Český výzkum rakoviny nakopne injekce 100 milionů korun. Grant dostanou brněnští lékaři

Chemici a biologové z Masarykovy univerzity (MU) získali grant 100 milionů korun na další vývoj látek, které by mohly být využitelné při léčbě nádorových a kardiovaskulárních onemocnění. Zkoumané látky chtějí nabídnout farmaceutickým firmám.

„Zkoumáme v podstatě tři různé třídy chemických sloučenin, které vykazují zajímavou biologickou aktivitu. U jedné skupiny s potenciálním protinádorovým účinkem jsme již navázali spolupráci s inovativní britskou farmaceutickou firmou Artios a společně látky dál vyvíjíme. U druhé skupiny látek zaměřených na léčbu leukémií bychom chtěli začít s hledáním partnera pro výzkum zhruba do roka,“ uvedl hlavní řešitel projektu Kamil Paruch z Ústavu chemie Přírodovědecké fakulty MU.

Tři cesty, které dají pacientům naději

První skupinu sloučenin tvoří inhibitory nukleáz, tedy enzymů podílejících se na opravách poškozené DNA. Zablokování vybraných nukleáz by podle vědců mohlo být efektivní při léčbě některých typů nádorů, zejména v kombinaci s dalšími protinádorovými léčivy.

Druhou skupinou látek jsou inhibitory, které utlumují činnost enzymu kasein kinázy, který hraje roli v rozvoji chronické lymfocytární leukémie. Jde o nejčastější typ leukémie u dospělých. Vědci z Masarykovy univerzity tyto látky nedávno patentovali a chtějí je dále rozvíjet a testovat jejich účinnost v živých organismech.

Třetí oblastí je výzkum přírodní látky forskolinu, která funguje jako aktivátor některých enzymů a podle vědců má potenciál pro využití v kardiologii. „Nedávno jsme vyvinuli dosud nejrychlejší způsob syntézy této látky a snažíme se připravit obdobné molekuly, které by byly aktivnější a také účinkovaly selektivněji,“ uvedl Paruch.

Téměř stomilionový grant z výzvy Předaplikační výzkum spadající do evropského operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání se vědcům podařilo získat i díky podpoře Jihomoravského kraje. Od něj získali grant 500 tisíc korun z programu Smart akcelerátor – Asistence, který využili na služby specializované firmy zabývající se podporou při vytváření projektových žádostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
před 23 mminutami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
před 21 hhodinami

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
včera v 07:30‌‌

V Irkutsku panují obavy z moru. Vyvolala je smrt pracovnice výzkumného ústavu

Smrt osmadvacetileté pracovnice protimorového výzkumného ústavu v ruské Irkutské oblasti vyvolala obavy z možného výskytu moru, píše americká stanice CNN. Podle místních médií, na která odkazuje web Euronews, žena při práci rozbila zkumavku s bakterií způsobující toto onemocnění. Ruské úřady však nákazu morem nepotvrdily a uvádějí, že žena zemřela na zápal plic neznámého původu. Přesto uvalily karanténu na místní nemocnice, upozornil ruský list Moskovskij komsomolec.
5. 10. 2026Aktualizováno5. 10. 2026‌‌

Invaze mývalů do japonských měst sílí, škody rostou

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů korun) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc než před deseti lety, napsala agentura Kjódó.
5. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.