Slavný radioteleskop portorické observatoře Arecibo se rozpadl

Již dříve poškozený obří radioteleskop u portorického města Arecibo se v úterý zřítil, informuje agentura AP. Zařízení před půl stoletím hrálo zásadní roli na poli vesmírného výzkumu. Plošina s anténami o váze 900 tun spadla z asi 120metrové výšky na hlavní odrazovou plochu ve tvaru talíře, známého například z bondovky Zlaté oko nebo ze sci-fi snímku Kontakt.

Již dříve americká Národní vědecká nadace oznámila, že observatoř bude zavřená. V srpnu praskl pomocný ukotvovací kabel, spadl na disk o průměru 305 metrů a vytvořil v něm 30 metrů dlouhou trhlinu. Poškodila se i plošina visící nad talířem. Začátkem listopadu se pak přetrhlo jedno z hlavních lan, která poutala plošinu k jednomu ze tří podpůrných sloupů. Radioteleskop přitom za 57 let své existence vydržel řádění hurikánů, působení tropické vlhkosti i řadu zemětřesení.

Nepohyblivý radioteleskop byl vybudován v letech 1959 až 1963 ve velké terénní proláklině. Jeho výstavbu financovalo americké ministerstvo obrany v rámci snah o rozvoj ochrany proti balistickým střelám. Využíval se například ke zkoumání změn v atmosféře, sledování dráhy asteroidů blížících se k Zemi a k serióznímu hledání informací o možné existenci mimozemských civilizací.

Američtí astronomové Russell Hulse a Joseph Taylor s pomocí tohoto radioteleskopu v roce 1974 objevili nový typ pulsaru, za což v roce 1993 obdrželi Nobelovu cenu za fyziku.

Mediálně proslavené zařízení

Zařízení bylo také hlavní částí projektu SETI@home, který se zaměřuje na hledání známek mimozemské inteligence, a posloužilo jako kulisa v jedné ze závěrečných scén filmu Zlaté oko ze série o agentu Jamesi Bondovi. Hlavní záporný hrdina filmu pomocí teleskopu ovládal smrtící zbraň na oběžné dráze.

V srpnu, kdy byl radioteleskop poškozen, ho využívalo asi 250 vědců. Jeho zkáza mnoho odborníků šokovala a badatelé z celého světa vyzývali americké představitele, aby se proti rozhodnutí Národní vědecké nadace postavili. „Je to velká ztráta. Byla to kapitola mého života,“ uvedla Carmen Pantojaová, astronomka působící na Portorické univerzitě. Radioteleskop využila k výzkumu během své doktorandské práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 19 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 21 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 23 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...