Ústavní soud zamítl stížnost investiční společnosti Akro ve sporu o 2,1 miliardy korun, které firma získala od státu jako odškodné pro podílníky vytunelovaných CS Fondů, píší pondělní Hospodářské noviny (HN). Akro přijalo peníze před sedmi lety, justice ale později dospěla k závěru, že nárok byl promlčený. Soudy proto Akru nařídily peníze vrátit. Po neúspěchu u Ústavního soudu se firma hodlá obrátit na Evropský soud pro lidská práva.
Akro neuspělo u Ústavního soudu ve sporu o peníze z CS Fondů
Akro zastupuje někdejší podílníky CS Fondů. V roce 2012 vysoudilo 2,1 miliardy korun jako náhradu škody za to, že stát nedokázal zabránit jejich vytunelování. Údajné chyby státu se podle dřívějších tvrzení Akra projevily jednak v nesprávném postupu notáře, jenž připustil odvolání představenstva a dozorčí rady CS Fondů, a jednak v údajné laxnosti finančně analytického útvaru ministerstva financí. Nezabránil prý vyvedení peněz do ciziny, přestože dostal oznámení o podezřelé transakci.
Ministerstvo peníze zaplatilo na konci roku 2012. Justice ale později dospěla k závěru, že nárok už tehdy byl promlčený, v následném sporu proto nařídila peníze vrátit jako bezdůvodné obohacení. Akro se následně dovolalo k Nejvyššímu soudu, který ale letos v červnu jeho námitky zamítl. Potvrdil, že když stát Akru peníze posílal, „plnil na promlčený dluh“. Akro proto podalo stížnost k Ústavnímu soudu, který ji zamítl.
Akro loni státu peníze vrátilo, informoval letos v létě server Novinky.cz. Předmětem sporů ale nadále zůstávají stamilionové úroky z vyplacené částky za dobu, kdy ji na účtech mělo Akro. „Do enormní výše narostly kvůli průtahům soudu, který zbytečně vedl řízení čtyři roky,“ namítá Trávníček v pondělních HN.
Kauza CS Fondů se táhne od roku 1997. Firma Umana tehdy získala z CS Fondů majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze pak z Plzeňské banky zmizely na účtech v zámoří.
Soudy v minulosti uložily za vytunelování CS Fondů čtyřem lidem nepodmíněné tresty od čtyř do osmi let vězení. Policie se zabývala i rolí finančníka Pavla Tykače v transakcích kolem CS Fondů. Státní zastupitelství jeho stíhání zastavilo.