Jedním z otazníků novodobých evropských dějin jsou osudy nejstarší dcery Marie Antoinetty a Ludvíka XVI., Marie Terezie, jež byla zároveň posledním přeživším členem královské rodiny. Její skutečné či domnělé osudy po jedno a půl století vzrušovaly Evropu a ještě dnes jsou předmětem debat v komunální politice jednoho německého města.
Marie Terezie se narodila v roce 1778 a jako prvorozená dcera královského páru obdržela oficiální titul „Madame Royale“.
Drama začíná za francouzské revoluce, kdy byla se svým bratrem a rodiči držena v pařížském Templu. Její rodiče byli popraveni, bratr, následník trůnu, umírá v roce 1795.
Po odeznění nejhoršího teroru byla Madame Royale na konci tohoto roku vyměněna za jednoho francouzského válečného zajatce.
Přijela do Vídně, kde pro ni císař František II., její bratranec, vybral ženicha – měl jím být jiný člen habsburského rodu – arcivévoda Karel. Císař totiž kalkuloval s návratem Bourbonů na trůn a princezna měla být nástrojem rakouského vlivu v Paříži. K tomuto sňatku však nedošlo a princezna si proti vůli císaře vzala jiného příbuzného, vévodu z Angouleme. S ním pak prchala Evropou před Napoleonovými vojsky.
V roce 1814 se i s manželem vrátila do Francie. Napoleon o ní při svém návratu z Elby vzhledem k jejímu neohroženému chování prohlásil, že je jediným mužem v bourbonském rodu.
V roce 1824 se její tchán dostává na trůn jako Karel X. a vévoda z Angouleme se stává následníkem trůnu. Bourbonská éra však končí další revolucí v roce 1830 a vévoda s manželkou pak opět putují Evropou. V roce 1851 umírá Madame Royale sedm let po svém manželovi v rakouském Frohsdorfu.
Tak zní oficiální verze.
Nejpozději rok po její smrti se však objevily názory, že Marie Terezie byla během svého zajetí v Templu znásilněna a otěhotněla. Za těchto okolností nebylo možné, aby reprezentovala královskou rodinu.
Zároveň se však ani Habsburkové ani Bourboni nechtěli vzdát jejího sňatku, neboť jako jediná přeživší osoba z královské rodiny disponovala majetkem Ludvíka XVI. a Marie Antoinetty v zahraničí. Kromě toho zde hrála roli i politika Ludvíka XVIII., který chtěl prostřednictvím sňatku osiřelé královské dcery se svým synovcem vévodou z Angouleme získat sympatie francouzského lidu.
A tak měla být princezna zaměněna za jinou osobu.
Jiná teorie tvrdí, že k záměně došlo na popud samotné Marie Terezie, která byla kvůli útrapám v zajetí natolik duševně labilní, že by svou roli na dvoře nezvládala.
Další hypotéza je založena na tom, že za záměnou stáli představitelé francouzské republiky, kteří se obávali, že politika Vídně by mohla přivodit aspirace arcivévody Karla na francouzský trůn. Aby se republika vyhnula tomuto nebezpečí, byla Madame Royale po cestě do Rakouska vyměněna za jinou osobu. Pokud by Rakousko vzneslo nároky na francouzský trůn, mohli by činitelé republiky kontrovat tím, že jde o falešnou princeznu. Po sňatku vyměněné princezny s vévodou z Angouleme zase byla totožnost princezny utajována proto, aby nebyla kompromitována republika.
Dlouhou dobu nebylo jasné, kdo mohl převzít roli Madame Royale. Pak se přišlo s tím, že to mohla být nemanželská dcera Ludvíka XVI. Ernestine Lambriquetová. Ta byla vhodná především proto, že znala poměry na bourbonském dvoře a měla typické bourbonské rysy.
Kde však byla skutečná Marie Terezie? Mnozí tvrdí, že žila v jihodurynském zámku Eishausen u Hildburghausenu. Zde totiž v první polovině 19. století žil zvláštní pár. Vavel de Versay, který byl považován za hraběte, a jeho manželka. Oba se ze zámku vzdalovali jen zřídka a hraběnka všude chodila v černém závoji. Proto se jí přezdívalo Temná hraběnka. Zemřela v roce 1837, její manžel roku 1845. Po jeho smrti se zjistilo, že to ve skutečnosti byl nizozemský diplomat jménem Leonardus van der Valck. A pak vznikla hypotéza, že jeho manželkou byla Marie Terezie.
Na čem je tato hypotéza postavená? Jednak na izolaci tohoto páru od okolního světa a pak na cizím přízvuku Temné hraběnky. Indiciemi, které měly tuto teorii potvrzovat, byly psací stůl a šaty s bourbonským znakem. A především několik lidí, kteří hraběnku Vavelovou viděli bez závoje, uvedlo, že byla velmi podobná Bourbonům, nebo dokonce přímo Madame Royale.
Dalším dokladem pak byla změna ve vzhledu vévodkyně z Angouleme. Před hypotetickou záměnou v roce 1795 měla malý nos, zatímco na pozdějších obrazech vévodkyně z Angouleme je nápadný velký, ohnutý nos. Navíc prý byla vévodkyně na vídeňském dvoře izolována od svého okolí a též její korespondence byla omezena, aby nedošlo k jejímu odhalení.
Avšak Ernestine Lambriquetová zemřela v roce 1813, jak bylo prokázáno. Dále nebylo nijak potvrzeno těhotenství Madame Royale ani izolace vévodkyně z Angouleme ve Vídni. Někteří autoři tak záměnu Madame Royale považují za báchorku.
Řešením by mohla zkouška DNA zemřelé v hrobě v jižním Durynsku. V roce 2004 městská rada v Hildburghausenu otevření hrobu odmítla, letos s tím však souhlasila. Musí to ale ještě schválit lidové referendum.
Je tedy možné, že již brzy bude tato hádanka osvětlena.
