Jižní Morava – Ze tří základen rychlé pomoci v Jihomoravském kraji jezdí od dnešního dne sanitky bez lékaře. V Mikulově, Slavkově u Brna a ve Velkých Opatovicích je nahradili kvalifikovaní zdravotníci. Změny se obávali obyvatelé i vedení dotčených obcí, záchranáři je ale uklidňují. Podle zástupců kraje i vedení zdravotnické služby ubude případů, kdy lékař vyjíždí zbytečně, k dispozici bude naopak pro vážné případy.
Záchranáři uklidňují: pokud bude lékař potřeba, přijede
Pracovat u záchranky není mezi lékaři příliš populární, doktoři se na tyto pozice těžko shání. „Šlo nám o to, zajistit dostupnost lékařské zdravotnické záchranné služby. To bychom bez dostupných změn určitě nedokázali. Lékařů je stálý nedostatek,“ poukázal nedávno ředitel jihomoravské záchranky Milan Klusák. S končící výjimkou Evropské unie o přesčasech bude situace ještě horší.
Kde lékaři od 1. srpna končí?
Slavkov u Brna, Velké Opatovice, Mikulov. V Hodoníně bude lékař pouze přes den.
Hovoří ředitel jihomoravské záchranky Milan Klusák (zdroj: ČT24)
I proto ode dneška vyjíždí ze tří základen na jihu Moravy jen sanitky se zdravotníky. Nově bude lékař povolán jen k vybraným případům a vyjíždět bude z nejbližší základny s lékařskou posádkou.Obcím se rušení lékařů nelíbilo, záchranáři ale uklidňují, že potřebné pomoci se dostane každému a ještě víc – když byli lékaři blokovaní i výjezdy, kde jejich péče nebyla potřebná, mohli chybět jinde. „To byl jeden z hlavních důvodů, který nás ke změně systému vedl,“ vysvětlil Klusák.
Vzdělání stírá rozdíly
„Dneska je záchranář schopen bez výjimky postarat se o základní život ohrožující stavy,“ potvrdil lékař a náměstek ředitele jihomoravské záchranky Rudolf Zvolánek. Zdravotníci, kteří dnes mají vystudovanou minimálně vyšší odbornou školu, pokud ne rovnou univerzitu, umí vyšetřit a zhodnotit EKG, odvést porod nebo podat infuzi. „To jsou věci, které dřív záchranáři nemohli dělat, protože to neuměli. Dneska to umí. Vzdělanostně se velmi blíží k lékařům, co se týká přednemocniční neodkladné péče,“ dodal Zvolánek.
Loni vyjížděli jihomoravští záchranáři k cca 85 tisícům případů, u 80 procent z nich nebyl lékař vůbec potřeba.
U složitějších úkonů se může zdravotník poradit s lékařem po telefonu. Když bude lékař přece jen potřeba, vyjede na místo zároveň se sanitkou. „Naše sanitní vozy jsou navíc vybaveny jednotně, bez ohledu na to, jestli ve voze jede lékař nebo ne,“ uzavřel Zvolánek.
Hovoří lékař jihomoravské záchranky Rudolf Zvolánek (zdroj: ČT24)
Starostové se bojí o dojezdovou dobu
Změnu v organizaci záchranné služby schválilo poslední krajské zastupitelstvo. Takzvaný setkávací systém, neboli Rendez-Vous, už jihomoravští záchranáři zkoušeli zavést v pilotním projektu pro Brno a za celých 6 měsíců nezaznamenali jediný problém. Systém už funguje i v jiných krajích republiky, například v Praze tak sanitky jezdí už dvacet let.
Starostům dotčených obcí se nelíbí hlavně to, že lékař bude nově až o desítky kilometrů dál. „Do Opatovic je dojezd z Boskovic poměrně velká vzdálenost, 20 kilometrů, takže i časově velice náročné. Záchranná služba tady sloužila nejen pro Opatovice, ale i pro region Pardubického kraje,“ stěžoval si například starosta Velkých Opatovic Jiří Bělehrádek (KDU-ČSL).
Systém Rendez-Vous
Víceúrovňový setkávací systém neboli systém Rendez-Vous je způsob organizace výjezdových skupin a stanovišť záchranné služby v některých evropských zemích, včetně České republiky. Poprvé byl využit v Heidelbergu v 70. letech. Systém funguje na principu setkávání dvou typů výjezdových skupin - rychlá zdravotnická pomoc ve složení řidič-záchranář a zdravotník a rychlá lékařská pomoc ve složení řidič-záchranář a lékař. Při přijetí tísňové výzvy vyhodnotí operátorka na zdravotnickém operačním středisku, zda vyslat k případu pouze sanitku se záchranářem, nebo obě skupiny zároveň. V praxi se pak obě skupiny setkají na místě zásahu.
Zdroj: Wikipedie