Prezident Andrzej Duda oznámil, že polské parlamentní volby budou 15. října. Napsal to na sociální síti X, dříve Twitteru. Poláci budou rozhodovat o novém složení obou komor parlamentu – Sejmu i Senátu.
„Zúčastni se voleb. Budoucnost Polska je záležitostí každého z nás. Využij svého práva,“ vyzval na sociální síti Duda.
Podle průzkumů veřejného mínění má největší šance vyhrát národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), která je u moci od roku 2015. Není ale jasné, zda v Sejmu získá většinu potřebnou k sestavení vlády. Polský Sejm má 460 členů a Senát sto.
Druhou nejsilnější stranou v Polsku je liberální a proevropská Občanská platforma vedená někdejším premiérem a předsedou Evropské Rady Donaldem Tuskem. V poslední době roste podpora krajně pravicové Konfederace, která se vyslovuje pro zrušení daní, sociálního státu nebo Evropské unie. Má šanci obsadit třetí místo.
Premiér Mateusz Morawiecki v úterý z funkce odvolal ministra zdravotnictví Adama Niedzielského, který zveřejnil osobní údaje jistého lékaře, který resort kritizoval kvůli problémům se systémem elektronických receptů. „Niedzielski dnes. Ostatní v říjnu,“ napsal na síti X k odchodu ministra zdravotnictví šéf opozice Tusk.
PiS chce referendum o migračních pravidlech
PiS chce, aby se zároveň s volbami konalo referendum o přijetí nových unijních migračních pravidel. Místo kvót pro přerozdělování migrantů počítají s tím, že každá země bude zodpovědná za určitý počet lidí, ale nemusí je nutně přijímat. Může také moci poskytnout finanční příspěvek nebo jinou pomoc, například expertizu nebo materiální podporu.
Podle polského vicepremiéra a předsedy PiS Jaroslawa Kaczyńského je o věci potřeba uspořádat referendum vzhledem k tomu, že Polsko už přijalo jeden a půl až dva miliony lidí prchajících z Ukrajiny před ruskou invazí. Tvrdí, že by bylo nespravedlivé, aby Varšava musela platit za to, že odmítá přijímat migranty z jiných zemí.
Portál gazeta.pl napsal, že návrhem na uspořádání referenda zároveň s volbami se bude zabývat Sejm na své příští schůzi svolané na 16. a 17. srpna.
Spory s EU a kritika ze strany opozice
Polsko od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu platí za jednoho z největších podporovatelů napadené země, poskytuje mu významnou vojenskou, politickou i ekonomickou pomoc. Nicméně sporným bodem mezi oběma zeměmi je například polský zákaz na dovoz ukrajinského obilí, jehož platnost chce vláda ve Varšavě v zájmu ochrany polského trhu před levným ukrajinským dovozem prodloužit. Nyní embargo platí do 15. září.
Vláda PiS se staví do role ochránce tradičních křesťanských hodnot a garanta polské suverenity. Prezident Duda, který je jejím blízkým spojencem, v pondělí podepsal zákon o zvýšení přídavků na děti z pěti set zlotých (2720 korun) na osm set zlotých.
Současný polský kabinet dlouhodobě vede spory s Evropskou komisí zejména kvůli kontroverzní justiční reformě, která podle kritiků v Polsku i v zahraničí ohrozila nezávislost soudnictví. Největší opoziční strana, liberální a proevropská Občanská platforma, říká, že je třeba PiS odstavit od vlády, aby Brusel odblokoval Polsku výplatu peněz z unijních fondů zmrazených kvůli porušování principů právního státu.
Server onet.pl už dříve napsal, že straně PiS, která se těší podpoře katolické církve, záleželo na tom, aby se volby konaly 15. října vzhledem k tomu, že jde o takzvaný Papežský den. Polsko si ho připomíná v neděli před výročím zvolení kardinála Karola Wojtyly papežem. Podle onetu politici vládnoucí strany počítají s tím, že mnoho kněží bude při kázáních připomínat hodnoty, kterými se mají lidé řídit u volebních uren.
