Čínští archeologové našli 2500 let starý hrob plný marihuany

Roli konopí archeologové zatím jen zkoumají, ale vypadá to, že byla pro naše prapředky velmi důležitá.

Vědci označují výzkum jako výjimečný doklad toho, jaký vztah měli naši prapředkové vůči konopí a jaký význam mělo pro jejich náboženský i lékařský život.

Výzkum v severozápadní Číně, při němž byl hrob odhalen, vedl Hongen Jiang, jenž výsledky zveřejnil v mezinárodním odborném časopise Economic Botany. Uvnitř hrobu v Turfanské proláklině ležel pětatřicetiletý muž s evropskými rysy: pod hlavou měl rákosový polštář a přes hrudník mu leželo 13 vzrostlých rostlin konopí. Kořeny rostlin byly u jeho boků, špičky rostlin mu ležely podél obličeje.

Výjimečný pohřeb výjimečného muže

  • Turfanská proláklina je nejníže položené místo v Číně. Dosahuje hloubky až –154 m n. m. a její rozloha činí něco okolo 50 000 km².

Tento hrob je jedním z 240, jež archeologové objevili v oáze Turfan. Dnes je to část Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, ve starověku ale šlo o strategické místo, které tvořilo páteř slavné Hedvábné stezky.

Části konopí zde byly již dříve nalezeny v řadě hrobů, nejčastěji semena a rozemleté listy. Nový nález je výjimečný tím, že poprvé byly nalezené celé rostliny, navíc použité zjevně rituálním způsobem, jako jakýsi rubáš.

V celé oblasti Východního Turkestánu se semena konopí nacházejí již od doby před 3000 lety. Významným nálezem je jejich objevení v hrobě skythské ženy, která zřejmě zemřela na rakovinu prsu – archeologové naznačují, že marihuana z konopí jí pomáhala tlumit syndromy této choroby. 

Co prozradí marihuana

Protože rostliny nalezené na těle válečníka byly celé, musely být v době pohřbu ještě čerstvé. Pozoruhodné je, že všechny rostliny konopí byly samičí – právě z nich se získává marihuana. To vědcům naznačuje, jaký byl účel konopí. Tato rostlina má totiž řadu různých možností využití: od potraviny přes oblékání až po léčebné a psychedelické účinky.

Většina paliček (květů, z nichž se marihuana vyrábí) byla z konopí sice odstraněna, ale ty, které zůstaly, jsou příliš drobné na to, aby mohly sloužit jako zdroj potravy. Navíc v této oblasti nebyly nikdy nalezeny kusy látky vyráběné z konopí – je tedy velmi pravděpodobné, že konopí bylo v hrobě právě kvůli marihuaně, tedy jeho psychedelickým a léčivým účinkům.

Marihuana v dějinách: kudy šla civilizace, tam vstoupilo konopí

První doklady o konopí ve spojení s člověkem se objevují kolem roku 12 000 před naším letopočtem, právě v oblasti na pomezí Mongolska a Číny. Bylo jednou z prvních kulturních plodin, které člověk dlouhodobě využíval pro své účely. Pravděpodobně se vyskytovalo poblíž velkých odpadních jam, jež poblíž prvních lidských sídlišť vznikaly.

Jak se konopí šířilo světem?

Jak se konopí šířilo světem
Zdroj: University of Kansas

Spálená semena konopí se našla v 3000 starých kurganských mohylách i hrobkách čínských velmožů z doby kolem roku 2500, v té době se už v Číně využívala marihuana pro léčebné i psychoaktivní účinky. Odtamtud se ještě před přelomem letopočtu začala šířit po celém světě, zpočátku především díky kočovnickým Skythům, kteří pronikali ze střední Asie do Evropy. Od nich se dostala ke Germánům, přes ně do dalších částí Evropy i Afriky. Do Jižní Ameriky marihuana pronikla až v 19. století, ale okamžitě se tam rychle rozšířila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V hlubinách ostravsko-karvinských dolů objevili geologové králíkit

V ostravsko-karvinských dolech objevili odborníci dosud neznámý minerál. Pojmenovali ho po českém geologovi Jiřímu Králíkovi, nese tak jméno králíkit. Minerál je natolik drobný, že ho nelze pozorovat ani běžným optickým mikroskopem, k jeho popisu proto museli využít několik specializovaných metod, uvedli zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty, kteří se na výzkumu podíleli s odborníky z olomouckého vysokoškolského ústavu CATRIN, ostravské univerzity, ale i ze zahraničí.
před 8 mminutami

Ruský dron řízený AI zabil tři civilisty. Brzo to bude jako ve filmu Terminátor, varují Ukrajinci

Američtí novináři popsali první případ, kdy umělá inteligence (AI) v dronu připravila o život lidi. Byli to tři ukrajinští civilisté, na které ruská zbraň vybavená pokročilým algoritmem zaútočila v Záporoží.
před 1 hhodinou

Osm miliard let na cestě. Dalekohledy zachytily záblesk vzdálené galaxie

Dalekohledy LST-1 a MAGIC na Kanárských ostrovech zachytily záření, které letělo vesmírem déle, než existuje Slunce a Země. Vyslalo ho aktivní galaktické jádro poháněné obří černou dírou, popsali čeští vědci, kteří se na objevu podíleli.
před 2 hhodinami

Záhadná nemoc zabíjí keňské slony, zvířata trpí ochrnutím

Nejméně devatenáct slonů uhynulo od června v jižní Keni na záhadné onemocnění, jehož příčinu se dosud nepodařilo zjistit. Zvířata trpí mimo jiné částečným ochrnutím a mají potíže se postavit. Keňská služba pro ochranu přírody (KWS) původně upozornila na vysoké koncentrace kyanidu v tělech uhynulých slonů a možnost otravy pesticidy, někteří odborníci ale tuto teorii zpochybňují. Informovala o tom agentura AFP.
před 2 hhodinami

Invazní sršeň asijskou zaznamenali na Mělnicku. Hnízdo se zatím nenašlo

V Liběchově na Mělnicku se v červenci a počátkem srpna opakovaně objevil jeden jedinec sršně asijské. Jde o invazní druh, který představuje významné riziko především pro včelstva a volně žijící hmyz. Pátrání po dalších jedincích nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není jasné, jestli se v okolí Liběchova vyskytuje hnízdo, anebo jde o dovezeného osamoceného jedince. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.
před 22 hhodinami

„Pluto je mrtvé,“ zaznělo před dvaceti lety v Praze. Osudnou se mu stala Xena

Pluto už není planetou dvacet let. Rozhodli o tom vědci na kongresu, který se konal v Praze a přinesl přesvědčivé argumenty pro jeho vyřazení a současně vytvoření zcela nové kategorie vesmírných těles.
před 22 hhodinami

Obří gigantopithekové byli podobnější lidem, než se myslelo

Moderní věda toho zjistila v posledních letech o pravěkých předcích člověka už tolik, že to bourá konstrukce jejich řazení. Vlivný vědecký časopis navrhuje, že by se měly kategorie přestavět – a mohlo by se to týkat i záhadných obřích gigantopitheků.
před 23 hhodinami

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii

Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.