Objevitel Chichén Itzá

V roce 1809 se v Brně narodil významný objevitel a botanik Emanuel von Friedrichsthal. Vystudoval vojenskou akademii a stal se státním úředníkem. Již v roce 1834 se však začal věnovat botanice. Své sbírky z Balkánu a Malé Asie věnoval císařskému přírodovědnému kabinetu, o svých výzkumech napsal knihu.

Pak ho zaujala Amerika a začal plánovat expedici za oceán. Získal podporu kancléře Metternicha, který jej jmenoval přidělencem rakouského velvyslanectví v USA a poskytl mu také finanční podporu. Za to měl von Friedrichsthal posílat pravidelné zprávy o politických, ekonomických, sociálních a technologických aspektech každodenního života v Severní Americe.

Po cestě se v Paříži setkal s Alexandrem von Humboldtem, od kterého se dozvěděl o mayských památkách. Na počátku roku 1839 přistál v Nikaragui a nějakou dobu se věnoval zkoumání dosud neprobádaných oblastí Střední Ameriky, načež na konci roku 1839 odcestoval do Spojených států. Zde se vedle diplomatické činnosti snažil zjišťovat informace o mayské civilizaci.

V červenci 1840 se pak vypravil na poloostrov Yucatán, který byl v té době kromě několika měst a přístavů zcela neprozkoumaný. Vzal s sebou i čerstvě vynalezený fotoaparát daguerrotyp, s jehož pomocí pak dokumentoval svou cestu. To nebylo nijak jednoduché. Kvůli dlouhé době expozice mu u každého snímku muselo asistovat několik indiánů. Navíc mu práci komplikovalo šero v pralese.

Jeho cesta po Yucatánu však byla završena velkým úspěchem. Jako první Evropan totiž spatřil mayské město Chichén Itzá.

V dubnu 1841 se vrátil do New Yorku a odtud odplul do Evropy. Po cestě se opět v Paříži setkal s von Humboldtem a ukázal mu výsledky svých výzkumů. K nim patří i objev šesti nových rostlinných druhů.

Von Friedrichsthal si z tropů přivezl horečku, pravděpodobně způsobenou malárií, a po příjezdu do Vídně v roce 1842 umírá. Teprve pak do Evropy dorazily jeho sbírky. Ty potkal velmi prozaický osud. Jeho matka totiž všechno, včetně daguerrotypií, prodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...