Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zahájila řízení o nápravných opatřeních na řece Bečvě, kterou loni postihla ekologická havárie. Inspekce tak učinila po červnové žádosti spolků, aby postupovala podle zákona o předcházení ekologické újmě, uvedla nezisková organizace Arnika v tiskové zprávě. Informaci o zahájení řízení potvrdila i ČIŽP.
Inspekce životního prostředí spustila řízení o nápravných opatřeních na řece Bečvě
Cílem řízení podle Arniky je, aby inspekce podnikla kroky například k obnově řeky, zaplacené ze státního rozpočtu, nebo zahájila řízení se všemi potenciálními pachateli. Později by náklady nesl odhalený a usvědčený viník. Ačkoliv je zákon o ekologické újmě platný od roku 2008, byl tento krok učiněn poprvé, upozornila Arnika.
„Věříme, že inspekce fatální selhání odčiní a řízením přispěje k nápravě škod. Dohlédneme na to, zda řízení aktivně vede a probíhá paralelně s trestním vyšetřováním tak, jak ze zákona má,“ uvedl Kamil Repeš z Arniky. Právě Arnika společně s Českým rybářským svazem a spolkem Vsetínské fórum 17. června žádost podala.
„Stěžejní skutečností, že bylo zahájeno řízení, bylo přijetí žádosti o uložení nápravných opatření dle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Přijetím této žádosti od osob, které jsou oprávněné tuto žádost podat, bylo řízení automaticky ze zákona zahájeno,“ napsal ČTK později mluvčí inspekce Jiří Ovečka. „Inspekce v rámci řízení mimo jiné zahájila přípravu odborných podkladů k posouzení, zda se jednalo o ekologickou újmu dle předmětného zákona,“ dodal mluvčí.
Spolky: Řízení mělo začít dřív
Spolky už dříve inspekci vytkly, že řízení nezačalo už krátce po havárii. Na to, že se zákon o předcházení ekologické újmě v případu Bečvy neaplikoval, v květnu upozornilo také stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR. Podle komise přitom měla inspekce v rámci zmíněného zákona jednat. Mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka tehdy ČTK sdělil, že se v případě Bečvy inspekce aplikací tohoto zákona zabývala, ale došla k právnímu závěru, že jeho využití není možné.
„Ačkoliv pachatel nebyl ihned odhalen, úkolem ČIŽP bylo zajistit nezbytná preventivní opatření a zahájit řízení se všemi podezřelými provozovateli, kteří podle integrovaného registru znečišťování a evidence o odpadních vodách vypouští do řeky Bečvy kyanidy. Náklady na opatření hradí ČIŽP ze státního rozpočtu, nakonec je však ponese usvědčený pachatel otravy,“ sdělili zástupci Arniky.
„Výlov uhynulých ryb, odvoz do kafilerie a vysazení nových ryb do Bečvy dosud financoval Český rybářský svaz z vlastních zdrojů a prostředků, které zaslali dárci na transparentní účet Bečva 2020. Přislíbené dotace ze strany ministerstva zemědělství jsou prozatím ve stavu vyřizování. Nečinnost ČIŽP se v tomto případě dá považovat za jasné porušení zákona o ekologické újmě,“ uvedl Stanislav Pernický z Českého rybářského svazu.
Firma podá proti trestnímu stíhání stížnost
Kvůli loňské otravě řeky Bečvy zahájila policie v červnu trestní stíhání. Vyšetřovatel obvinil jednoho člověka a jednu firmu, z vyjádření ředitele společnosti Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm Oldřicha Havelky pro Českou televizi následně vyplynulo, že obviněnou je právě tato společnost. Havelka ČT řekl, že firma podá proti trestnímu stíhání stížnost.
Ekologická havárie, kterou podle ČIŽP způsobily kyanidy, postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly loni 20. září, podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na čtyřiceti kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes čtyřicet tun ryb.
