Sagrada Familia dostala po více než 130 letech stavební povolení

Barcelonská bazilika Sagrada Familia (Svatá rodina), která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se staví už 137 let. Ale až tento týden dostala od barcelonské radnice stavební povolení. Informoval o tom deník La Vanguardia s tím, že katedrála by měla být dokončena v roce 2026.

„Konečně se vyřešila historická anomálie našeho města a Sagrada Familia už se nestaví ilegálně,“ uvedla v pátek barcelonská radní pro místní rozvoj Janet Sanzová. Dohodu o udělení stavebního povolení podepsala loni v říjnu starostka katalánské metropole Ada Colauová se šéfem nadace, jež toto monumentální dílo spravuje a zajišťuje i jeho výstavbu.

Dohoda mimo jiné předpokládá, že nadace spravující baziliku zaplatí městu během deseti let 36 milionů eur (asi 936 milionů korun) na veřejnou dopravu a úpravu okolí baziliky. Příspěvek městu byl vypočten podle počtu návštěvníků této památky, který činí zhruba 4,5 milionu ročně, tedy v průměru asi 12 tisíc lidí denně.

Unikátní architektonické dílo, které zobrazuje život Ježíše Krista a biblické dějiny, se začalo stavět v roce 1882 podle návrhu architekta Franciska de Paula del Villar. Koncem roku 1883 práce převzal architekt Antonio Gaudí.

Jediný dokument povolující výstavbu baziliky pocházel zatím z konce 19. století a udělila ho obec Sant Martí de Provencals, připojená k Barceloně v roce 1897. Tento dokument se ale nedá srovnat s klasickým stavebním povolením, uvedl loni v říjnu server eldiario.es.

Bazilika by měla být dokončená se stým výročím úmrtí Gaudího

Sagrada Familia by měla být dokončena v roce 2026, na kdy připadá sté výročí úmrtí Antonia Gaudího. Tento katalánský architekt, který je autorem i několika dalších unikátních staveb v Barceloně, stavbě chrámu Sagrada Familia zcela zasvětil několik posledních let života. Tehdy přestal dbát o svůj zevnějšek, takže když ho v červnu 1926 porazila tramvaj, považovali ho zprvu za žebráka.

Po Gaudího smrti se pokračovalo ve stavbě podle jeho návrhů. Během občanské války (1936–1939) ale část stavby vyhořela a zničeny přitom byly i Gaudího plány a modely. Ty posléze obnovil architekt Francesc de Paula Quintana, někdejší Gaudího spolupracovník. O dokončení velkolepé baziliky si Gaudí nedělal velké iluze. „Tu dokončí až svatý Josef,“ říkával.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 27 mminutami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 31 mminutami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...