové, ale jejich kolegové v celé Evropě. Detektory jsou totiž stále dokonalejší a jsou s to objevit kovové předměty i ve značné hloubce. Nejznámějším příkladem v Česku je vrch Plešivec s pravěkým hradištěm z doby bronzové. Hledači ho provrtali jako ementál, tvrdí zástupce ředitele Archeologického ústavu Martin Kuna.
