Savec velikosti jezevce útočil na výrazně většího dinosaura. Unikátní fosilie přepisuje znalosti druhohor

Fosilie objevená na severovýchodě Číny zachytila savce podobného jezevci při útoku na býložravého dinosaura. Nález, který je starý 125 milionů let, naboural tradiční představy o tom, že se větší dinosauři zpravidla živili menšími savci, a ukázal, že potravní řetězce z období druhohor byly mnohem komplexnější, než se dosud předpokládalo.

Hypotézu, že by čtyřnohý masožravec pouze čistil mršinu, vědci zavrhli. Mimo jiné i proto, že kosti dinosaura nenesou stopy po kousnutích, která by způsobili mrchožrouti.

Čtyřnohý savec Repenomamus robustus ve zkamenělině zuřivě útočí na dvounohého býložravého dinosaura s názvem Psittacosaurus lujiatunensis. Fosilie zachycuje, jak na kořist nasedl a zabořil jí zuby do žeber. Při smrtelném souboji podle vědců oba tvory patrně zaživa pohřbil příval sopečného bahna. Podle článku zveřejněného v časopise Scientific Reports zkamenělina pochází z čínské provincie Liao-ning, konkrétně z oblasti přezdívané „čínské Pompeje“, proslulé podobnými nálezy živočichů pohřbených při sopečných erupcích.

Savec proti dinosaurovi

„Máme zde dobrý důkaz o lovu větších dinosaurů menšími savci, což bychom bez této zkameněliny nepředpokládali,“ uvedl biolog Jordan Mallon z Kanadského muzea přírody, který se na studii podílel. „Potravinové řetězce z období druhohor byly mnohem komplexnější, než jsme si představovali,“ dodal.

Nálezy fosilií, které zachycují interakci mezi zvířaty, jsou vzácné. Další podobná zkamenělina, objevená v roce 1970 v Mongolsku, ukazuje přibližně 80 milionů let starý souboj masožravého velociraptora a býložravého protoceratopse. Zaživa je pohřbila patrně písečná duna.

V provincii Liao-ning byla v minulosti nalezena zkamenělina zachycující repenomama s kostmi mláděte psittacosaura v břiše. Současný objev je podle Mallona unikátní především v tom, že ukazuje, že repenomamus byl schopen zaútočit i na větší dinosauří kořist. Sám byl nejen tvarem těla, ale i rozměry podobný dnešnímu jezevci – jeho dinosauří kořist přitom měla velikost hodně velkého psa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 18 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.