Polský prezident Andrzej Duda podepsal rozhodnutí o odvolání velvyslance v České republice, informovala v pondělí polská média s odvoláním na šéfa prezidentské kanceláře. Premiér Mateusz Morawiecki se rozhodl zahájit proces odvolání Mirosława Jasińského z Prahy na začátku roku, média jeho krok dala do souvislosti s výroky ambasadora ohledně dolu Turów v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle.
Prezident velvyslance odvolal zhruba tři týdny poté, co stanice zveřejnila rozhovor s ambasadorem o polsko-českém sporu ohledně hnědouhelného dolu Turów, připomíná server TVN 24. Diplomat v interview kritizoval jednání polské strany. Mimo jiné řekl, že ve sporu mezi Prahou a Varšavou ohledně hnědouhelného dolu Turów „šlo o nedostatek empatie, nedostatek porozumění a nedostatek ochoty k dialogu - a to především na polské straně“. Diplomat zároveň vyjádřil přesvědčení, že pře mezi Varšavou a Prahou o Turów bude vyřešena smírně.
Následně někteří polští politici obvinili velvyslance ze zrady a vládní mluvčí Piotr Müller oznámil, že premiér Morawiecki se rozhodl zahájit proces velvyslancova odvolání. Müller přitom hovořil o „krajně nezodpovědných výrocích o dole Turów“.
Výroků nelituje
Jasiński posléze serveru Onet řekl, že svého vyjádření o česko-polském sporu nelituje. „Případ Turów musíme vyřešit, protože vrhá stín na naše vztahy s Čechy,“ prohlásil diplomat. Představitelé hnutí Polsko-československá solidarita tehdy napsali dopis adresovaný Morawieckému, ve kterém žádali, aby Jasińského neodvolával.
Úřad polského velvyslance v Praze Jasiński oficiálně převzal teprve loni v prosinci. Předtím bylo toto křeslo zhruba půldruhého roku neobsazené, připomíná TVN 24. Na diplomatické misi v České republice nebyl žádný ambasador od chvíle, co prezident Duda odvolal Barbaru Ćwiorovou kvůli obviněním ze šikany a diskriminace podřízených.
Diplomat, scenárista a někdejší vratislavský vojvoda (hejtman) Jasiński působil v protikomunistické opozici a během studií na Vratislavské univerzitě navázal kontakty s lidmi z Charty 77. Patřil ke spoluzakladatelům Polsko-československé Solidarity, v jejímž rámci spolupracovali disidenti z obou zemí. Na začátku 90. let působil na polské ambasádě v Česku, v letech 2001 až 2007 vedl Polský institut v Praze.
