V Turecku výrazně přibylo případů vyhoštění cizinců z řad protestantské církve. Často lidí, kteří v zemi žijí dlouhodobě. K deportacím úřady sahají na základě obvinění z ohrožení národní bezpečnosti. Zástupci komunity to odmítají a mluví o porušování práva na svobodu vyznání.
Heidi pochází z Německa a Jonathan z USA, ale doma jsou už čtyřicet let v Ankaře. Cesta na úřad pro povolení k pobytu byla vždy formalita. Až dosud.
„Už tam čekali policisté a úřednice řekla, že nás oba deportují a máme jít s nimi,“ řekla Heidi Bankerová. Stát manžele označil za hrozbu národní bezpečnosti. Proč, to Bankerovi nevědí. Do složky připravené tureckou tajnou službou nemohou nahlédnout oni ani jejich právník, uvedl zpravodaj ČT v Turecku Václav Černohorský.
Vyhoštěno bylo přes tři sta osob
Heidi a Jonathan tak zažívají podobný scénář jako řada dalších cizinců, kteří jsou aktivní v rámci místní protestantské komunity. „Za poslední rok a půl deportace postihly zhruba 75 rodin. Pokud započítáme partnery, družky a děti vyhoštěných, dojdeme k číslu 300 až 350 lidí,“ řekl mluvčí Asociace protestantských církví v Turecku Soner Tufan.
On sám konvertoval k protestantské církvi před třiceti lety, kdy se její členové v Turecku počítali na desítky. Dnes jich v zemi s 83 miliony obyvatel žije zhruba sedm tisíc. Podle Sonera je stát vnímá jako vetřelce a chce obec paralyzovat.
„Zamítli nám desítky žádostí na stavbu kostela. Problémy se týkají vzdělávání, činnosti pastorů a řady dalších věcí,“ dodává.
Sehrála roli kauza amerického pastora?
Podle protestantů žijících v Turecku místní úřady vůči jejich komunitě přitvrdily i kvůli kauze amerického pastora Andrewa Brunsona. Ten byl v roce 2016 obviněn z podílu na pokusu o puč a na svobodu ho dostaly až sankce přijaté vládou Donalda Trumpa, které tvrdě dopadly na tureckou ekonomiku.
Zatím žádný cizinec se u soudů deportaci neubránil. Také Heidi a Jonathan se smiřují s tím, že po čtyřech dekádách v Turecku budou začínat jinde znovu.
