Obrovská chaluhová skvrna přináší na floridské pláže nebezpečné bakterie

Floridské pláže zaplavují chuchvalce ze zhruba osm tisíc kilometrů široké chaluhové masy, která pluje Atlantským oceánem. Hromady rozkládajících se řas představují vážná zdravotní rizika. Jsou totiž plné bakterií z rodu Vibrio, které mohou způsobit sepsi a následně i odumírání měkkých tkání. Znepokojivé zjištění může také ohrozit letní turistickou sezonu, hroudy nahnědlých rostlin totiž provází štiplavý zápach podobný hnijícím vejcím.

Šíření bakterií, které mohou způsobit vážné zdravotní problémy i smrt, je podle vědců částečně způsobeno znečištěním oceánů. Vzorky testované v Karibiku a v Sargasovém moři byly hojně zaneseny plasty, které v interakci s řasami a mikroby vytvořily „dokonalou patogenní bouři s důsledky pro mořský život i veřejné zdraví“.

„Naše laboratoř ukázala, že tyto bakterie jsou extrémně agresivní a dokáží vyhledat plast a přilnout k němu během několika minut,“ uvedl biolog Tracy Mincer.

Pásmo mořských řas táhnoucí se od Mexického zálivu až k africkému pobřeží podle něj poskytuje dokonalou živnou půdu pro „všežravé“ kmeny bakterií. Ty se zaměřují na rostliny, živočichy i související „mikrobiální flóru“, v níž se potenciálně nachází silné množství patogenů.

Chaluhy v oceánu
Zdroj: Reuters

Boj proti řasám je složitý

Současná situace znepokojuje obecní týmy, které mají za úkol odstraňovat z floridských pláží vyplavené chaluhy, aby byly atraktivnější pro turisty, i návštěvníky.

Floridské ministerstvo zdravotnictví doporučuje návštěvníkům pláží, aby se řasám vyhýbali, a varuje, že infekce způsobená bakterií Vibrio vulnificus „může být závažná pro lidi s oslabeným imunitním systémem, například pro ty s chronickým onemocněním jater“.

Vyplavené chaluhy z pláží odstraňují posádky s těžkou technikou většinou brzy ráno poté, co inspektoři zkontrolují, zda v nich nejsou želví hnízda.

Pláže byly minulý víkend plné návštěvníků a Michael Zimmer, ředitel marketingu a rozvoje parků v okresu Miami-Dade, řekl, že cestovní ruch je „zatím dobrý“.

Okres očekává, že letos vynaloží na odstraňování chaluh asi šest milionů dolarů (132 milionů korun). Odstraňování řas z moře dříve, než jsou vyplaveny na břeh, není ani legální, ani žádoucí. Je to klíčový biotop pro kraby, krevety a další bezobratlé, kteří zase poskytují bohatý plovoucí „bufet“ pro mořské ptáky, včetně racků či rybáků. Mikrobi i plasty, které plavou ve třináct tun těžkém chaluhovém koberci, však ohrožují i zvířata.

Vědci zaznamenali za posledních deset let obrovský nárůst chaluh a očekávají, že bude pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 9 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 11 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 12 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 14 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled