Na budoucí generace čeká „časovaná bomba“. Ubývají zásoby podzemních vod, varují vědci ve studii vydané v pondělí.
Vědci varují před časovanou bombou, která se týká podzemních vod. Kvůli klimatické změně se nedoplňují
Podzemní vody jsou nejspolehlivějším a největším zdrojem pitné vody pro lidstvo. Nacházejí se pod povrchem, v prasklinách a vrstvách v půdě. Více než dvě miliardy lidí jsou na ně odkázané jak pro sebe, tak pro zvířata a rostliny.
Podzemní voda je sice obnovitelný zdroj, ale nikoliv zdroj nevyčerpatelný. Doplňuje se velmi pomalu z dešťové vody. Rezervoáry podzemní vody jsou už nyní pod enormním tlakem s tím, jak přibývá lidí na planetě a jak se zvětšuje spotřeba vody zejména pro zemědělství.
Podle nové studie, která vyšla v odborném časopise Nature Climate Change, ale klimatické změny vše dělají ještě horším. Změny klimatu způsobené zvyšujícími se emisemi skleníkových plynů vedou k vlnám sucha a vyšším teplotám. Podle této práce budou mít dlouhodobý dopad na to, jak rychle se zásoby podzemní vody budou schopné doplňovat.
Kde je ta voda?
Mezinárodní vědecký tým se podíval na známé velké zásoby sladké vody a porovnal je s klimatickými modely, které využívá OSN. Chtěli z nich zjistit, jaká je budoucnost těchto klíčových rezervoárů.
„Podzemní vody jsou neviditelné. Tento masivní zdroj, o němž většina lidí moc nepřemýšlí, je zásadní pro globální produkci potravin,“ komentoval práci její hlavní autor Mark Cuthbert. „Efekt, který teď pozorujeme, ukazuje, že dochází k dlouhodobým zpožděním v doplňování podzemních vod. Tyto systémy mají paměť a na některých místech je tato paměť hodně dlouhá,“ uvedl vědec pro agenturu AFP.
Reportáž: Přívaly sněhu plní přehrady, sucho ale nezažehnaly (zdroj: ČT24)
Podle jeho výzkumu se během dalších sto let plně doplní jen přibližně polovina těchto vodních zdrojů. Což znamená, že ve zbytku oblastí bude potenciálně docházet k nedostatkům vody, na níž tam byli doposud zvyklí. „Dalo by se to nejlépe popsat jako časovaná bomba – protože klimatická změna, která se projevuje nyní, se na podzemních vodách, řekách a mokřinách projeví až o hodně později,“ komentoval Cuthberg.
Proces, v němž se dešťová voda pomaličku dostává skrze vrstvy půdy (a přitom se tím filtruje) a potom se tak akumuluje, může trvat až stovky let – ale značně se liší oblast od oblasti; záleží vždy na konkrétní geologické podobě místa.
Nezáleží jen na množství srážek, ale i na jejich síle
Klimatická změna přináší kombinaci dlouhého sucha a silných náhlých dešťových srážek. Vědci v nové studii popsali, že v suchých oblastech trvá rezervoárům spodních vod velmi dlouho, než na změny nějak zareagují. V extrémních případech jsou to až tisíce let. Ve vlhčích oblastech s dostatkem srážek je reakce podzemních vod výrazně rychlejší, ale i tam platí, že než se reakce projeví, trvá to i roky.
„Část podzemních vod, které leží pod Saharou, teprve nyní reagují na klimatickou změnu, jež se odehrála před deseti tisíci lety – kdy tu bylo úplně jiné klima,“ popsal Cuthberg. „Teď už víme, že dochází k masivním výpadkům.“
Podle autorů této studie jejich výzkum upozornil na jednu z doposud skrytých stránek klimatických změn. Ale právě proto to vyžaduje ze strany současné společnosti okamžitou reakci, abychom zajistili dalším generacím dostatek vody.
„Některé části světa budou sušší, jiné vlhčí než nyní. Ale nezáleží jen na celkovém množství srážek – pro stavy podzemních vod je také nesmírně důležité, jak intenzivní tyto srážky jsou,“ vysvětlil Cuthberg.