Na pracovní cestu do České republiky přijíždí muž, který se netají tím, že se ve středu Evropy pokouší vytvořit stát s novým zřízením lišícím se od liberální demokracie západního typu. Maďarský premiér Viktor Orbán je i proto trnem v oku některým politikům Evropské unie, s nimiž se neshoduje především v otázce migrace. Kromě svého polského spojence Jaroslawa Kaczynského Orbán v rámci Unie nachází zastání i v České republice.
Do Česka přijíždí maďarský premiér Orbán. Setká se s Babišem, Zemanem i Dukou
Maďarsko je součástí Evropské unie, od některých západních zemí se však svými postoji výrazně liší, což se pochopitelně negativně podepisuje na vzájemných vztazích. Volební vítězství v roce 2010, 2014 a 2018 Viktoru Orbánovi umožnila vést zemi směrem, který Bruselu nekonvenuje.
Hned poté, co se Orbán v roce 2010 stal premiérem, prosadil kontroverzní mediální reformu, již kritici označovali jako cenzurní. Maďarsko tehdy předsedalo Radě Evropské unie a někteří europoslanci si při zasedání na protest přelepovali ústa lepicí páskou. Orbán nakonec ustoupil a legislativu zmírnil.
V roce 2012 se Orbán jal poprvé výrazně reformovat ústavu, od Evropské komise si vysloužil kritiku za omezení nezávislosti centrální banky, úřadu pro ochranu dat i justice jako takové. Brusel s Maďary zahájil právní proceduru pro porušení unijního práva, Orbán tvrdil, že je připraven výtky vyřešit.
Další ústavní novela zúžila pravomoci ústavního soudu a zrušila všechna jeho rozhodnutí přijatá před rokem 2012, zakázala označovat bezdětné homosexuální páry za rodinu a umožnila trestat lidi za bezdomovectví.
Šéf Evropské komise, generální tajemník Rady Evropy i mnozí europoslanci vyjádřili znepokojení a Evropský parlament odhlasoval, že maďarská vláda porušuje základní principy demokracie. Orbán tantokrát smířlivý nebyl, reagoval obviněním, že Brusel překračuje pravomoci a zneužívá svou moc.
Migrace, ploty a žaloba
Navzdory protestům opozice a demonstracím v ulicích Orbán ve volbách v roce 2014 přesvědčivě obhájil vítězství, i s pohodlnou ústavní většinou. Jedním z prvních kroků maďarské vlády bylo zpřísnění zákona o přistěhovalectví – tehdy kvůli migrantům z Kosova. Ve veřejných projevech premiér odmítl multikulturalismus a liberalismus a otevřel otázku o zavedení trestu smrti, což opět rozlítilo Brusel.
Jednoznačného odsouzení se Orbán dočkal i v roce 2015 za záměr fyzicky uzavřít maďarskou hranici kvůli propuknuvší migrační krizi. V době, kdy se začalo s výstavbou plotu, Orbán nalezl částečné zastání jen v rámci skupiny V4. Společně se svými tehdejšími protějšky Bohuslavem Sobotkou, Robertem Ficem a Ewou Kopaczovou důrazně odmítl plán na přerozdělení 120 tisíc uprchlíků z Maďarska, Itálie a Řecka do ostatních států EU.
Ministři vnitra zemí EU však kvóty odhlasovali. Orbán nechal o kvótách v Maďarsku vypsat referendum, které je sice odmítlo, avšak vzhledem k nedostatečné účasti nenabylo platnosti. Vláda se také obrátila na Soudní dvůr Evropské unie se stížností. Budapešť tak následovala Bratislavu, která podala žalobu už dříve.
Soudní dvůr žaloby nakonec zamítl a Evropská komise zahájila s Maďarskem řízení kvůli novému azylovému zákonu, který podle Bruselu porušil předpisy Evropské unie. Orbán situaci interpretoval jako mstu za jiný pohled na otázku migrace.
Maďarský premiér v rámci uprchlické krize kromě oplocení hranic navrhoval poslat miliardy eur zemím sousedícím se Sýrií, zavést globální kvóty, deportovat běžence na sever Afriky či vystavět velké uprchlické město v Libyi. Organizace Amnesty International mezitím přišla se zprávou, že Maďarsko uprchlíky na svém území týrá, což premiér dementoval.
Stop Soros
Orbán se během druhého volebního období také rozhodl zakročit proti vlivu amerického filantropa maďarského původu a svého kritika George Sorose. Parlament schválil novelu zákona omezující působení zahraničních vzdělávacích institucí v zemi. Podle oponentů byla norma namířena proti Středoevropské univerzitě, kterou založil právě Soros.
Evropská komise zkritizovala maďarský zákon potírající z ciziny financované nevládní organizace, který byl podle mnohých rovněž namířen proti institucím sponzorovaným Sorosem. Orbán postupně ve své dikci přitvrdil a Sorose obvinil, že spolu s bruselskými politiky a Organizací spojených národů (OSN) organizuje invazi migrantů do Evropy, která má vést k islamizaci starého kontinentu.
George Soros se následně stal hlavním tématem parlamentních voleb v roce 2018. Orbánova kampaň Maďary zmátla natolik, že jich v průzkumu veřejného mínění jen čtvrtina správně odpověděla, že ve volbách nekandiduje žádná Sorosova politická strana. Výsledek: Orbán podruhé obhájil ústavní většinu v parlamentu.
Spojenec Kaczynski. Kdo dál?
Dlouhodobě vstřícné vztahy má maďarský politik s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V rámci Unie má Orbán nejbližšího spojence v Polsku, kde vládne strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczynského. Orbán se Polska zastal, už když se s Unií svářilo kvůli mediálnímu zákonu. Společně s bývalou polskou premiérkou Beatou Szydlovou dokonce představil plán na jinou Evropu s menším vlivem Bruselu a větší rolí národních států.
Oběma zemím, Maďarsku i Polsku, hrozí, že s nimi bude zahájeno řízení za ohrožení základních hodnot Evropské unie i zásad právního státu. Spojence by mohly najít právě v České republice, kterou s Varšavou a Budapeští pojí například podobně odmítavý postoj v rámci migrace, byť postoj politické reprezentace není jednotný.
Zatímco Evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová (ANO) vidí v současném Maďarsku nebezpečné tendence, podobně jako někteří čeští europoslanci, ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se shodl se svým slovenským protějškem Miroslavem Lajčákem, že na místě je především „aktivní dialog“.
Česká Poslanecká sněmovna jako celek hlasování Evropského parlamentu o sankčním řízení s Maďarskem označila za „chybné a nešťastné“. Premiér Andrej Babiš (ANO) kritiku Polska a Maďarska odmítl, prezident Miloš Zeman by chtěl, aby se Česko za Maďarsko v EU ve vlastním zájmu postavilo.
Nakolik je spojenectví mezi Budapeští a současnou českou politickou garniturou silné, může ukázat Orbánova návštěva, během níž se setká s premiérem Babišem, předsedou Poslanecké sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO) i Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS), prezidentem Zemanem i kardinálem Dominikem Dukou.