Hrozí další studená válka? Západ ani Rusko si ji už nemůžou dovolit

Kyjev/Moskva - Ruské obsazení Krymu a další výhrůžky Moskvy vůči Ukrajině pomalu oživují strach, který se po pádu Berlínské zdi postupně vytratil. Hrozí návrat studené války? V tom se zatím oslovení analytici rozcházejí. Jedni mají jasno: spolupráce mezi Západem a Ruskem, jak jsme ji doposud znali, skončila. A na místě je analogie se studenou válkou. Podle druhých ale tomu tak není - může za to přílišná vzájemná provázanost a závislost obou stran.

Jaký může být dopad krize vyvolané snahou ruského prezidenta Vladimira Putina zabránit Ukrajině v přibližování k Evropské unii, zatím není jasné. Je třeba si počkat na to, zda půjde o takový mezník v mezinárodních vztazích jako byly útoky al-Káidy na New York a Washington v roce 2001 či rozmístění sovětských raket na Kubě v roce 1962.

Rusko se probudilo z pasivity a stává se znovu velkým hráčem

Už nyní je ale jasné jedno: hrozí, že konflikt může přerůst do ještě větších rozměrů a dokonce i do války. „Vítejte ve studené válce číslo dvě,“ napsal ruský analytik Dmitrij Trenin ve svém článku v časopisu Foreign Policy. „Nedávný vývoj ukončil období partnerství a spolupráce mezi Západem a Ruskem, které obecně během čtvrtstoletí po skončení studené války převažovalo,“ dodal Trenin.

Čtvrtstoletí po skončení studené války bylo ve znamení budování spolupráce mezi Západem a Ruskem. Z geopolitického hlediska v té době došlo k ohromné redukci ruského vlivu v Evropě a Eurasii, a to vznikem nových států, často pocházejících z historické ruské říše.

Dominantní pozici v Evropě a Eurasii převzaly Spojené státy a Evropská unie, která se stala pro své východní sousedy hospodářským magnetem. „Ruská federace, jádro někdejšího impéria, byla z nového systému v podstatě vynechána a dosud se utápěla v trapných a neklidných vztazích s USA a Unií.“ Tento systém se podle Trenina na svém východním okraji neustále třepil, až došlo k jeho protržení právě na Ukrajině. „Úspěch Západem podporované revoluce v Kyjevě fatálně podkopal křehkou rovnováhu ve vztazích mezi Ruskem a Západem. Ale mnohem důležitějším faktem je to, že se Rusko probudilo z postsovětské pasivity. Moskva se poprvé od roku 1989 stává v Evropě aktivním hráčem,“ míní Trenin.

A ruský politolog není jediný, kdo považuje boj za Ukrajinu za největší mezník v evropské bezpečnosti od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 - dopad na jiné bezpečnostní problémy a světovou ekonomiku může být obrovský. Znovu mohou být například rozdmýchány některé ze „zamrzlých“ konfliktů, například v Moldavsku, Ázerbájdžánu či Gruzii - Po Krymu chce k Moskvě i Podněstří.

Angela Merkelová a Vladimir Putin
Zdroj: ČTK/AP/Frank Augstein

Někteří z politiků se obávají, že současná situace by mohla vést k tomu, že Rusko přestane se Západem spolupracovat na vyřešení důležitých mezinárodních problémů, což je například situace kolem íránského jaderného programu, občanské války v Sýrii, bezpečnosti v Afghánistánu nebo situace v Severní Koreji vzhledem k jejímu nepředvídatelnému vůdci. Velmi nepříjemné je rovněž zjištění, že na rozhodování ruského prezidenta nemá vliv ani Německo a kancléřka Angela Merkelová, které se přitom vždy v minulosti dařilo najít s Putinem alespoň trochu společnou řeč a nějakým způsobem ho ovlivnit.

Nynější kroky Ruska mají navíc mnohem větší dopady, než měla vojenská intervence Moskvy v Abcházii a Jižní Osetii v roce 2008. „Ukrajina je jiná. Je na zlomové linii a je příliš velká,“ říká Constanze Stelzenmüllerová, autorka rozsáhlé studie o nové zahraniční a bezpečnostní politice Německa. „Začíná éra soutěžení. Proto si myslím, že analogie se studenou válkou je přesná. Pokud jste v Berlíně, cítíte to tak,“ dodává.

Na mimořádný význam, který Ukrajina pro Rusko má, poukazuje i americký politolog a poradce prezidenta Baracka Obamy Zbigniew Brzezinski. Podle něj je Ukrajina pro Moskvu klíčem k případnému znovuvytvoření ruské velmoci a klíčem příslušnosti Ruska k Evropě.

O studenou válku nejde: Rusko a Západ už na sobě příliš závisí

Podle další skupiny analytiků ale o situaci, která by se mohla nazývat další studenou válkou, nejde. A to hned z několika důvodů. Komunismus už dávno není obávaným nepřítelem a Rusko a Západ jsou na sobě vzájemně ekonomicky závislí. Jejich ekonomiky jsou natolik propojené, že by bylo obtížné vrátit se do doby „hermeticky uzavřeného boje nás proti nim“.

Americké firmy jako například McDonald's a Pepsi mají v Rusku obrovský odbyt, stejně tak s Ruskem čile obchodují v mnoha oblastech státy Evropské unie. Rusko zas zásobuje třetinu Evropy svým plynem. Moskvu ale přitom může krize zasáhnout víc než Západ. Rusko je závislé na příjmech z ropy a plynu, které tvoří více než dvě třetiny exportu země. Polovina ruského exportu směřuje do Evropské unie a bohatí Rusové si oblíbili místa, jako je Londýn, kde si kupují domy a v tichosti provozují své podniky.

Ilustrační foto
Zdroj: Sergii Kharchenko/ČTK/ZUMA

Rétorika, jako slova o „nebezpečné eskalaci“ nebo že se nacházíme „na pokraji katastrofy“, a k tomu zvýšená vojenská přítomnost v Evropě připomínají napětí známé ze studené války. Zatím to ale nevypadá, že by se chtěl Západ pouštět do nějakého vojenského konfliktu. Krize se ale může ještě vyhrotit. Jestliže Rusko pošle své vojáky na východ Ukrajiny, může to vést k rozmístění vojáků NATO ve východní Evropě, myslí si bývalý americký velvyslanec v České republice Adrian Basora.

Je pravdou, že Putin již před určitou dobou zahájil modernizaci ruské armády a ruský ministr obrany minulý měsíc prohlásil, že země se snaží rozšířit svou vojenskou přítomnost ve světě. Tedy, že usiluje o to, aby její námořní lodě mohly využívat přístavů v Alžírsku, Nikaragui, Venezuele, Vietnamu, Singapuru, na Kubě či na Kypru. Podle Matthewa Clementse z časopisu Jane's Intelligence Review jsou ale schopnosti Ruska „provádět operace po celém světě poměrně omezené“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V islandském referendu zatím těsně vede obnovení přístupových jednání s EU

Po sečtení zhruba 87 tisíc hlasů v islandském referendu o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie je zatím 51,2 procenta hlasů pro a 48,8 procenta proti, uvedlo veřejnoprávní médium RÚV. Volební místnosti se uzavřely s úderem půlnoci SELČ (22:00 místního času).
před 1 hhodinou

Finský prezident Stubb nevěří, že by Rusko zaútočilo na členskou zemi NATO

Finský prezident Alexander Stubb nevěří, že by se Rusko odvážilo zaútočit na členskou zemi NATO. Řekl to v rozhovoru s německým deníkem Bild. Podle médií se německý kancléř Friedrich Merz chystá obvinit Rusko z pokusu o dronový útok na lipské letiště a oznámit rozsáhlé nové sankce na ruské subjekty souběžně s novými sankcemi EU.
před 2 hhodinami

Na Islandu proběhlo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci. Ministerstvo zároveň uvedlo, že vládnoucí vojenský režim postupně získává nad situací kontrolu. Bezpečnostní a diplomatické zdroje večer agentuře AFP sdělily, že prezidentská garda s ruskou pomocí převzala kontrolu nad leteckou základnou, které se vzbouřenci dříve zmocnili.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vyzýval k deportaci milionů, nyní britského komentátora z USA vyhostili

Britský krajně pravicový komentátor Milo Yiannopoulos byl po zatčení na letišti v New Orleansu vyhoštěn do domovské Británie, oznámil v sobotu podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (DHS). Došlo k tomu poté, co ho na mezinárodním letišti Louise Armstronga v New Orleansu kvůli nelegálnímu setrvání zatkla americká imigrační a celní služba (ICE). Yiannopoulos přitom dříve paradoxně vyzýval k přísnějšímu vymáhání imigračních pravidel.
před 6 hhodinami

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Netanjahu odsoudil dění na Západním břehu. Osadníci obsadili dům palestinské rodiny

Několik desítek židovských osadníků v sobotu obsadilo dům palestinské rodiny ve vesnici Kusra na okupovaném Západním břehu. Útočníci se uvnitř domu, kde jeho obyvatelé zůstali, zabarikádovali. Na místo přijely jednotky izraelské armády a pohraniční stráže, aby osadníky z budovy vypudily, píše agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu incident odsoudil. Obyvatelé domu uvedli, že vojáci zasáhli proti nim samotným.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala téměř sedm set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí je navíc stále pohřešováno: 2420 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.