Šéf britské obrany: Příští Putinův cíl může být Pobaltí

Londýn - Britský ministr obrany Michael Fallon se obává o Pobaltí. Rusko se podle něj může pokusit východní členy NATO destabilizovat prostřednictvím skrytých útoků. Řekl to deníku The Daily Telegraph s tím, že jde o reálné nebezpečí. Šéfové obrany zemí Evropské unie dnes jednali o aktuálních bezpečnostních hrozbách v lotyšské Rize. Řešili hlavně takzvanou hybridní válku. Ministři se shodli, že Unie musí být schopná lépe komunikovat a reagovat na hrozby rychleji.

Existuje reálné nebezpečí, že ruský prezident Vladimir Putin zahájí skryté útoky na Pobaltí, aby východní cíp NATO destabilizoval, myslí si Fallon. Putin se podle něj může pokusit otestovat odhodlání Aliance stejně jako v případě Krymu nebo Donbasu. Hlavně v Estonsku a Lotyšsku žijí silné ruské menšiny.

Ke zvýšení etnického napětí v Pobaltí by Rusko využilo infiltraci, propagandu, skryté síly i kybernetické útoky, varoval britský ministr obrany. NATO musí být připraveno odrazit ruskou agresi „v jakékoli formě“, podotkl Fallon. 

Ruská diplomacie výroky britského ministra rozhořčeně odmítla: „Jeho slova jdou za hranice diplomatické etiky,“ řekl na tiskové konferenci v Moskvě mluvčí ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič. „Domnívám se, že najdeme způsob, jak na výroky pana ministra reagovat,“ řekl mluvčí.

Putinův poradce Sergej Markov v listopadovém rozhovoru pro švédskou televizi SVT uvedl, že Estonsko a Lotyšsko mají všechny důvody pro to, aby se bály agrese ze strany Ruské federace. Oba unijní státy prý uplatňují represivní přístup vůči ruské menšině.

Rasmussen: Putin má nebezpečné ambice sahající za Ukrajinu

O hrozbě hybridního útoku Ruska na Pobaltí hovořil nedávno i bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen. Putin má podle něj nebezpečné ambice, které sahají za Ukrajinu. Skutečným cílem Kremlu je narušit solidaritu Aliance a obnovit nadvládu Ruska ve východní Evropě. „Tady se nejedná o Ukrajinu. Putin chce vrátit Rusko do jeho původní pozice velmoci,“ prohlásil někdejší šéf NATO. „Je vysoce pravděpodobné, že bude intervenovat v Pobaltí, aby vyzkoušel článek 5 Severoatlantické aliance,“ dodal Rasmussen.

  • Pátý článek zakládající smlouvy NATO zakotvuje kolektivní bezpečnost. Vyplývá z něj, že ozbrojený útok byť na jediného člena Aliance bude považován za útok na všechny členské státy a bude mít za následek koordinovanou akci, včetně možného použití ozbrojené síly. 

„Putin ví, že překročí-li tuto červenou čáru a zaútočí na člena NATO, bude poražen. To si řekněme zcela jasně,“ konstatoval Rasmussen. Zároveň ale upozornil, že ruský prezident je „specialista na hybridní válku“.

O hybridní válce hovořili v Litvě ministři obrany zemí EU

V Litvě se ministři obrany zemí EU zabývali takzvanými hybridními hrozbami. Hybridní válka zahrnuje jak tu konvenční, tak i třeba kybernetické útoky nebo podporu separatistických skupin. „Diskutovali jsme o tom, jak se bránit hybridním hrozbám. Také jsme se bavili o strategické komunikaci. Ta je teď v Evropě důležitá, neboť Rusko využívá naše západní hodnoty jako svobodný tisk a média a ukazuje tím naši zranitelnost,“ podotkl Raimonds Cejonis, lotyšský ministr obrany. 

Daniel Koštoval, státní tajemník ministerstva obrany

„Hybridní válka není nic nového, je tu už od starověkého Řecka. Jde tu spíš o novou kvalitu – kombinaci informační války, kyberválky, speciálních operací zpravodajských služeb nebo speciálních jednotek – a do toho regulérní armádní jednotky.“

"Strategickou komunikací se rozumí nazývat věci pravými jmény. Jestliže máme od zpravodajských služeb informace, že to jsou ruští vojáci, byť neoznačení, tak by představitelé vlád v EU a NATO měli říct 'jsou to ruští vojáci!'"

Členské státy musí odpovědět Rusku jednotně. „Musí se rozvinout strategický komunikační plán, který by chránil naše občany. Naší prioritou je jejich bezpečnost, jak doma, tak i v zahraničí,“ konstatoval Cejonis. 

Ministři probírali také obranný systém a schopnost Unie rychle odpovědět na nejrůznější hrozby. Podle Cejonise je co zlepšovat. „Ukázalo se, že musíme posílit naši spolupráci mezi EU a NATO a tím zaručit komplementaritu a vzájemnou podporu ve smyslu bezpečnosti a obrany v Evropě,“ dodal ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoMoskva vydala zatykač na zakladatele Telegramu Durova

Moskva vydala zatykač na zakladatele sociální sítě Telegram Pavla Durova. Viní ho z napomáhání terorismu. V Rusku narozený podnikatel, který ale žije převážně v Dubaji, už v minulosti uvedl, že se podle něj ruské úřady snaží potlačit právo lidí na soukromí a svobodu projevu. Vyšetřování šifrovaná aplikace s více než miliardou uživatelů v současnosti čelí ve Francii – kvůli obvinění z řady trestných činů souvisejících s organizovaným zločinem. Také ukrajinské úřady v minulosti měly s platformou Telegram závažný bezpečnostní problém, který spočívá v riziku ruské špionáže, šíření dezinformací a zneužívání sítě k nepřátelským operacím. Ačkoliv je Telegram pro většinu Ukrajinců hlavním zdrojem zpráv a informací, pro stát představuje kritickou digitální hrozbu.
před 1 hhodinou

Trump hrozí Teheránu odvetou za útoky na americké základny v Jordánsku

Armáda USA zlikvidovala balistické střely, které ve středu nad ránem vypálil Írán na základny Spojených států na Blízkém východě, uvedlo americké oblastní velitelství CENTCOM. Později informovalo o tom, že USA a Saúdská Arábie podnikly údery proti Íránem podporovaným milicím v Iráku, které útočily na saúdskoarabská ropná zařízení, a zabily dvacet lidí. Írán také dle agentury Tasním oznámil, že zasáhl a přiměl k zastavení tři ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem. Americký prezident Donald Trump následně pohrozil Teheránu odvetou.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Přístavy nefungují, zrno nikdo nebere.“ Štáb ČT točil s ukrajinskými zemědělci

Vývoz letošní ukrajinské úrody se komplikuje. Ukrajinci od začátku července útočí na ruské lodě v Černém a Azovském moři, Moskva zároveň ostřeluje na denní bázi pobřeží Oděské oblasti. Velcí rejdaři se proto ukrajinským přístavům radši vyhýbají.
před 3 hhodinami

Nízká hladina Rýna může vést k nedostatku paliv v Německu, píše Bloomberg

Pokles hladiny Rýna vinou extrémního sucha může vést k nedostatku pohonných hmot v Německu a přimět Švýcarsko čerpat strategické zásoby ropy. Ohrožena je další kriticky důležitá vodní cesta, píše agentura Bloomberg. Připomíná, že by to byla už čtvrtá přepravní oblast, která je prakticky vyřazena z provozu po Hormuzském průlivu, přístavech v Černém moři a úžině Báb al-Mandab v Rudém moři.
před 4 hhodinami

Polský expremiér Morawiecki po sporu s Kaczyńským oznámil vznik nové frakce

Bývalý polský premiér Mateusz Morawiecki ve středu oznámil vznik nové parlamentní frakce se čtyřiceti zákonodárci. Stalo se tak po rozkolu ve straně Právo a spravedlnost (PiS) ohledně dalšího směřování hlavní polské opoziční síly. Morawiecki uvedl, že zůstává v opozici, současnou vládu premiéra Donalda Tuska považuje za hroznou, uvedla agentura PAP. Spor mezi Morawieckým a šéfem PiS Jarosławem Kaczyńským podle průzkumů rozdělil i voliče strany.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Agenti OpenAI napadli kromě webu Hugging Face další čtyři platformy

Dva autonomní agenti společnosti OpenAI pohánění jejími pokročilými modely umělé inteligence (AI) napadli při testování kromě webu Hugging Face další čtyři platformy. Využili je mimo jiné ke kopírování programového kódu nebo k jeho testování, nepřekročili prý ale rámec toho, co by udělal běžný uživatel. S odkazem na sdělení OpenAI o tom informuje agentura AFP.
před 6 hhodinami

Požáry u Bordeaux se v noci nešířily, situaci ale může zhoršit vedro a vítr

Rozsáhlé požáry u Bordeaux se v noci na středu nešířily, boj hasičů s ohněm má ale podle předpovědi v následujících hodinách ztížit nárůst teplot a zesílení větru. Teploty mají v oblasti překonat čtyřicet stupňů Celsia, píší agentury Reuters a AFP. Požár v departementu Gironde spálil od minulého týdne více než 42 tisíc hektarů a donutil k evakuaci přes 220 tisíc lidí. Situace v okolí Madridu je zatím příznivá, následujících 12 hodin bude rozhodujících, řekl premiér Pedro Sánchez.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

FIFA chce prodat podíl z šampionátů soukromým investorům, UEFA zvažuje bojkot

Mezinárodní fotbalová federace FIFA plánuje prodat podíl z komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům. Ti by měli získat dvacet procent a zaplatit za ně přes čtyři miliardy dolarů (89 miliard korun). Evropská fotbalová unie UEFA chce ještě v tomto týdnu mimořádné zasedání. Podle stanic Sky, ESPN a agentury Bloomberg je ve hře i možný bojkot světového šampionátu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.