Evropa musí být připravena, řekla Charanzová k situaci na ukrajinské hranici. Podle Lipavského se NATO chystá na všechny scénáře

42 minut
V Otázkách Václava Moravce debatovali ministr Lipavský a europoslankyně Charanzová
Zdroj: ČT24

Svět se zabývá situací na ukrajinské hranici. Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) se domnívá, že by do jednání měla být více zapojena i Evropská unie. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní testuje soudržnost transatlantických vazeb. Řekla to v Otázkách Václava Moravce. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzdvihl sílu spojenectví se Spojenými státy. NATO podle něj také počítá se všemi scénáře vývoje.

Konec roku byl ve znamení zvyšujícího se napětí na Ukrajině. Tamní prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o plánovaném státním převratu s ruskou účastí. Ruské armádní jednotky se stáhly k ukrajinským hranicím. Washington varuje před agresí ze strany Kremlu. Moskva vše popírá a tvrdí, že ji ohrožují provokace ze strany Kyjeva a NATO. Požaduje záruky, že se Severoatlantická aliance nerozšíří směrem na východ.

Proti ruské hrozbě ozbrojeného konfliktu se staví i Brusel. Unijní lídři se shodují, že pro obranu územní celistvosti Ukrajiny jsou ochotni uvalit na Rusko tvrdé sankce, které ale podle kritiků mnohé neřeší. Prezidenti USA a Ruska jednali o Ukrajině v prosinci hned dvakrát. Znovu se mají sejít 10. ledna v Ženevě, o dva dny později se pak uskuteční rozhovory mezi Moskvou a NATO.

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell tvrdí, že je Evropa obcházena v otázce řešení napětí na ukrajinských hranicích. Podle Lipavského jde o silná slova. „Fakt je ten, že Ruská federace opakovaně deklaruje, že chce primárně hovořit se Spojenými státy. Já vnímám, že naše spojenectví s USA je silné – pravidelně informují státy v Evropě,“ reagoval. Připomněl také, že následující týden bude probíhat řada jednání v Evropě.

Podle něj EU ve věci nefiguruje primárně. „V Evropě máme několik bezpečnostních mechanismů. Celá řada z nich je zapojena. Rozhodně Evropa jako taková vynechávána není,“ dodal Lipavský.

Charanzové současná situace vadí. „Rozumím tomu, že jednáme v rámci Severoatlantické aliance, ale přeci jen se bavíme o bezpečnosti Evropy, České republiky, Evropské unie. To, že u jednacího stolu v tuto chvíli Evropa nemá svou židli, mi zkrátka vadí,“ kritizovala. Podle ní jde z hlediska Putinova režimu o „testování Evropy, jestli jsme schopni se jako demokratická i transatlantická koalice postavit jednotně vůči tomu, co Rusko v tuto chvíli zkouší, ať už na Ukrajině nebo v Kazachstánu,“ míní.

Příprava na všechny scénáře

V pátek jednali ministři zahraničí členských států Severoatlantické aliance. Probírali plánovaná setkání Moskvy a Washingtonu či Rusko a NATO. Lipavský řekl, že debata probíhala v utajeném režimu. Podle něj se ale Aliance i Česko připravují na všechny možné scénáře. „Nejhorší scénář je eskalace vojenské agrese ze strany Ruské federace vůči Ukrajině,“ uvedl.

„Pro mě je důležité to, aby Evropa byla připravena, pokud se situace ještě více vyostří,“ řekla Charanzová. Připomněla, že Evropský parlament v prosinci přijal usnesení, které mluví o tom, že nelze podlehnout tlaku Ruska vůči Evropě. Doufá, že už nyní je připraven tvrdý sankční režim. „Že ve chvíli, kdy se hne jeden voják, začne eskalace, Evropa nebude stát na jednom místě, nebude přešlapovat a společně se Spojenými státy se rozjede jednotná odveta,“ podotkla.

Situace v Kazachstánu

Situace se vyostřila v Kazachstánu. Tamní prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal ve středu o pomoc šéfy zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Ti slíbili vyslat do země jednotky. První ruští výsadkáři jsou na místě. Prezident v pátek řekl, že ve všech regionech Kazachstánu byl z velké části obnoven ústavní pořádek.

Charanzová považuje za nepřijatelnou střelbu do civilistů v ulicích. Na to podle ní „civilizovaný svět musí reagovat“. Volá po mírovém demokratickém řešení. „Pro mě je nepřijatelné vidět kdekoliv ve světě to, že vládní garnitura začne bez varování střílet do lidí v ulicích,“ zdůraznila.

Lipavský řekl, že se otázkou bude zabývat jednání ministrů zahraničí EU. „Stále nevíme, co se přesně v Kazachstánu odehrálo, zprávy průběžně přichází,“ podotkl. Podle něj je pozice Česka v těchto záležitostech dlouhodobě pevná a neměnná. „Teď jde o praktickou stránku, jakými cestami se k tomu dostaneme,“ dodal.

Revize vztahů s Ruskem

Vláda v týdnu schválila programové prohlášení. V něm deklaruje, že kabinet chce revizi vztahů s Ruskem a Čínou. „Už můj předchůdce Jakub Kulhánek zahájil aktivitu, kdy byl vytvořen audit česko-ruských vztahů, proběhly kulaté stoly na bázi politických stran ve sněmovně. A to je proces, ve kterém budeme pokračovat a budeme hledat cestu, jak rozmrazit česko-ruskou relaci,“ přiblížil. Česko je aktuálně zařazeno na seznamu nespřátelených států Ruska. To podle Lipavského není dobré a vláda proto bude usilovat o normalizaci vztahů.

Podle Charanzové je otázka, jestli je nyní nejlepší moment pro takové snahy. „Pokud navíc situace na Ukrajině bude eskalovat, tak si spíš myslím, že je to o tom, abychom my stejně jako pobaltské státy vysvětlovali zbytku Evropy, jaké jsou naše zkušenosti s Ruskou federací z minulosti,“ podotkla.

Lipavský vyzval velvyslance v Pekingu ke zdrženlivosti ve výrocích

Lipavský také informoval, že požádal velvyslance Česka v Pekingu Vladimíra Tomšíka, aby se zdržel dalších takových výroků, jaký pronesl na podporu nadcházejících zimních olympijských her v Pekingu.

Tomšík podle projektu Sinopsis ještě loni v rozhovoru s čínským deníkem Beijing Daily řekl, že na žádost prezidenta Miloše Zemana vyjadřuje podporu blížícím se zimním olympijským hrám v Pekingu. Řada západních zemí se kvůli stavu lidských práv v Číně naopak rozhodla pro diplomatický bojkot Her.

Podle Lipavského vyjádření velvyslance Tomšíka nezapadá do připravované revize vztahů s Čínou. „Také jsem mu obratem telefonoval a požádal jsem ho, aby se zdržel dalších výroků v tomto smyslu, a vyříkali jsme si to,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 4 mminutami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 22 mminutami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 34 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 3 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 3 hhodinami
Načítání...