Objevitel významu luštěnin

K základům zemědělství patří poznatek, že půdu lze obohatit dusíkem prostřednictvím luštěnin, které jej fixují díky své symbióze s tzv. hlízkovými bakteriemi.

Kdo však na tento poznatek přišel?

Byl to Franz Friedrich Schindler, který se narodil v roce 1854 v Bílavsku pod Hostýnem. Vyrůstal na Dačicku a pak studoval střední školu ve Vídni a zemědělskou fakultu v německém Halle. Od roku 1879 mohl vyučovat na zemědělských středních školách a v roce 1881 získal docenturu, načež jako soukromý docent zemědělských věd přednášel ve Vídni. Od roku 1888 pak byl řádným profesorem v baltské Rize a v roce 1903 se stává řádným profesorem na německé technice v Brně, jejímž se později stal děkanem a rektorem. Působil také jako inspektor středních zemědělských škol na Moravě a ve Slezsku.

Během četných cest studoval zeměpisné a klimatologické vlivy na pěstování kulturních rostlin. Své poznatky zveřejnil v knize věnované dopadům klimatu na pěstování pšenice a lnu. Jedním z jeho přínosů bylo to, že rozeznal význam místních poddruhů kulturních rostlin pro zemědělství a výslovně hlásal nutnost tzv. lokálního šlechtění, tedy šlechtění rostlin pro dané klimatické podmínky. V této otázce spolupracoval se slavným šlechtitelem a cukrovarníkem Emanuelem Proskowtzem. Zabýval se také půdní bakteriologií, hnojením či typy půd.

Vůbec největší Schindlerův objev se však týká do té doby neobjasněné funkce hlízkových bakterií u luštěnin. Právě on objevil na základě pečlivého studia literatury a vlastních pokusů symbiózu bakterií rodu Rhizobium a luštěnin a skutečnost, že hlízkové bakterie dokážou vázat vzdušný dusík, který pak prostřednictvím vnitrobuněčné symbiózy přijímá rostlina.

Tento objev, později potvrzený experimenty, mu vynesl uznání v podobě titulu dvorního rady v Rize a čestného doktorátu na vídeňské Hochschule für Bodenkultur.

Franz Friedrich Schindler umírá na vrcholu slávy v roce 1937 v Novém Jičíně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...