Proti přemnoženým zdivočelým kočkám zakročí v Austrálii Felixer, robot s toxickým gelem

Australská vláda plánuje zakročit proti milionům tamních zdivočelých koček pomocí robotů střílejících jed. Kočky domácí, které nemají přirozeného nepřítele, se na kontinentu přemnožily a likvidují australské původní druhy, píší místní média.

Cílem vlády je do pěti let zlikvidovat šest milionů divokých koček. Nasadí proti nim patnáct robotů s nejmodernějším vybavením včetně kamer, laserů či solárního napájení, kteří své kočičí protivníky rozpoznají s pomocí umělé inteligence podle siluety a způsobu, jakým se pohybují.

Jakmile Felixer, nepohyblivý robot fungující jako past a pojmenovaný podle latinského názvu pro kočku (felis catus), malou šelmu zaměří, stříkne jí na srst toxický gel označovaný jako jed 1080, který kočka olíže při čištění kožichu a dostane tak toxin do těla.

Přípravek je vyrobený z jedu místní rostliny z rodu Gastrolobium, který kočky usmrtí pomocí fluoroctanu sodného. K úhynu stačí osm miligramů gelu. Vědci jed vybrali proto, že místní fauna se za miliony let na tuto látku už adaptovala, a je tedy nebezpečný pouze pro invazivní druhy.

Gastrolobium
Zdroj: Wikimedia Commons

Zdivočelé kočky domácí mají podle australského serveru WAToday každý den na svědomí život devíti milionů zvířat, včetně tří milionů savců, 1,7 milionu plazů či milionu ptáků. V domácnostech hýčkané kočky jsou na izolovaném kontinentu nejničivějším živočišným druhem a ročně australskou ekonomiku stojí 300 milionů australských dolarů (4,3 miliardy korun). Ty australské úřady vynaloží na nápravu škod, ale i na opatření na regulaci populace, jako jsou návnady a pasti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 12 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
6. 10. 2026‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
6. 10. 2026‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
6. 10. 2026Aktualizováno6. 10. 2026‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
6. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.