Požáry v řeckém národním parku Dadia znovu nabraly na síle

V Řecku opět nabraly na síle požáry v národním parku Dadia u hranic s Tureckem, evakuovat se tam museli obyvatelé dalších vesnic, které plameny ohrožovaly. U obce Jannuli celou noc pomáhali i čeští hasiči, sdělila jejich mluvčí Martina Götzová. Požáry v Řecku hoří nepřetržitě už skoro dva týdny, navzdory nasazení několika stovek hasičů včetně posil ze zahraničí se je stále nedaří dostat pod kontrolu.

Ve středu byla situace nejkritičtější právě v parku Dadia, kde dostali příkaz k evakuaci lidé z vesnic Jannuli a Sidiro. Po celonočním boji s ohněm se podařilo jeho postup zastavit, uvedla stanice ERT. Řecké úřady dnes oznámily, že na místo pošlou další posily a celkem tam bude nasazeno skoro 600 hasičů, a to včetně týmů z několika evropských zemí včetně České republiky.

„Náš tým zde vytvořil obranné postavení, aby nepřešly plameny až do vesnice. Tím to ovšem neskončilo a zásah pokračoval celou noc. Fronta požáru se přiblížila kolem 21. hodiny, českým hasičům se podařilo obec uchránit,“ popsala dnes Götzová dění u Jannuli. Zároveň upřesnila, že v pátek se uskuteční plánovaná rotace, stávající hasiče nahradí jejich kolegové z Česka, přepravu zajistí dva armádní letouny CASA.

Na severovýchodě Řecka už požáry zničily plochu o rozloze kolem 83 tisíc hektarů, tedy větší, než je rozloha národního parku Šumava. S požáry tam nyní bojuje 582 hasičů se stovkou hasičských vozů, intenzivně se hasí i ze vzduchu.

Klimatická krize

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis řekl, že požáry jsou důsledkem změn klimatu, které podle něj dosahují takových rozměrů, že je se současnými prostředky stále obtížnější katastrofy řešit. „Klimatická krize je před námi o krok napřed,“ řekl.

Zdůraznil také, že stíhání podezřelých žhářů zůstane výhradně v rukou justice a že vláda nedovolí, aby se občané pasovali do role samozvaných soudců a brali spravedlnost do svých rukou. Podle agentury DPA tak reagoval na případy z řecko-tureckého pohraničí, kde se někteří místní obrátili proti migrantům, které ze vzniku požárů viní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 52 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...