patnáctiletý syrský uprchlík v zóně u srbsko-maďarské hranice
„Mám pocit, že všechno, co najdeme v Evropě, bude velmi těžké. Nikdo nás nechce. Přál bych si, abych zde nebyl. Přeju si nebýt tam, kde nás lidé nechtějí.“
Maďarsko vloni na podzim postavilo na své jižní hranici se Srbskem a Chorvatskem plot a bariéry s ostnatým drátem, aby zastavilo uprchlíky. Ti do Evropy míří především ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Před stavbou bariér migranti přecházeli právě přes maďarské území.
Na hranici se Srbskem vznikly dvě tranzitní zóny, kde uprchlíci mohou podat žádost o azyl. Denně jich tak smí učinit pouze 30. Pracovníci Amnesty International nebyli vpuštěni na maďarskou stranu tranzitní zóny a tamní situaci tak nemohli zdokumentovat. Hovořili však s běženci, kteří způsoby maďarských úřadů zažili.
Zpráva Amnesty International vychází ze srpnových průzkumů v Srbsku, Maďarsku a Rakousku. Lidé z organizace hovořili se 121 uprchlíky včetně 21 dětí, dále se 7 azylovými úředníky, 5 policisty a dvěma členy dalších neziskových organizací.
Běženci, s nimiž AI hovořila, utekli před válkou a usilují o získání azylu. Na cestu se vydali před mnoha měsíci. Nyní dlouhé týdny čekají na srbsko-maďarských hranicích v nedůstojných podmínkách. Nedostatečná je podle lidskoprávní organizace lékařská péče, ubytovací a hygienická zařízení i příděly jídla a vody.
Podle AI byli mnozí z těch, jimž se podařilo dostat se do Maďarska, protiprávně vráceni do Srbska nebo jsou nezákonně zadržováni v záchytných centrech. Někteří uprchlíci AI řekli, že byli z prostoru hranice, kterou překročili, násilně vytlačeni na srbskou stranu. Několik jich bylo za překonání hranice s intencí požádat o azyl kriminalizováno, což je v rozporu s mezinárodním právem.
„Myslím, že se mi podařilo dostat asi 10 kilometrů za hranici. Ve skupině bylo osm lidí, policie nám řekla, že jsme do země nevstoupili legálně a že nás vrátí. Byl jsem vyfotografován maďarskou policií a vrácen za plot. Mě nezbili, ale muže v naší skupině kopli do nohy tak, že mu ji zlomili.“
sedmnáctiletý uprchlík z Afghánistánu
Maďarsko: Falešné výtky a pusté lži
Maďarské úřady obvinění z násilného zacházení s migranty odmítají jako „pusté lži“ a trvají na tom, že všechny zprávy o údajném týrání byly vyšetřeny. Mluvčí vlády Zoltán Kovács řekl, že změny v azylovém systému Maďarska byly nezbytné vzhledem k tomu, že migranti dřívější systém zcela vědomě zneužívali.
Náměstek ministra vnitra Károly Kontrát označil výtky obsažené ve zveřejněném materiálu Amnesty International za naprosto nepodložené. „Jsou zcela nepravdivé. Jak už bylo řečeno, maďarská pohraniční stráž se při ochraně maďarského státu a jeho občanů striktně drží zákona,“ tvrdí. Podobné výhrady podle něj už vznesla organizace Human Rights Watch a maďarská prokuratura je shledala falešnými.
„Otřesné zacházení a labyrint azylových procedur jsou cynickým trikem k odstrašení žadatelů o azyl od maďarských hranic,“ uvedl Dalhuisen. Zároveň poukázal na vrcholící „jedovatou rétoriku namířenou proti uprchlíkům“ v rámci kampaně před blížícím se referendem.
Referendum o ničem
Organizace dokument zveřejnila krátce před chystaným plebiscitem o povinných kvótách pro přerozdělení uprchlíků mezi členské země Evropské unie, který maďarská vláda vypsala na neděli 2. října.
Amnesty International zpochybnila volbu otázky, kterou maďarská vláda lidu pokládá: „Chcete, aby Evropská unie i bez souhlasu Zemského sněmu mohla předepisovat povinné přesídlování nemaďarských občanů do Maďarska?“
Aby bylo hlasování platné, musí se jej zúčastnit více než 50 procent oprávněných voličů. Podle posledních průzkumů hodlá k plebiscitu dorazit většina Maďarů a více než dvě třetiny obyvatel chtějí odpovědět záporně.
