Soul - Zdejší místo připomíná střední Evropu 80. let, prohlásil premiér Bohuslav Sobotka při návštěvě demilitarizovaného pásma, které tvoří hranici mezi Jižní Koreou a komunistickou KLDR. Tato nárazníková zóna byla stanovena dohodou o příměří, jež v roce 1953 ukončila tříletou korejskou válku. Obě Koreje setrvávají doposud de facto ve válečném stavu, protože řádná mírová dohoda mezi Soulem a Pchjongjangem nebyla nikdy podepsána.
Sobotka na horké půdě: navštívil hranici Jižní a Severní Koreje
Sobotka navštívil hranici Jižní a Severní Koreje (zdroj: ČT24)
Demilitarizované pásmo, které se nachází na mezikorejské hranici asi 60 kilometrů severně od Soulu, patří v současné době k nejstřeženějším oblastem na světě a panují zde ta nejpřísnější bezpečnostní opatření. Členové české delegace a novináři tak byli důrazně vyzváni, aby nemávali a negestikulovali směrem k severokorejské straně a také aby se při pobytu v pásmu nesmáli. Fotografování a natáčení na kameru bylo možné jen na několika málo vyhrazených místech. Delegaci po pásmu provedl důstojník americké námořní pěchoty Daniel McShane, který je členem Vojenské komise pro příměří (UNCMAC), jež na klid zbraní dohlíží.
Premiér Sobotka si prohlédl Pchanmundžom, tedy místo, kde se 27. července 1953 příměří podepisovalo. Kdysi zde stávala malá vesnice, jež byla za války zcela zničena. Případné nové vojenské konfrontaci mezi kapitalistickou Jižní Koreou a diktátorskou KLDR má zabránit právě demarkační linie, vytyčená na 38. rovnoběžce a chráněná nárazníkovým pásmem o délce 250 kilometrů a šířce čtyř kilometrů.
Bohuslav Sobotka:
„Je absurdní, že v dnešním světě jsou ještě takováto místa, jako je demilitarizovaná zóna mezi Severní Koreou a Korejskou republikou. Hodně to vypovídá o tom, v jakém stavu je náš dnešní svět, mimo jiné také proto, že stále mohou existovat takové režimy, jako je ten současný režim v Severní Koreji. Nicméně existuje tady naděje…“
Ilustrační foto
Předseda české vlády se zde mimo jiné podíval do jedné z budov takzvané konferenční řady, které stojí přímo na demarkační linii. I konferenční stoly určené pro jednání zainteresovaných stran jsou postaveny tak, aby dělicí čára procházela přímo pod jejich středem.
Společné bezpečnostní území je jediné místo na Korejském poloostrově, kde se mohou setkávat severokorejští, jihokorejští a američtí vojáci. Kromě Vojenské komise pro příměří zde působí i původně čtyřčlenná Dozorčí komise neutrálních států pro příměří v Koreji. Do roku 1993 byla spolu s dalšími zeměmi, jež se neúčastnily korejského konfliktu, Švédskem, Švýcarskem a Polskem, členem dozorčí komise také Česká republika. V březnu 1993 KLDR oznámila, že nesouhlasí s Českou republikou jakožto nástupnickým státem po ČSFR v komisi, a v dubnu 1993 ČR z Dozorčí komise odešla.
Před návštěvou demilitarizovaného pásma zahájil předseda vlády v Soulu podnikatelské fórum a investiční seminář. „Hlavním cílem delegace je ekonomika, návštěva se snaží dosáhnout toho, aby se zvýšil jak dovoz z Koreje, tak i český vývoz,“ upřesnila zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková. V průběhu dneška premiéra rovněž čeká setkání s předsedou korejského Národního shromáždění Čong Ui-hwou a otevření výstavy figurální kresby v Českém centru.
Český vládní speciál na letišti v Soulu