Proti přemnoženým zdivočelým kočkám zakročí v Austrálii Felixer, robot s toxickým gelem

Australská vláda plánuje zakročit proti milionům tamních zdivočelých koček pomocí robotů střílejících jed. Kočky domácí, které nemají přirozeného nepřítele, se na kontinentu přemnožily a likvidují australské původní druhy, píší místní média.

Cílem vlády je do pěti let zlikvidovat šest milionů divokých koček. Nasadí proti nim patnáct robotů s nejmodernějším vybavením včetně kamer, laserů či solárního napájení, kteří své kočičí protivníky rozpoznají s pomocí umělé inteligence podle siluety a způsobu, jakým se pohybují.

Jakmile Felixer, nepohyblivý robot fungující jako past a pojmenovaný podle latinského názvu pro kočku (felis catus), malou šelmu zaměří, stříkne jí na srst toxický gel označovaný jako jed 1080, který kočka olíže při čištění kožichu a dostane tak toxin do těla.

Přípravek je vyrobený z jedu místní rostliny z rodu Gastrolobium, který kočky usmrtí pomocí fluoroctanu sodného. K úhynu stačí osm miligramů gelu. Vědci jed vybrali proto, že místní fauna se za miliony let na tuto látku už adaptovala, a je tedy nebezpečný pouze pro invazivní druhy.

Gastrolobium
Zdroj: Wikimedia Commons

Zdivočelé kočky domácí mají podle australského serveru WAToday každý den na svědomí život devíti milionů zvířat, včetně tří milionů savců, 1,7 milionu plazů či milionu ptáků. V domácnostech hýčkané kočky jsou na izolovaném kontinentu nejničivějším živočišným druhem a ročně australskou ekonomiku stojí 300 milionů australských dolarů (4,3 miliardy korun). Ty australské úřady vynaloží na nápravu škod, ale i na opatření na regulaci populace, jako jsou návnady a pasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 10 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 11 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 14 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 15 hhodinami
Načítání...