Amnesty International: Maďarsko týrá uprchlíky. Pusté lži, oponuje Budapešť

Lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) ostře zkritizovala Maďarsko za způsob, jakým zachází s uprchlíky. Ve své zprávě tvrdí, že tisíce žadatelů o azyl včetně dětí bez doprovodu jsou ze strany úřadů vystaveny násilnému týrání, nezákonnému vytlačování ze země a protiprávnímu zadržování. Budapešť obvinění odmítá s tím, že jde o „pusté lži“. V neděli se v zemi uskuteční referendum o přijímání běženců na základě kvót.

Mám pocit, že všechno, co najdeme v Evropě, bude velmi těžké. Nikdo nás nechce. Přál bych si, abych zde nebyl. Přeju si nebýt tam, kde nás lidé nechtějí.
patnáctiletý syrský uprchlík
v zóně u srbsko-maďarské hranice

„Premiér Orbán nahradil vládu práva vládou strachu. Jeho snahu promyšleně zabránit uprchlíkům a přistěhovalcům, aby se dostali do Maďarska, provází stále znepokojivější vzorec útoků na tyto lidi a na mezinárodní záruky, které je mají chránit,“ prohlásil ředitel programů Amnesty International pro Evropu John Dalhuisen.

Maďarsko vloni na podzim postavilo na své jižní hranici se Srbskem a Chorvatskem plot a bariéry s ostnatým drátem, aby zastavilo uprchlíky. Ti do Evropy míří především ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Před stavbou bariér migranti přecházeli právě přes maďarské území.

Na hranici se Srbskem vznikly dvě tranzitní zóny, kde uprchlíci mohou podat žádost o azyl. Denně jich tak smí učinit pouze 30. Pracovníci Amnesty International nebyli vpuštěni na maďarskou stranu tranzitní zóny a tamní situaci tak nemohli zdokumentovat. Hovořili však s běženci, kteří způsoby maďarských úřadů zažili.

Uprchlíci na srbsko-maďarském pomezí
Zdroj: Laszlo Balogh/Reuters

Zpráva Amnesty International vychází ze srpnových průzkumů v Srbsku, Maďarsku a Rakousku. Lidé z organizace hovořili se 121 uprchlíky včetně 21 dětí, dále se 7 azylovými úředníky, 5 policisty a dvěma členy dalších neziskových organizací.

Běženci, s nimiž AI hovořila, utekli před válkou a usilují o získání azylu. Na cestu se vydali před mnoha měsíci. Nyní dlouhé týdny čekají na srbsko-maďarských hranicích v nedůstojných podmínkách. Nedostatečná je podle lidskoprávní organizace lékařská péče, ubytovací a hygienická zařízení i příděly jídla a vody.

Podle AI byli mnozí z těch, jimž se podařilo dostat se do Maďarska, protiprávně vráceni do Srbska nebo jsou nezákonně zadržováni v záchytných centrech. Někteří uprchlíci AI řekli, že byli z prostoru hranice, kterou překročili, násilně vytlačeni na srbskou stranu. Několik jich bylo za překonání hranice s intencí požádat o azyl kriminalizováno, což je v rozporu s mezinárodním právem.

Myslím, že se mi podařilo dostat asi 10 kilometrů za hranici. Ve skupině bylo osm lidí, policie nám řekla, že jsme do země nevstoupili legálně a že nás vrátí. Byl jsem vyfotografován maďarskou policií a vrácen za plot. Mě nezbili, ale muže v naší skupině kopli do nohy tak, že mu ji zlomili.
sedmnáctiletý uprchlík z Afghánistánu
Uprchlíci na srbsko-maďarském pomezí, ilustrační foto
Zdroj: Laszlo Balogh/Reuters

Maďarsko: Falešné výtky a pusté lži

Maďarské úřady obvinění z násilného zacházení s migranty odmítají jako „pusté lži“ a trvají na tom, že všechny zprávy o údajném týrání byly vyšetřeny. Mluvčí vlády Zoltán Kovács řekl, že změny v azylovém systému Maďarska byly nezbytné vzhledem k tomu, že migranti dřívější systém zcela vědomě zneužívali.

Náměstek ministra vnitra Károly Kontrát označil výtky obsažené ve zveřejněném materiálu Amnesty International za naprosto nepodložené. „Jsou zcela nepravdivé. Jak už bylo řečeno, maďarská pohraniční stráž se při ochraně maďarského státu a jeho občanů striktně drží zákona,“ tvrdí. Podobné výhrady podle něj už vznesla organizace Human Rights Watch a maďarská prokuratura je shledala falešnými.

„Otřesné zacházení a labyrint azylových procedur jsou cynickým trikem k odstrašení žadatelů o azyl od maďarských hranic,“ uvedl Dalhuisen. Zároveň poukázal na vrcholící „jedovatou rétoriku namířenou proti uprchlíkům“ v rámci kampaně před blížícím se referendem.

Uprchlíci na srbsko-maďarském pomezí
Zdroj: Laszlo Balogh/Reuters

Referendum o ničem

Organizace dokument zveřejnila krátce před chystaným plebiscitem o povinných kvótách pro přerozdělení uprchlíků mezi členské země Evropské unie, který maďarská vláda vypsala na neděli 2. října.

Amnesty International zpochybnila volbu otázky, kterou maďarská vláda lidu pokládá: „Chcete, aby Evropská unie i bez souhlasu Zemského sněmu mohla předepisovat povinné přesídlování nemaďarských občanů do Maďarska?“ 

Otázka se podle Amnesty International netýká žádného konkrétního návrhu a její zodpovězení proto nemůže vést k přijmutí nebo odmítnutí jakékoliv dohody.

Aby bylo hlasování platné, musí se jej zúčastnit více než 50 procent oprávněných voličů. Podle posledních průzkumů hodlá k plebiscitu dorazit většina Maďarů a více než dvě třetiny obyvatel chtějí odpovědět záporně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po ruském útoku u Buči stoupl na 37, uvádí tamní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 37 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 38 mminutami

V Nigeru se vzbouřili vojáci. Vládnoucí junta má prý situaci pod kontrolou

Vzbouřenci v Nigeru zaútočili na letiště a prezidentskou budovu v hlavním městě Niamey. V místě podle zdrojů agentury Reuters vypukly nepřetržitá střelba a výbuchy, na krátkou dobu bylo přerušeno vysílání státní televize a rozhlasu. Za ozbrojenými útoky podle tamního ministerstva obrany stáli vzbouření vojáci.
před 1 hhodinou

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Hrozí druhotné katastrofy

Povodeň v Nepálu si vyžádala přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Pátrání po přeživších komplikuje počasí, kvůli dešti a mlze musely úřady operace přerušit. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Odborníci varují před rizikem druhotných katastrof. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc.
06:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 5 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.