Marek Pavka

Dne 16. února vzpomínáme 145. výročí narození muže, který změnil světovou politiku. Jmenoval se Julius Tandler a narodil se v roce 1869 v Jihlavě. Vyšel z chudých poměrů, ale dokázal vystudovat lékařství ve Vídni. Po studiích se živil jako anatom, konvertoval z židovství ke katolické víře, napsal práci o anatomii srdce a začal učit na vídeňské univerzitě.

V roce 1816 se v Prostějově narodil Moritz (Moše) Steinschneider, který do politické terminologie zavedl jedno z nejpoužívanějších – a nejzneužívanějších – slov. Vyrůstal ve vzdělané rodině, jeho otec Jacob byl odborníkem na talmud, zatímco jeho strýc Gedeon Brecher byl významným filozofem a lékařem.

V roce 1820 nebo 1821 se v Drslavicích u Uherského Brodu narodil Adolf Jellinek, který bývá označován za největšího židovského kazatele 19. století. Studoval ješivu v Prostějově a poté univerzitu v Lipsku, kde se věnoval francouzštině, italštině a semitským jazykům.

V roce 1866 se v Horní Vsi u Vítkova ve Slezsku narodil sociální reformátor světového významu Ferdinand Hanusch. V mládí se vydal do světa a prošel země dunajské monarchie až k turecké hranici. Při tom poznal tvrdý život obyčejných lidí. Na počátku 90. let se vrátil domů a začal pracovat v jedné textilce. Od roku 1897 potom působil jako tajemník sociálnědemokratické strany a odborů ve Šternberku.

Příliš se neví, že vestfálský mír, který ukončil třicetiletou válku a který podle mnohých znamenal zásadní přelom ve vývoji mezinárodních vztahů, vyjednal a podepsal moravský šlechtic Jan Maxmilián hrabě Lamberg, diplomat ve službách tří habsburských císařů.

K základům zemědělství patří poznatek, že půdu lze obohatit dusíkem prostřednictvím luštěnin, které jej fixují díky své symbióze s tzv. hlízkovými bakteriemi.

Roku 1858 se na židlochovickém zámku narodila princezna Marie Kristina, arcikněžna z habsbursko-lotrinské dynastie. Marie Kristina se, jak už to mezi šlechtou bývá, již v dětství seznámila se svým budoucím manželem, španělským králem Alfonsem XII., který tenkrát v Rakousku pobýval proto, že v jeho vlasti právě vládli republikánští revolucionáři.

V roce 1897 se v Brně narodil Erich Wolfgang Korngold, který je považován za jednoho ze zakladatelů filmové hudby a největší zázračné dítě od Mozartových dob. Jeho otcem byl známý hudební kritik Julius Korngold, a tak není divu, že Erich již od dětství tíhl k hudbě. Když mu bylo 9, zahrál svou skladbu „Zlato“ Gustavu Mahlerovi, který o něm tehdy prohlásil, že to je hudební génius. V 11 složil balet „Sněhulák“, který byl již o dva roky později uveden ve vídeňské Dvorní opeře. Nechybělo ani speciální představení pro císaře Františka Josefa, ke kterému údajně došlo na panovníkovo výslovné přání. „Sněhulák“ byl v roce 1910 uveden na více než 40 scénách včetně zámoří.

V roce 1809 se v Brně narodil významný objevitel a botanik Emanuel von Friedrichsthal. Vystudoval vojenskou akademii a stal se státním úředníkem. Již v roce 1834 se však začal věnovat botanice. Své sbírky z Balkánu a Malé Asie věnoval císařskému přírodovědnému kabinetu, o svých výzkumech napsal knihu.

K nejvýraznějším dramatikům první poloviny 20. století patřil brněnský rodák Hans Müller-Einigen. Narodil se v roce 1882 a vystudoval právní vědu ve Vídni. Studoval však také filozofii a dějiny hudby v Grenoblu a Lipsku. Podnikl také několik studijních cest do USA. V roce 1907 získává doktorát.

Jedním z otazníků novodobých evropských dějin jsou osudy nejstarší dcery Marie Antoinetty a Ludvíka XVI., Marie Terezie, jež byla zároveň posledním přeživším členem královské rodiny. Její skutečné či domnělé osudy po jedno a půl století vzrušovaly Evropu a ještě dnes jsou předmětem debat v komunální politice jednoho německého města.

V roce 1815 se ve Fulneku narodil Leopold von Dittel. Studoval na gymnáziích v Opavě a v Brně a poté na vídeňské univerzitě, kde roku 1840 získal doktorát z medicíny.

Vůbec prvním lékařem, který se systematicky a vědecky věnoval úrazům způsobeným elektrickým proudem, byl Stefan Jellinek. Narodil se roku 1871 v Přerově. Elektřina se začala ve velkém používat po světových výstavách v Paříži v roce 1881 a ve Vídni v roce 1883. Zároveň začalo docházet k úrazům způsobeným touto novou technologií. V roce 1885 pak v Paříži došlo k prvnímu smrtelnému úrazu elektřinou. Lékařská věda však stále tápala.

S kolapsem režimu Muamara Kaddáfího v Libyi byla opět odložena realizace stavebního projektu, který už více než sto let fascinuje představivost Evropanů, ale nejen jich – transsaharské železnice.

Jedním z nejvlivnějších literátů první poloviny 20. století byl, u nás v současnosti takřka neznámý, Rudolf Kassner. Narodil se v roce 1873 ve Velkých Pavlovicích jako sedmé z deseti dětí cukrovarníka Oskara Kassnera. V devíti měsících onemocněl dětskou obrnou, a tak musel po celý život chodit o berlích. Nepoddal se, a i přes tento handicap dokázal navštěvovat gymnázium v Mikulově. Pak studoval na univerzitě ve Vídni filologii, latinu a filozofii. V roce 1897 zde získává doktorát.

Jeden z nejvýznamnějších středoevropských podnikatelů své doby Wilhelm Wolf Isaak Gutmann, přezdívaný „rakouský Krupp“, se narodil v roce 1826 v Lipníku nad Bečvou. Chtěl se stát teologem, ale brzká smrt otce ho přiměla starat se o matku a sourozence.

Roku 1883 se v Přerově narodil Rudolf Stefan Weigl, který proslul jako vynálezce vůbec první účinné vakcíny proti skvrnitému tyfu. Snad měl experimentování v genech, neboť jeho otec zkoušel v Olomouci nová kola – a při jedné takové jízdě zahynul.

V roce 1527 se v Perné a Mikulově odehrály události, které měly zásadní význam pro dějiny křesťanství. Byly to disputace mezi vůdci jihomoravských novokřtěnců Balthasarem Hubmaierem a Hansem Hutem.

Proslulý zoolog Konrad Lorenz měl neméně slavného otce. Tím byl Adolf Lorenz, který se narodil v roce 1854 ve Vidnavě. Pocházel z prostých poměrů, jeho otec byl sedlář a hostinský, matka byla ze selské rodiny. Díky svému strýci, benediktýnskému mnichovi, mohl navštěvovat církevní gymnáziu v Korutanech. Po jeho absolvování začal studovat lékařství. Zde se specializoval na chirurgii a operativní léčbu vrozené dysplazie kyčelního kloubu a jiných anatomických deformací.

Není příliš známo, že vynález Internetu a sociálních sítí byl předpovězen už v 19. století. Tím, kdo předvídal jejich nástup, byl kníže Vladimír Fjodorovič Odojevskij. Tento nevšedně činorodý filantrop a myslitel se narodil v roce 1803 v Moskvě jako příslušník šlechtického rodu, který byl větví prastaré dynastie Rurikovců. Již v mládí se proslavil jako žurnalista, literární kritik a spisovatel. Spolu s Puškinem vedl časopis Sovremennik, načež pracoval v sanktpetěrbuské carské knihovně a v Rumjancevově muzeu.

Často se hovoří o tom, že dostatek informací posílí racionální rozhodování, ať už u spotřebitelů nebo voličů. Čím více se toho lidé dozvědí, tím správněji se budou rozhodovat. Však také jedním ze základů moderní demokracie je předpoklad, že informovaní občané jsou více žádoucí než ti neinformovaní.

U kopce Vlčák mezi Cetechovicemi a Kurovicemi v Chřibech se nachází geologická zajímavost – naleziště mramoru. Ten se zde těžil už před rokem 1650, k rozmachu těžby však došlo až okolo roku 1680, kdy do Cetechovic přijeli dělníci z Itálie, kteří se specializovali na zpracování mramoru. Mramorové lomy byly činné ještě v roce 1917.

Je možné, že u nás dosud nikdo neví o tom, že Hodonín se zřejmě stal inspirací možná nejslavnějšího básníka starého Rakouska Huga von Hofmannsthala. V roce 1894 až 1895 totiž sloužil v tamních kasárnách u dragounů.

V roce 1877 se v Jihlavě narodil Franz Mannsbarth, který byl jedním z nejúspěšnějších letců a leteckých konstruktérů své doby. Pakliže ve Vídni je po něm pojmenována ulice, v rodné Jihlavě se o něm moc neví. Podívejme se tedy na jeho osudy.