AUTOR

Marek Pavka strana 2 z 2

Autoři webu ČT24

Jak se hanácká dědina dostala do Mendělejevovy tabulky prvků

Ano, je to tak, název sedmnáctého transuranu, radioaktivního kovového prvku meitnerium se značkou Mt, je skutečně odvozen od hanácké obce Majetín. Odtud totiž pochází rodina významné badatelky Elise Meitnerové, po které byl tento prvek pojmenován.
15. 2. 2012Aktualizováno15. 2. 2012|

Století Angely Rohrové

V našem prostředí se téměř neví o osudech a díle znojemské spisovatelky Angely Helene Rohrové, o jejímž dramatickém životě svědčí už jen výčet míst, kde žila: Vídeň, Terst, Paříž, Curych, Locarno, Ženeva, Berlín, Moskva, věznice v Saratově, tábory Nižnij Tagil a Tavda. Dožila se 95 let, měla tři manžele, používala osm pseudonymů. Tajemství, která ji obestírala, byla jen zesílena neprůhledností Sovětského svazu, kde žila celkem 60 let.
8. 2. 2012Aktualizováno8. 2. 2012|

Velryba v Čejči

Jestliže Finsku se říká „země tisíce jezer“, pak by se Moravě mohlo přezdívat „země bez jezer“. Ano, tento jinde tak běžný geografický útvar u nás skutečně nenalezneme. Nebylo to tak ale vždy. Po skončení poslední doby ledové zůstalo mnoho jezer na jižní Moravě a ta mezi Kobylím, Terezínem a Čejčí se zachovala až do období, z něhož existují písemné prameny. To největší z nich – Kobylské – mělo plochu 10 km² a hloubku až 10 metrů. Již v 17. století bylo rozděleno na rybníky. Tři kilometry od něj leželo jezero Čejčské, místními zvané Bezedňák. Obě jezera původně nebyla nijak propojena a výrazně se odlišovala i voda v nich. Zatímco v tom Kobylském se chytaly ryby, Čejčské bylo solné. Obdobně Terezínské jezero, jež se rozkládalo poblíž Bezedňáku a bylo místními přezdíváno jako Smraďák, bylo solného charakteru.
28. 12. 2011Aktualizováno28. 12. 2011|

Bludný Olomoučan

Jednou z nejsvébytnějších a nejzáhadnějších postav světové kinematografie je Edgar Georg Ulmer, žid, který studoval u jezuitů a byl fascinován Kalvínem a Lutherem. Už jen místo a datum jeho narození jsou opředeny tajemstvím. Někdy je uváděn rok 1900, někdy 1904, někdy Vídeň, někdy Olomouc. Každopádně má dnes pamětní desku na Resslově ulici v Olomouci, která byla jako místo narození potvrzena historickým výzkumem. Stejně tak se neví, zda spolupracoval jako výtvarník při natáčení dnes již klasických děl jako Kabinet doktora Caligariho, Nibelungové nebo Metropolis či zda byl skutečně vynálezcem pohyblivé kamery. Sám tyto nejasnosti kolem své osoby spíš ještě podporoval, a tak působí jako zosobnění bizarní středoevropské hry mlhy a stínů ve slunné Kalifornii.
19. 12. 2011Aktualizováno19. 12. 2011|
Načítání...