Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
V moři nedaleko od Kodaně se ukrývalo déle než půl tisíciletí tajemství, které teď odhalili tamní archeologové. Našli tam zřejmě největší středověkou obchodní loď, která brázdila vody Baltu. Když ji detailně prostudovali, zjistili, že vrhá nové světlo na středověký obchod na severu Evropy.
V tuzemsku se na nejvíc archeologických objevů narazí při takzvaném záchranném archeologickém výzkumu, který se provádí například při stavbě dálnic a dalších větších děl, a Dánové na historický poklad narazili podobně. Zkoumali mořské dno v průlivu mezi svou vlastí a Švédskem, aby zmapovali možnosti pro vznik nové kodaňské čtvrti Lynettenholm.
Už první pohled, který se jim při pohledu na dno zdejšího relativně mělkého moře nabídl, jim naznačil, že se na ně usmálo štěstí. Narazili totiž hned v ranné fázi výzkumu na kusy dřeva, které se při bližším pohledu změnily v trup masivní lodi. V kuželech reflektorů se objevila loď, které se říká koga.
Tato plavidla byla kolem roku 1410, kam vědci nález umisťují, tím nejmodernějším, co tehdejší moře brázdilo. Kogy by se daly přirovnat k moderním kontejnerovým lodím, které tvoří páteř globálního obchodu. A tato konkrétní je vůbec největší ze všech, jež mohli vědci studovat. „Tento nález je pro námořní archeologii zásadně důležitý,“ uvedl archeolog Otto Uldum, který výzkum vedl. „Jedná se o největší loď typu koga, o které víme. Nabízí nám jedinečnou příležitost porozumět jak konstrukci, tak životu na palubě největších obchodních lodí středověku,“ říká námořní archeolog .
Superloď středověku
Jak se loď jmenovala, vědci nevědí – přezdívají jí ale Svælget 2 podle úžiny, kde byla nalezena. Na délku měří přibližně osmadvacet metrů, devět metrů má na šířku a šest metrů na výšku. Výpočet objemu naznačuje, že loď mohla přepravit najednou až tři sta tun nákladu. Jak si to představit? Klasický kontejner používaný v dopravě pojme asi deset až dvanáct tun, středověká loď by jich tedy uvezla asi třicet.
Svælget 2 není jen největší koga, jaká byla kdy nalezena, ale je také výjimečně dobře zachovalá. Vrak byl vykopán v hloubce třináct metrů, kde byl chráněn před silami, které obvykle ničí lodě poblíž pobřeží. Písek ochránil pravou stranu od kýlu po okraj lodi, což je u nálezu kogy něco nevídaného. V této oblasti plavidla archeologové dokonce odkryli stopy po lanoví.
Podle archeologů existence plavidla této velikosti prokazuje, že takové lodi musely existovat už dříve. Pokročilost jeho konstrukce a řada detailů na něm odráží zkušenosti se stavbou, ale také to, že už nutně musela existovat vyspělá obchodní struktura, kterou loď a její posádka obsluhovaly. „Loď s tak velkou přepravní kapacitou musí být součástí strukturovaného systému, ve kterém obchodníci věděli, že existuje trh pro zboží, které přepravují. Svælget 2 je skvělým příkladem toho, jak se obchod vyvíjel během středověku,“ zdůrazňuje Uldum.
Plovoucí hrady
Kogy byly podle něj nesmírně efektivně navržené lodě schopné plavby i s malou posádkou, ale přesto schopné převážet velký náklad. Velké kogy se stavěly pro nebezpečné plavby z dnešního Nizozemska do obchodních měst v Baltském moři. Podle Ulduma kogy převážely hlavně běžné zboží. „Stavitelé budovali co největší lodě, aby mohli přepravovat objemný náklad – sůl, dřevo, cihly nebo základní potraviny,“ říká vědec.
Koga tedy umožňovala to, co později umožnilo Evropě prosperovat: levný, bezpečný transport velkého množství zboží. „Byla to superloď středověku,“ tvrdí dánští archeologové. Podle nich kogy zcela změnily ve čtrnáctém a patnáctém století obchodní vzorce platné dlouhou dobu. Zatímco dříve se dálkový obchod omezoval na luxusní zboží, díky těmto buclatým a nepříliš elegantním plavidlům bylo možné přepravovat běžné komodity na velké vzdálenosti. „Kogy způsobily revoluci v obchodu v severní Evropě. Umožnily přepravu zboží v dosud nevídaném měřítku,“ doplňuje Uldum.
Charakteristickým rysem středověkých kog byly jakési vysoké „hrady“ na přídi a na zádi: jednalo se o dřevěné plošiny, které jsou zobrazené na celé řadě středověkých ilustrací. Dosud však neexistoval žádný spolehlivý archeologický důkaz, že tyto „hrady“ skutečně existovaly. Až do objevu Svælget 2, který tento archeologický důkaz přinesl.
Dřevo i lidé
Když vědci zkoumali nově objevenou kogu detailně, zaměřili se hlavně na dřevo, z něhož byla postavená. Ukázalo se, že pocházelo ze dvou míst Evropy: to na žebra bylo z Nizozemska, většina ale z Pomořanska. „To nám říká, že dřevo se vyváželo z Pomořanska do Nizozemska a že loď byla postavena v Nizozemsku, kde se nacházely odborné znalosti potřebné k výstavbě těchto velkých kog,“ interpretuje to Uldum.
Fascinující důkazy vydaly i zbytky výše popsaného dřevěného „hradu“. Na kryté palubě uvnitř něj se mohla posádka velmi dobře ukrýt a byla v něm skvěle chráněná jak před nepřáteli, tak i před nepříznivým počasím.
V lodi se také našly zbytky dalšího zařízení lodi, o jehož existenci se v té době jenom spekulovalo. Jde o cihlovou kuchyni, kde posádka mohla vařit na otevřeném ohni, aniž by způsobila požár na dřevěné lodi. Byla tvořená asi dvěma stovkami cihel a patnácti dlaždicemi, vařilo se v ní na bronzových hrncích.
Námořnický život
Archeologové odhalili dokonce i stopy po tom, jak mohl vypadat každodenní život na lodi. Našli malované dřevěné nádobí, boty, hřebeny nebo růžence.
„Námořník si vzal hřeben, aby si udržoval vlasy upravené, a růženec, aby se mohl modlit. Máme pozůstatky hrnců, ve kterých se vařilo jídlo, a misek, ze kterých se jedlo. Tyto osobní předměty nám ukazují, že posádka si s sebou vzala předměty každodenní potřeby. Přenesli svůj život na souši do života na moři,“ dodává Uldum.
„Možná tento nález nemění to, co již víme o středověkém obchodu. Ale umožňuje nám říci, že právě na lodích, jako je Svælget 2, tento obchod vznikl. Teď bez pochyb víme, že kogy mohly být opravdu velké – že tento typ lodí mohl být doveden do takového extrému. Svælget 2 nám dává hmatatelný kousek skládačky a umožňuje pochopit, jak se technologie a společnost vyvíjely bok po boku v době, kdy lodní doprava byla hnací silou mezinárodního obchodu,“ zakončuje kodaňský archeolog.
