Jeden z nejvýznamnějších středoevropských podnikatelů své doby Wilhelm Wolf Isaak Gutmann, přezdívaný „rakouský Krupp“, se narodil v roce 1826 v Lipníku nad Bečvou. Chtěl se stát teologem, ale brzká smrt otce ho přiměla starat se o matku a sourozence.
A tak na počátku 50. let začíná obchodovat s uhlím. V roce 1853 založil s mladším bratrem Davidem firmu Gebrüder Gutmann a skupoval doly na Ostravsku. Jejich podnik se stal největším dodavatelem uhlí v celé monarchii. To však Wilhelmu Gutmannovi nestačilo.
Roku 1859 zakládá vlastní banku, v roce 1865 začíná spolupracovat s majitelem Vítkovických železáren Anselmem Salomonem von Rotschildem a o osm let později zakládá společnost Wittkowitzer Bergbau und Hüttengewerkschaft, v níž si Rotschildové ponechali jen 51% podíl, zatímco zbytek měl v rukou Gutmann. Díky jeho iniciativě se Vítkovice stávají železárnami číslo 1 v Rakousku-Uhersku. Roku 1889 dokonce železárny pod vedením ředitele Paula Kupelwiesera vyvinuly novou metodu výroby oceli, tzv. vítkovický pochod.
Wilhelm Gutmann brzy proniká i do dalších odvětví a zakládá cukrovary, lihovary, sodovkárny, šamotky či celulózky. V roce 1892 v jeho podnicích pracovalo na 50 tisíc zaměstnanců, a tak byl největším zaměstnavatelem své doby.
Ve Vídni si nechal postavit tzv. Gutmannův palác, v Badenu letní vilu a koupil také dva zámky u Kremže. Za své zásluhy byli v roce 1878 oba bratři Gutmannové povýšeni na rytíře. Wilhelm byl také členem dolnorakouského zemského sněmu a založil klub průmyslníků a filantropický spolek ve Vídni.
Snad i díky tomu, z jakých vzešel poměrů, myslel na ostatní. Hutníkům a havířům v Ostravě stavěl důstojné příbytky, školky, školy a zotavovny a nechal je pojišťovat proti úrazu i na stáří. Podpořil zřízení dětského oddělení polikliniky a sirotčince ve Vídni, domova důchodců v Brunnkirchenu u Kremže a nezapomněl ani na rodný Lipník.
Je příznačné, že Gutmannův největší konkurent, Karl Wittgenstein, zakladatel Poldi Kladno, který se v ocelářství začal prosazovat paradoxně díky podpoře Paula Kupelwiesera, naopak jakékoli sociální vymoženosti pro své zaměstnance odmítal. Snad právě proto se Kladno stalo „rudým“ městem, zatímco ostravští hutníci a havíři se za prvorepublikových dělnických bouří chovali spíše umírněně.
Wilhelm Wolf Isaak rytíř von Gutmann, který dělal čest svému příjmení, zemřel v roce 1895. Jeho syn Max kráčel v jeho stopách, když podporoval pacifistické aktivity kněžny Berthy von Suttner, která v roce 1905 získala Nobelovu cenu za mír. Wilhelmova dcera Elsa se pak provdala za lichtenštejnského knížete Františka I. a díky svým dobročinným aktivitám v knížectví, jež je tak silně spjato s Moravou, získala přezdívku „Matka země“.
