Evropa musí být připravena, řekla Charanzová k situaci na ukrajinské hranici. Podle Lipavského se NATO chystá na všechny scénáře

42 minut
V Otázkách Václava Moravce debatovali ministr Lipavský a europoslankyně Charanzová
Zdroj: ČT24

Svět se zabývá situací na ukrajinské hranici. Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) se domnívá, že by do jednání měla být více zapojena i Evropská unie. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní testuje soudržnost transatlantických vazeb. Řekla to v Otázkách Václava Moravce. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzdvihl sílu spojenectví se Spojenými státy. NATO podle něj také počítá se všemi scénáře vývoje.

Konec roku byl ve znamení zvyšujícího se napětí na Ukrajině. Tamní prezident Volodymyr Zelenskyj mluví o plánovaném státním převratu s ruskou účastí. Ruské armádní jednotky se stáhly k ukrajinským hranicím. Washington varuje před agresí ze strany Kremlu. Moskva vše popírá a tvrdí, že ji ohrožují provokace ze strany Kyjeva a NATO. Požaduje záruky, že se Severoatlantická aliance nerozšíří směrem na východ.

Proti ruské hrozbě ozbrojeného konfliktu se staví i Brusel. Unijní lídři se shodují, že pro obranu územní celistvosti Ukrajiny jsou ochotni uvalit na Rusko tvrdé sankce, které ale podle kritiků mnohé neřeší. Prezidenti USA a Ruska jednali o Ukrajině v prosinci hned dvakrát. Znovu se mají sejít 10. ledna v Ženevě, o dva dny později se pak uskuteční rozhovory mezi Moskvou a NATO.

Šéf evropské diplomacie Josep Borrell tvrdí, že je Evropa obcházena v otázce řešení napětí na ukrajinských hranicích. Podle Lipavského jde o silná slova. „Fakt je ten, že Ruská federace opakovaně deklaruje, že chce primárně hovořit se Spojenými státy. Já vnímám, že naše spojenectví s USA je silné – pravidelně informují státy v Evropě,“ reagoval. Připomněl také, že následující týden bude probíhat řada jednání v Evropě.

Podle něj EU ve věci nefiguruje primárně. „V Evropě máme několik bezpečnostních mechanismů. Celá řada z nich je zapojena. Rozhodně Evropa jako taková vynechávána není,“ dodal Lipavský.

Charanzové současná situace vadí. „Rozumím tomu, že jednáme v rámci Severoatlantické aliance, ale přeci jen se bavíme o bezpečnosti Evropy, České republiky, Evropské unie. To, že u jednacího stolu v tuto chvíli Evropa nemá svou židli, mi zkrátka vadí,“ kritizovala. Podle ní jde z hlediska Putinova režimu o „testování Evropy, jestli jsme schopni se jako demokratická i transatlantická koalice postavit jednotně vůči tomu, co Rusko v tuto chvíli zkouší, ať už na Ukrajině nebo v Kazachstánu,“ míní.

Příprava na všechny scénáře

V pátek jednali ministři zahraničí členských států Severoatlantické aliance. Probírali plánovaná setkání Moskvy a Washingtonu či Rusko a NATO. Lipavský řekl, že debata probíhala v utajeném režimu. Podle něj se ale Aliance i Česko připravují na všechny možné scénáře. „Nejhorší scénář je eskalace vojenské agrese ze strany Ruské federace vůči Ukrajině,“ uvedl.

„Pro mě je důležité to, aby Evropa byla připravena, pokud se situace ještě více vyostří,“ řekla Charanzová. Připomněla, že Evropský parlament v prosinci přijal usnesení, které mluví o tom, že nelze podlehnout tlaku Ruska vůči Evropě. Doufá, že už nyní je připraven tvrdý sankční režim. „Že ve chvíli, kdy se hne jeden voják, začne eskalace, Evropa nebude stát na jednom místě, nebude přešlapovat a společně se Spojenými státy se rozjede jednotná odveta,“ podotkla.

Situace v Kazachstánu

Situace se vyostřila v Kazachstánu. Tamní prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal ve středu o pomoc šéfy zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Ti slíbili vyslat do země jednotky. První ruští výsadkáři jsou na místě. Prezident v pátek řekl, že ve všech regionech Kazachstánu byl z velké části obnoven ústavní pořádek.

Charanzová považuje za nepřijatelnou střelbu do civilistů v ulicích. Na to podle ní „civilizovaný svět musí reagovat“. Volá po mírovém demokratickém řešení. „Pro mě je nepřijatelné vidět kdekoliv ve světě to, že vládní garnitura začne bez varování střílet do lidí v ulicích,“ zdůraznila.

Lipavský řekl, že se otázkou bude zabývat jednání ministrů zahraničí EU. „Stále nevíme, co se přesně v Kazachstánu odehrálo, zprávy průběžně přichází,“ podotkl. Podle něj je pozice Česka v těchto záležitostech dlouhodobě pevná a neměnná. „Teď jde o praktickou stránku, jakými cestami se k tomu dostaneme,“ dodal.

Revize vztahů s Ruskem

Vláda v týdnu schválila programové prohlášení. V něm deklaruje, že kabinet chce revizi vztahů s Ruskem a Čínou. „Už můj předchůdce Jakub Kulhánek zahájil aktivitu, kdy byl vytvořen audit česko-ruských vztahů, proběhly kulaté stoly na bázi politických stran ve sněmovně. A to je proces, ve kterém budeme pokračovat a budeme hledat cestu, jak rozmrazit česko-ruskou relaci,“ přiblížil. Česko je aktuálně zařazeno na seznamu nespřátelených států Ruska. To podle Lipavského není dobré a vláda proto bude usilovat o normalizaci vztahů.

Podle Charanzové je otázka, jestli je nyní nejlepší moment pro takové snahy. „Pokud navíc situace na Ukrajině bude eskalovat, tak si spíš myslím, že je to o tom, abychom my stejně jako pobaltské státy vysvětlovali zbytku Evropy, jaké jsou naše zkušenosti s Ruskou federací z minulosti,“ podotkla.

Lipavský vyzval velvyslance v Pekingu ke zdrženlivosti ve výrocích

Lipavský také informoval, že požádal velvyslance Česka v Pekingu Vladimíra Tomšíka, aby se zdržel dalších takových výroků, jaký pronesl na podporu nadcházejících zimních olympijských her v Pekingu.

Tomšík podle projektu Sinopsis ještě loni v rozhovoru s čínským deníkem Beijing Daily řekl, že na žádost prezidenta Miloše Zemana vyjadřuje podporu blížícím se zimním olympijským hrám v Pekingu. Řada západních zemí se kvůli stavu lidských práv v Číně naopak rozhodla pro diplomatický bojkot Her.

Podle Lipavského vyjádření velvyslance Tomšíka nezapadá do připravované revize vztahů s Čínou. „Také jsem mu obratem telefonoval a požádal jsem ho, aby se zdržel dalších výroků v tomto smyslu, a vyříkali jsme si to,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 mminutou

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. Grónský premiér Jens-Fredrik Nielsen uvedl, že Grónsko na sebe nenechá tlačit hrozbami ze strany Trumpa týkajícími se uvalení cel na země, které se postavily proti Trumpovu záměru ostrov získat.
10:29Aktualizovánopřed 5 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 50 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 7 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 11 hhodinami
Načítání...