Ozonová díra by letos mohla být nejmenší za třicet let, naznačují satelitní data

Pozorování ozonové díry ukazují, že letos není zdaleka tak široká jako obvykle v polovině září. Evropská služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) uvádí, že v současné době má přibližně polovinu velikosti, jakou mívala v minulých letech.

Agentura také informovala o tom, že ozonová díra je navíc vzdálená od jižního pólu, kde se vyskytuje. A modely předvídají, že úroveň ozonu bude stabilní i v dalších dnech.

Minulý týden měla ozonová díra velikost pouze pět milionů čtverečních kilometrů. To se může zdát jako vysoké číslo, ale vloni to bylo dvacet milionů kilometrů čtverečních a o rok dřív deset milionů. Její velikost je tedy značně variabilní, ale letošní zmenšení je i přesto podle vědců pozoruhodné.

Zástupce šéfa CAMS Richard Engelen se pro britskou stanici BBC vyjádřil opatrně. Podle něj je sice malá rozloha díry velmi nadějná, ale varoval současně před přehnanou spokojeností. „Právě teď si myslím, že bychom se na to měli dívat jako na zajímavou anomálii. Musíme zjistit víc o tom, co ji způsobilo,“ řekl.

Vědci zatím ví jen to, že normálně k rozbíjení ozonové vrstvy dochází, když na Antarktidě končí zima. Reakce poškozující vrstvu spouští právě návrat slunečních paprsků. Letos sice rozpad vrstvy začal dříve, než je běžné, pak ho ale zastavilo náhlé oteplení, které zvýšilo teploty ve stratosféře o 20 až 30 stupňů.

Co změnil Montrealský protokol

Podle Engelena letošní změna nejspíš nesouvisí s Montrealským protokolem. Ten byl reakcí na krizi, kdy se v 70. letech 20. století začala ozonová vrstva vlivem řady chemických látek zeslabovat. Tato citlivá část stratosféry chrání planetu před škodlivým slunečním zářením, které způsobuje rakovinu kůže a ničí úrodu.

V září roku 1987 tak vstoupil v platnost takzvaný Montrealský protokol. V něm se drtivá většina států světa zavázala ke kontrole výroby chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu a k postupnému omezení jejich používání.

Roku 2014 tak poprvé po 35 letech vědci mohli potvrdit statisticky významný a trvalý nárůst stratosférického ozonu. V letech 2000 až 2013 jeho úroveň v klíčových severních zeměpisných šířkách vrostla o čtyři procenta, uvedl Paul Newman z NASA.

Roku 2018 ale vědci oznámili, že objevili v atmosféře nečekaně velký nárůst množství látky, která ničí ozonovou vrstvu. Popsali tehdy, že chemikálie CFC-11, která je přitom už 30 let zakázaná, pochází z Číny. Experti identifikovali zdroj CFC-11 v čínských továrnách, které vyrábí plastovou pěnu používanou jako izolaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vlna veder připravila v Evropě o život nejméně 10 tisíc lidí, ukazují první data o nadúmrtích

Evropské země zaznamenaly na konci června, kdy vrcholila vlna veder, přes 10 tisíc úmrtí navíc oproti obvykle očekávanému počtu, vyplývá z údajů zveřejněných organizací EuroMOMO, což je síť podporovaná Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Světovou zdravotnickou organizací (WHO). V drtivé většině, u více než devíti tisíc úmrtí, se to týkalo lidí starších než 65 let.
před 8 mminutami

Archeologové na Děvičkách odkryli základy zřejmě bývalé strážnice

Úlomky keramiky z šestnáctého století, zvířecí kosti nebo základy pravděpodobné strážnice zatím odhalili archeologové při průzkumu na zřícenině hradu Děvičky u Pavlova na Břeclavsku. Jeho hlavním cílem je odkrytí původních konstrukcí hradu, které byly dosud ukryté pod zemí. Mezi nimi by mohly být například základy bývalé zvonice. Průzkum má hrad připravit na odvodnění a generální opravu sklepů.
před 13 mminutami

Experti vyzývají k opatřením kvůli ekonomickým dopadům AI

Více než dvě stě výzkumníků a ekonomů, včetně šestnácti nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI). Ve společném prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, ale v mnohem kratším časovém období.
před 18 hhodinami

Astronomové začínají chápat, jak vypadá rozmnožování černých děr

Černé díry typicky vznikají tím, že se gravitačně zbortí masivní hvězda. Jenže mohou mít i odlišný původ. Nová černá díra může vzniknout také spojením dvou „rodičovských“ černých děr. Nové studie ukazují, že tímto způsobem vzniká více těchto objektů, než se zdálo.
před 19 hhodinami

Pětice mladých Čechů získala zlato ve světové fyzikální soutěži

Český tým středoškoláků vybojoval zlatou medaili v mezinárodním kole Turnaje mladých fyziků (IYPT), které se od 5. do 12. července konalo ve švýcarském Curychu.
před 23 hhodinami

Aukční síň vydraží kostru Tyrannosaura rexe, vyvolávací cena je 19 milionů dolarů

Aukční síň Sotheby’s bude v úterý dražit vzácnou kostru Tyrannosaura rexe nalezenou před několika lety ve Spojených státech. Vyvolávací cena je 19 milionů dolarů (asi 400 milionů korun), nedá se však vyloučit, že se podaří pokořit aukční rekord pro dinosaury. Prodej pravděpodobně přitáhne pozornost nejen muzeí, ale také soukromých sběratelů, upozornil portál BBC News.
12. 7. 2026

Golfský proud se už možná nedá zachránit, varuje studie

Jen málokteré téma rozděluje klimatology tak, jako je možný kolaps mořských proudů. Zatímco ohledně příčin, rychlosti i směru klimatických změn mezi nimi panuje shoda, u zpomalování Golfského proudu, který je součástí systému AMOC, zatím konsensus nepanuje. Nová studie přichází se scénářem, který je výrazně pesimistický.
12. 7. 2026

Vědci zvažují provedení negativní přestupné hodiny. Může vyřešit zvětšující se problém

Čas na atomových hodinách, jímž lidstvo řídí své aktivity, se stále více rozchází od toho, jak se otáčí Země. Na podzim to budou řešit experti, ve hře je i odebrání jedné hodiny.
11. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.