Brno - Stovky stížností kvůli odměnám za vymáhání pohledávek od černých pasažérů zavalují Ústavní soud (ÚS). Ten letos snížil strop pro náklady na advokáty, které musejí dlužníci platit protistraně. Nižší soudy to respektují. Vymahačské společnosti tak přicházejí o zisky, a proto se obrací na ÚS. Každým dnem přicházejí desítky nových žalob a soudci je nestíhají vyřizovat.
Vymahači dluhů, kteří hromadně kupovali pohledávky, často v praxi žádali náhrady nákladů na advokáty, které výrazně převyšovaly vymáhanou sumu. Soudy jim donedávna většinou vyhověly, což činilo z vymáhání drobných pohledávek výnosnější činnost. Letos v dubnu jim ale ÚS uzavřel kohoutky.
Mnohé firmy se s tím ale nechtějí smířit. Poté, co jim požadovanou odměnu zamítne soud nižší instance, obrací se na ÚS. Ústavní soudci tak řeší stovky podle nich zbytečných stížností. Všechny jsou totiž úplně stejné, liší se jen kolonkou se jménem. „Přidávají práci sobě, přidávají práci obecným soudům a přidávají práci i Ústavnímu soudu. Z hlediska ekonomického se to může jevit jako iracionální,“ podotýká generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil.
Více než devět stovek stížností poslala na Ústavní soud společnost Grato, která v minulosti odkoupila pohledávky od ostravského dopravního podniku. Na krajském soudě v Ostravě má ale aktuálně sporů kvůli černým pasažérům téměř osm tisíc. Reálně hrozí, že se na ÚS přesunou všechny. „Důvodem je to, že pro případnou stížnost u soudu ve Štrasburku musí být vyčerpány všechny takzvané národní prostředky, za které je považována i instance Ústavního soudu,“ vysvětluje právní zástupce firmy Václav Sládek.
Většina dopravních podniků už ale pohledávky neodprodává, pro firmy přestali být černí pasažéři výhodným byznysem. Třeba v Brně si pohledávky vymáhají na dopravním podniku sami, celý proces trvá až dvojnásobně déle. „Pro nás je to složitější, protože jsme dříve pohledávku prodali za stoprocentní hodnotu a dál jsme se o ni nemuseli starat,“ konstatuje mluvčí brněnského dopravního podniku Linda Hailichová.
