Nový test odhalí rakovinu kůže, ještě než je vidět. Najde ji v kapičce krve

Australští vědci oznámili, že mají funkční test, který dokáže odhalit rakovinu kůže v raném stadiu, a to z jediného odebraného vzorku krve. Úspěšnost testu se pohybuje kolem osmdesáti procent.

Test je prvním svého druhu. Jeho hlavním cílem je odhalit rakovinu co nejdříve, tedy ještě v době, než se stane smrtící.

V současné době se lékaři spoléhají na vizuální prohlídky lidského těla. Pokud mají podezření, provedou biopsii – tedy odeberou vzorek a prozkoumají ho laboratorně. Největší problém je v první fázi, lidské oko je totiž nespolehlivé a omylné. Když lékař špatně nádor rozpozná, může být při další kontrole již pozdě – melanomy se totiž šíří lidským tělem velice rychle.

Už se testují například umělé inteligence, které by odhalovaly nádory pouhým pohledem; přes řadu uspokojivých výsledků ale tyto projekty ještě nejsou tak daleko, aby se vyrovnaly lékařům se cvičeným okem.

Krevní testy by ale mohly být použitelné již v blízké budoucnosti, přitom podle australských vědců jsou jejich výsledky mnohem spolehlivější než u vizuálního pozorování.

Jak funguje převratný test?

Nový test vznikl na Edith Cowan University. Je založený na jednoduchém principu: nehledá samotné nádory, ale snaží se v krvi vyhledat protilátky, které proti nim organismus už od okamžiku jejich vzniku vytváří. Zní to sice jednoduše až prostě, ale ve skutečnosti šlo o nesmírně náročný výzkum. Vědci totiž museli analyzovat 1627 proteinů, z nich po několika letech práce vybrali 10, které nejlépe naznačují přítomnost melanomu v těle.

Vědci schopnosti testu vyzkoušeli na poměrně malém vzorku 200 pacientů, z nichž polovina rakovinu měla a druhá nikoliv. Výsledek: test uspěl v 81,5 procentech případů. To je natolik přesvědčivý výsledek, že se jeho autoři nyní rozhodli pro další fázi výzkumu a přistoupili ke klinickým testům. Ty mají trvat dva roky a potvrdit, že test funguje, a současně zvýšit jeho úspěšnost na nejméně 90 procent. Autoři testu doufají, že bude pro pacienty dostupný už během pěti let.

Počet nemocných s melanomem a výdaje za léčbu
Zdroj: ČT24/VZP

Rychlost odhalení nádoru je zcela klíčová, vysvětlila jedna z autorek testu pro BBC. „Pokud odstraníme melanom, dokud je slabší než jeden milimetr, pohybuje se naděje na přežití mezi 98–99 procenty,“ uvedla profesorka Mel Zimanová. „Pokud se ale nádor rozšíří dál do kůže, pravděpodobnost přežití prudce klesá.“

Proč se bát melanomu

Melanomy jsou vůbec nejčastějšími druhy rakoviny, jen malá část je jich ale zhoubných. Přesto počet pacientů roste, za dvacet let se podle Národního onkologického registru zdvojnásobil. Nemocných ale díky včasnému odhalení a lepší léčbě umírá téměř stejně. Minulý rok byl zhoubný nádor kůže diagnostikován asi u 2500 lidí.

Nejčastěji onemocní lidé ve věku 55 až 59 let. Prvními příznaky jsou změny na mateřských znaménkách na kůži. Útvar typicky mění své zbarvení a okraje, mění svou velikost, vyklenuje se nad povrch nebo může svědit či krvácet. V pokročilých případech má pacient zvětšené lymfatické uzliny.

Úmrtnost na melanom
Zdroj: UZIS

Rizikem pro vznik nádorů je spálení kůže sluncem, zejména v dětském věku, a dlouhodobý nebo častý pobyt v rovníkových oblastech světa. Vliv má také takzvaný fototyp kůže, nejvíce ohrožení jsou lidé světlovlasí a modroocí se světlou kůží. U desetiny nemocných se nádor najde i u některého z rodinných příslušníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
před 23 hhodinami

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Tajemství opeřencova kalendáře: Tažní ptáci si umí „resetovat letový řád“

Ptáci dokáží svou migraci na tisícovky kilometrů vynikajícím způsobem načasovat. A když neočekávané okolnosti naruší nebo rozbijí jejich plány, jsou schopní všechno bez větších problémů dohnat. Problémem ale může být klimatická změna, upozorňují v nové studii vědci.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.