Praha - Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se chce příští týden sejít se stávkujícími zaměstnanci vládní Agentury pro sociální začleňování. Ti žádají, aby byla agentura ustavena jako nezávislá příspěvková organizace. To je podle ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD) nereálné. Zaměstnancům se nelíbí ani personální situace v agentuře a obávají se politizace instituce. Více než třetina zaměstnanců hrozí výpovědí. Dienstbier ale tvrdí, že nejsou schopni definovat své požadavky.
Zástupci zaměstnanců Agentury pro sociální začleňování uvedli, že cílem stávky je, aby vláda vydala usnesení o pokračování činnosti agentury od roku 2016 do roku 2023. Dále požadují, aby agentura byla jako nezávislá a samostatná jednotka ukotvena v zákoně o sociálním začleňování, který je součástí legislativního plánu vlády.
„Nemá smysl stávkovat dlouhou dobu. Stávku bereme jako poslední možnost, jak dosáhnout jednání, která zajistí budoucnost agentury pro sociální začleňování,“ říká místopředseda Nezávislých odborů zaměstnanců Úřadu vlády ČR Petr Čáp. „Agentura vznikla jako projekt, který má být nezávislý, nadrezortní. Naše agenda je širší než agenda lidských práv. Proto potřebujeme být nezávislí, aby náš reprezentant mohl sám za agenturu vyjednávat a nespadal pod odbor pana ministra Dienstbiera,“ argumentuje Čáp.
„Agentuře bylo přislíbeno, že pokud se její činnost osvědčí, bude směřovat k nezávislosti, například formou příspěvkové organizace,“ tvrdí Čáp. S tím Dienstbier nesouhlasí, v takovém případě by podle něj nebylo možné na činnost agentury získat evropské peníze, protože zřízení příspěvkové organizace je prý záležitostí minimálně jednoho roku. „Tento argument nebereme jako relevantní, příspěvková organizace samozřejmě může čerpat z evropských dotací,“ zní z agentury.
„Požadavek nezávislosti agentury je v tuto chvíli naprosto nereálný a v krátkodobé perspektivě nesplnitelný. Projekt musí být napsán do září tohoto roku, počítá se s fungováním agentury v rámci Úřadu vlády. Otázka dlouhodobého vývoje bude předmětem jednání,“ vyjádřila se ke sporu Martina Štěpánková, Dienstbierova náměstkyně. Sám ministr uvedl, že zákon jasně dává „míru autonomie a nezávislosti“.
Dienstbier o stávce:
„Koncem minulého týdne jsem se zaměstnanci déle než tři hodiny jednal, asi dvacetkrát nebo třicetkrát jsem se jich zeptal, jestli by mohli definovat, jaké jsou jejich cíle, o čem bychom se měli bavit a co bych jim měl splnit. Nebyli toho schopni, pouze opakují, že chtějí autonomii a nezávislost, což je něco tak neuchopitelného, že o tom vlastně nejde jednat. Nevím, co bych měl učinit, abych stávce předešel nebo abych ji případně zastavil. Není co splnit.“
Rada pro romské záležitosti se postavila proti stávce
Postup pracovníků Agentury pro sociální začleňování odmítla část členů Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Devět zástupců Romů v radě ve společném prohlášení označili požadavky stávkujících za nepřijatelné, charakterizovali ji jako „agresivní a demagogickou mediální kampaň“. Řešením situace podle nich je odchod nespokojených zaměstnanců.
„Situace nemá jediné smysluplné řešení než odchod nespokojených zaměstnanců,“ uvedla skupina členů vládní rady. Mezi signatáři je například vedoucí sociálního odboru Prahy 14 David Beňák, šéf Společenství Romů na Moravě Karel Holomek či ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Dodali, že pracovníci dostali v únoru za úkol připravit projekt dalšího fungování agentury, zatím ho nepředložili.
Odvolaný šéf a 10 miliard z evropských dotací
Spor mezi pracovníky agentury a ministrem vyvolalo nedávné odvolání jejího šéfa Martina Šimáčka. Změna ředitele ale podle zaměstnanců agentury není klíčovou otázkou. „Nám jde o principy, které pan Šimáček zastával a na nichž agenturu budoval, není to otázka personální.“
Neshody se týkají i případné reorganizace agentury, využití evropských peněz a sledování jejich účinnosti při integraci Romů. Agentura se má spolupodílet na čerpání a přerozdělování evropských finančních prostředků na překonávání chudoby a sociálního vyloučení ve výši deseti miliard korun. Jedná se o koordinovaný přístup ke třem operačním programům, peníze by měly skončit především v obcích. Jiří Dienstbier ovšem upozornil, že reorganizaci odložil na příští rok.
Setkání s premiérem? Až příští týden
Kvůli vzniklým sporům zástupci agentury požádali o jednání premiéra, který podle nich „může státotvorně rozhodnout, jak má agentura dál fungovat“. O svých dalších krocích chtěli stávkující rozhodnout do úterního odpoledne v domnění, že budou mít o postoji vlády jasno. Sobotka ovšem jednání přislíbil až na příští týden - 19. května večer se v Poslanecké sněmovně setká se třemi zástupci agentury.
Premiér prý chápe, když zaměstnanci stávkují za vyšší mzdy, za dodržování zákoníku práce nebo za lepší pracovní podmínky. „Ale nerozumím tomu, když někdo stávkuje za to, aby jeho agentura byla autonomní, aby mohl rozhodovat o tom, kdo takovou agenturu vede. To ve státní správě dost dobře není možné a myslím si, že to potvrdí všichni ostatní zaměstnanci státní správy. Státní správa funguje na jiných principech,“ zdůraznil Sobotka.
„Buď se zaměstnavatel se zaměstnanci dohodne na řešeném sporu a stávka se ukončí, nebo se zaměstnavatel obrátí na soud, aby rozhodl o zákonnosti stávky,“ popisuje náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký dva možné scénáře ukončení sporu. „Do doby rozhodnutí soudu jsou ti, kteří stávkují, chráněni a nemohou být propuštěni,“ upřesňuje.
Valek je údajně podjatý, agentura jej za mediátora nechce
Ministr Dienstbier již vyhlásil výběrové řízení na pozici odvolaného ředitele agentury. „Už pronikla různá jména, pro koho je to připraveno. Několikrát jsme navrhli, aby ve výběrové komisi seděl i zástupce odborů nebo zaměstnanců, aby se mohl potenciálních kandidátů na důležité otázky spojené s naší každodenní praxí,“ tvrdí Čáp. To bylo prý odmítnuto s odůvodněním, že zaměstnanci nemají právo vybírat si svého zaměstnavatele.
Ministerstvo nabídlo, aby došlo k facilitaci důležitých jednání a kroků třetí stranou, konkrétně Česlavem Valkem, bývalým náměstkem ministra pro lidská práva Michala Kocába. Agentura tento návrh zkritizovala. „Principem je, že na mediátorovi se dohodnou obě strany. Pan Valek byl s agenturou spjat do roku 2008 a některými zaměstnanci byl vnímán jako podjatý,“ říká Čáp.
Agentura pro sociální začleňování spolupracuje s městy a obcemi, které se potýkají se sociálně vyloučenými lokalitami. Její poradci mají přispět k navázání kontaktů mezi místní radnicí, policií, školami či neziskovými organizacemi, které by se měly společně snažit situaci zlepšit. Vyloučených lokalit je v Čechách zhruba 400 a stále jich přibývá. Žije v nich kolem 80 000 lidí, převážně Romů.
Mnozí odborníci, úředníci i samotní Romové činnost agentury hodnotí pozitivně. Podle nich se díky jejímu přispění situace v řadě problémových lokalit zlepšila a lepší je tam i soužití s okolím. Agentura má ale i své kritiky. Podle některých například není jasné, kolika Romům vlastně skutečně pomohla začlenit se do běžného života.
Vládní agentura začala fungovat v březnu 2008. Šimáček ji vedl od února 2009, do funkce jej jako vítěze výběrového řízení jmenoval tehdejší ministr pro lidská práva Michael Kocáb. Předtím Šimáček působil osm let v organizaci Člověk v tísni a spolupracoval také s dalšími prospěšnými společnostmi, pracoval i na ministerstvu školství.
