Ano, je to tak, název sedmnáctého transuranu, radioaktivního kovového prvku meitnerium se značkou Mt, je skutečně odvozen od hanácké obce Majetín. Odtud totiž pochází rodina významné badatelky Elise Meitnerové, po které byl tento prvek pojmenován.
Jak se hanácká dědina dostala do Mendělejevovy tabulky prvků
Její praprapradědeček z otcovy strany si z nařízení císaře Josefa II. musel zvolit příjmení. To si vytvořil podle místa bydliště a tak vzniklo příjmení Meietheiner, neboť Majetín je německy Meiethein. Pak se příjmení postupně měnilo a dědeček Elise už se jmenoval Moriz Meitner. Toho Elisina starší sestra popisuje jako velkorysého muže, který každý pátek nosil chudým židům ve vesnici chleba. Dělal to prý po setmění, aby ho nikdo neviděl.
Její otec Philip Meitner pak údajně od dětství snil o létání. Svým dětem tvrdil pořád dokola, že člověk jednou bude létat. Byl také jedním z prvních studentů židovského původu, kteří směli studovat na vídeňské univerzitě, a jako brilantní šachista hrával se členy habsburského rodu. Po studiích zůstal ve Vídni a zde se také oženil s Hedwigou Skovranovou, se kterou měl osm dětí. Elise se narodila jako třetí v roce 1878. Až do roku 1915 uváděla, že přišla na svět na Moravě.
Elise, jež si později zkrátila jméno na Lise, od dětství tíhla k matematice a fyzice. Už v osmi letech spávala s knihou o matematice pod polštářem. Není proto divu, že začala studovat fyziku – od roku 1901 ve Vídni a od roku 1907 v Berlíně, kde započala její vědecká dráha.
Právě v Berlíně totiž zahájila spolupráci s Otto Hahnem, chemikem, který byl později oceněn Nobelovou cenou. Teprve jako třetí žena v historii byla přijata do Německé fyzikální společnosti. Byla průkopnicí ve výzkumu radioaktivity a v roce 1918 spolu s Hahnem objevila nový prvek protaktinium, Pa. Experimentovala s beta-zářením a zkoumala jeho dopad na konstituci atomu, či jeho souvislost s gama-zářením. Zabývala se také bombardováním atomů uranu neutrony. Učila v Berlíně, Halle, Washingtonu a Stockholmu, kde se za druhé světové války zabývala teoretickým vysvětlením jaderného štěpení. Obdobně byl mimochodem orientován i výzkum jejího synovce Otta Roberta Frische, který pracoval na projektu Manhattan a který navrhl vůbec první roznětku atomové bomby.
V roce 1960 odešla na odpočinek, ale ještě rok předtím byl v Berlíně založen ústav nazvaný jako Hahn-Meitner Institut. Lise Meitnerová umírá v požehnaném věku 90 let v anglické Cambridgi.
V roce 1982 pak němečtí vědci na Ústavu pro těžké ionty v Darmstadtu objevili nový prvek s protonovým číslem 109, který pojmenovali na počest Lise Meitnerové jako meitnerium.
