Protesty v Íránu si vyžádaly na čtrnáct tisíc zatčených. Lidskoprávní situace v zemi je vážná, uvedl vysoký komisař OSN

Při protivládních protestech v Íránu bylo zatčeno na čtrnáct tisíc lidí, včetně dětí. Uvedl to ve čtvrtek vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk a lidskoprávní situaci v zemi označil za velmi vážnou, píše agentura Reuters. Podle středečního sdělení úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) bylo od září na demonstracích v Íránu zabito více než tři sta lidí, včetně více než čtyřiceti dětí. Rada OSN pro lidská práva ve čtvrtek schválila misi, která má porušování lidských práv v zemi vyšetřit.

Údaje o počtech zadržených v souvislosti s protesty se liší. Organizace Hrana, která monitoruje porušování lidských práv v Íránu, píše o více než čtyřech stech zabitých demonstrantech. Zadržených je podle organizace více než osmnáct tisíc. Mezi 440 oběťmi je ke čtvrtku podle organizace Hrana i jednašedesát dětí.

Na speciálním zasedání OSN v Ženevě ve čtvrtek označil Türk situaci v Íránu za „lidskoprávní krizi“ a dodal, že na jeho požadavek ohledně návštěvy země íránské úřady neodpověděly. 

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) tak ve čtvrtek schválila misi, která má podezření na porušování lidských práv při potlačování protivládních demonstrací prošetřit. Pro návrh rezoluce, který předložilo Německo a Island, se vyslovilo 25 zemí včetně USA, šest jich bylo proti (Čína, Pákistán, Kuba, Eritrea, Venezuela a Arménie) a šestnáct se zdrželo hlasování.

Cílem této mise bude shromáždit a analyzovat fakta dokazující porušování lidských práv při protivládních manifestacích, které v Íránu trvají od poloviny září a které jsou považovány za největší protesty proti tamnímu islamistickému režimu. První výsledky vyšetřování by měla mise předložit na zasedání rady v polovině příštího roku.

Demonstrace, které v Íránu pokračují již třetím měsícem, v zemi propukly poté, co 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová, zadržená za příliš volně nasazený hidžáb, zemřela ve vazbě íránské mravnostní policie. Původně se protesty týkaly především ženských práv, ale později se proměnily v lidovou revoltu Íránců ze všech vrstev společnosti a jsou největším projevem protirežimního odporu za poslední léta.

Režim v Kurdistánu stupňuje represe

Režim v íránském Kurdistánu na severu země, odkud Amíníová pocházela, stupňuje represe a podle exilové organizace ochránců lidských práv Hengaw do města vrtulníky dopravily příslušníky revolučních gard. „Zajišťujeme bezpečnost lidí a naším mandátem je rozhodně zasáhnout proti (separatistickému) terorismu,“ uvedly podle agentury Reuters ke stupňování represí v íránském Kurdistánu revoluční gardy.

„Přibližně padesát policistů bylo při protestech zabito a stovky jich byly zraněny,“ řekl podle Reuters Alí Bagherí Kaní, íránský náměstek ministra zahraničních věcí, při rozhovoru s indickou televizí. Počty zabitých demonstrantů v rozhovoru neupřesnil, ale ministerstvo vnitra podle něj ustanovilo panel, který má jejich úmrtí prošetřit.

V Íránu bylo podle mluvčího íránské justice v souvislosti s demonstracemi doposud zatčeno čtyřicet cizinců. V září Teherán uvedl, že za účast na nepokojích bylo zatčeno devět Evropanů, byli mezi nimi mimo jiné občané Německa, Polska, Itálie, Francie, Nizozemska a Švédska. Podle francouzského ministerstva zahraničí je nyní v zemi zadržovaných zřejmě sedm občanů Francie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 24 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 31 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 3 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...