Ozonová díra by letos mohla být nejmenší za třicet let, naznačují satelitní data

Pozorování ozonové díry ukazují, že letos není zdaleka tak široká jako obvykle v polovině září. Evropská služba Copernicus Atmosphere Monitoring Service (CAMS) uvádí, že v současné době má přibližně polovinu velikosti, jakou mívala v minulých letech.

Agentura také informovala o tom, že ozonová díra je navíc vzdálená od jižního pólu, kde se vyskytuje. A modely předvídají, že úroveň ozonu bude stabilní i v dalších dnech.

Minulý týden měla ozonová díra velikost pouze pět milionů čtverečních kilometrů. To se může zdát jako vysoké číslo, ale vloni to bylo dvacet milionů kilometrů čtverečních a o rok dřív deset milionů. Její velikost je tedy značně variabilní, ale letošní zmenšení je i přesto podle vědců pozoruhodné.

Zástupce šéfa CAMS Richard Engelen se pro britskou stanici BBC vyjádřil opatrně. Podle něj je sice malá rozloha díry velmi nadějná, ale varoval současně před přehnanou spokojeností. „Právě teď si myslím, že bychom se na to měli dívat jako na zajímavou anomálii. Musíme zjistit víc o tom, co ji způsobilo,“ řekl.

Vědci zatím ví jen to, že normálně k rozbíjení ozonové vrstvy dochází, když na Antarktidě končí zima. Reakce poškozující vrstvu spouští právě návrat slunečních paprsků. Letos sice rozpad vrstvy začal dříve, než je běžné, pak ho ale zastavilo náhlé oteplení, které zvýšilo teploty ve stratosféře o 20 až 30 stupňů.

Co změnil Montrealský protokol

Podle Engelena letošní změna nejspíš nesouvisí s Montrealským protokolem. Ten byl reakcí na krizi, kdy se v 70. letech 20. století začala ozonová vrstva vlivem řady chemických látek zeslabovat. Tato citlivá část stratosféry chrání planetu před škodlivým slunečním zářením, které způsobuje rakovinu kůže a ničí úrodu.

V září roku 1987 tak vstoupil v platnost takzvaný Montrealský protokol. V něm se drtivá většina států světa zavázala ke kontrole výroby chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu a k postupnému omezení jejich používání.

Roku 2014 tak poprvé po 35 letech vědci mohli potvrdit statisticky významný a trvalý nárůst stratosférického ozonu. V letech 2000 až 2013 jeho úroveň v klíčových severních zeměpisných šířkách vrostla o čtyři procenta, uvedl Paul Newman z NASA.

Roku 2018 ale vědci oznámili, že objevili v atmosféře nečekaně velký nárůst množství látky, která ničí ozonovou vrstvu. Popsali tehdy, že chemikálie CFC-11, která je přitom už 30 let zakázaná, pochází z Číny. Experti identifikovali zdroj CFC-11 v čínských továrnách, které vyrábí plastovou pěnu používanou jako izolaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
včera v 12:01

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
včera v 10:01

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...