Praha - Komunistické úřady právě 1. listopadu 1951 spustily akci Kulak. V jejím průběhu byly z domovů vystěhovány tři tisíce zemědělských rodin. Měl být tak zlomen odpor sedláků vůči zakládání družstev. Domů se pak vrátili jen někteří. Hospodářství následně zchátrala a důsledky jsou v některých obcích dodnes patrné.
Družstvům se tehdy příliš nedařilo a na prosperující rolníky stát tlačil těžko splnitelnými povinnými dodávkami. Za případné neplnění těchto dodávek se dostávali do vězení. V říjnu 1951 pak trojka ministrů národní bezpečnosti, vnitra a spravedlnosti navrhla rodiny odsouzených sedláků vystěhovat.
Vystěhována komunistickým režimem byla i rodina, tehdy třináctiletého, Jaromíra Vyskočila. S sebou si mohli vzít jen několik kusů nábytku a nejnutnější věci. Do rodných Stíčan se vrátili až po třinácti letech. Zcela zpět získali svůj statek až po roce 1989 ve velmi zdevastovaném stavu. Začali však znovu hospodařit. Takto se ale vzpamatovala jen velmi malá část rolníků, kterou potkal podobný osud.
Po pádu komunismu padl za akci Kulak jen jediný trest. Bývalý předseda národního výboru v Brníčku Ladislav Nakládal dostal za podíl na nuceném přesídlení selské rodiny rok a půl podmíněně.
Bývalý jáchymovský vězeň Miroslav Růžička, jenž strávil většinu života za volantem nákladního automobilu Praga V3S, si na svých cestách všímal ruin opuštěných statků. To ho přivedlo k myšlence knižně zmapovat osudy selských rodů - zatím jich má přes dvě stovky. Na vlastní náklady svou publikaci i vydal.
Podle něho bylo pro sedláky nejzranitelnější přerušení rodové linie, jenž si statek předávala třeba 300 let z otce na syna. Během chvíle a bez náhrady byl tento rod vystěhován.
