Na Štrambersku žili v druhohorách šestimetroví „krokodýli“. Vědci jejich podobu rekonstruovali ze zubů

Nahrávám video
Studio 6: Druhohorní příbuzní krokodýlů z Česka
Zdroj: ČT24

Mezinárodní skupina vědců s českým podílem prozkoumala a analyzovala pravěké zuby, které byly už před více než sto lety nalezeny nedaleko Štramberka. Patří zástupcům dvou evolučních větví mořských příbuzných krokodýlů zvaných Thalattosuchia.

Zuby ležely přes sto let v Přírodovědném muzeu ve Vídni, než si jich tam jeden z autorů studie všiml a začal je s pomocí dalších kolegů studovat. Vědci na jejich prozkoumání využili moderní neinvazivní metody, díky nimž odhalili, komu patřily. Oba druhy patří do skupiny Metriorhynchidae a žili v období rané křídy, tedy před přibližně 133 miliony lety.

Tito druhohorní plazi byli mnohem lépe přizpůsobení životu než dnešní krokodýli – nasvědčuje tomu to, že měli končetiny v podobě jakýchsi pádel a ocas zakončený ploutví. Jinak vzhledem a zřejmě i způsobem života krokodýly připomínali. Žili zejména v mělčích mořích a byli to vrcholoví predátoři.

Jeden ze dvou popsaných druhů se živil jinými velkými plazy, kteří žili v křídových mořích. Druhý se naopak specializoval spíše na kořist, jež měla pevné skořápky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Dnes se rozhodne.“ Dobrovolníci opět zkouší zachránit keporkaka v Německu

Tým dobrovolníků na severu Německa zahájil další pokus o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který by ji měl dopravit z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
11:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 4 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 7 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 8 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
včera v 16:05

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
včera v 14:54

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
včera v 12:34

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
včera v 10:11
Načítání...