Lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) ostře zkritizovala Maďarsko za způsob, jakým zachází s uprchlíky. Ve své zprávě tvrdí, že tisíce žadatelů o azyl včetně dětí bez doprovodu jsou ze strany úřadů vystaveny násilnému týrání, nezákonnému vytlačování ze země a protiprávnímu zadržování. Budapešť obvinění odmítá s tím, že jde o „pusté lži“. V neděli se v zemi uskuteční referendum o přijímání běženců na základě kvót.
Amnesty International: Maďarsko týrá uprchlíky. Pusté lži, oponuje Budapešť
„Premiér Orbán nahradil vládu práva vládou strachu. Jeho snahu promyšleně zabránit uprchlíkům a přistěhovalcům, aby se dostali do Maďarska, provází stále znepokojivější vzorec útoků na tyto lidi a na mezinárodní záruky, které je mají chránit,“ prohlásil ředitel programů Amnesty International pro Evropu John Dalhuisen.
Maďarsko vloni na podzim postavilo na své jižní hranici se Srbskem a Chorvatskem plot a bariéry s ostnatým drátem, aby zastavilo uprchlíky. Ti do Evropy míří především ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Před stavbou bariér migranti přecházeli právě přes maďarské území.
Na hranici se Srbskem vznikly dvě tranzitní zóny, kde uprchlíci mohou podat žádost o azyl. Denně jich tak smí učinit pouze 30. Pracovníci Amnesty International nebyli vpuštěni na maďarskou stranu tranzitní zóny a tamní situaci tak nemohli zdokumentovat. Hovořili však s běženci, kteří způsoby maďarských úřadů zažili.
Zpráva Amnesty International vychází ze srpnových průzkumů v Srbsku, Maďarsku a Rakousku. Lidé z organizace hovořili se 121 uprchlíky včetně 21 dětí, dále se 7 azylovými úředníky, 5 policisty a dvěma členy dalších neziskových organizací.
Běženci, s nimiž AI hovořila, utekli před válkou a usilují o získání azylu. Na cestu se vydali před mnoha měsíci. Nyní dlouhé týdny čekají na srbsko-maďarských hranicích v nedůstojných podmínkách. Nedostatečná je podle lidskoprávní organizace lékařská péče, ubytovací a hygienická zařízení i příděly jídla a vody.
Podle AI byli mnozí z těch, jimž se podařilo dostat se do Maďarska, protiprávně vráceni do Srbska nebo jsou nezákonně zadržováni v záchytných centrech. Někteří uprchlíci AI řekli, že byli z prostoru hranice, kterou překročili, násilně vytlačeni na srbskou stranu. Několik jich bylo za překonání hranice s intencí požádat o azyl kriminalizováno, což je v rozporu s mezinárodním právem.
Maďarsko: Falešné výtky a pusté lži
Maďarské úřady obvinění z násilného zacházení s migranty odmítají jako „pusté lži“ a trvají na tom, že všechny zprávy o údajném týrání byly vyšetřeny. Mluvčí vlády Zoltán Kovács řekl, že změny v azylovém systému Maďarska byly nezbytné vzhledem k tomu, že migranti dřívější systém zcela vědomě zneužívali.
Náměstek ministra vnitra Károly Kontrát označil výtky obsažené ve zveřejněném materiálu Amnesty International za naprosto nepodložené. „Jsou zcela nepravdivé. Jak už bylo řečeno, maďarská pohraniční stráž se při ochraně maďarského státu a jeho občanů striktně drží zákona,“ tvrdí. Podobné výhrady podle něj už vznesla organizace Human Rights Watch a maďarská prokuratura je shledala falešnými.
„Otřesné zacházení a labyrint azylových procedur jsou cynickým trikem k odstrašení žadatelů o azyl od maďarských hranic,“ uvedl Dalhuisen. Zároveň poukázal na vrcholící „jedovatou rétoriku namířenou proti uprchlíkům“ v rámci kampaně před blížícím se referendem.
Referendum o ničem
Organizace dokument zveřejnila krátce před chystaným plebiscitem o povinných kvótách pro přerozdělení uprchlíků mezi členské země Evropské unie, který maďarská vláda vypsala na neděli 2. října.
Amnesty International zpochybnila volbu otázky, kterou maďarská vláda lidu pokládá: „Chcete, aby Evropská unie i bez souhlasu Zemského sněmu mohla předepisovat povinné přesídlování nemaďarských občanů do Maďarska?“
Otázka se podle Amnesty International netýká žádného konkrétního návrhu a její zodpovězení proto nemůže vést k přijmutí nebo odmítnutí jakékoliv dohody.
Aby bylo hlasování platné, musí se jej zúčastnit více než 50 procent oprávněných voličů. Podle posledních průzkumů hodlá k plebiscitu dorazit většina Maďarů a více než dvě třetiny obyvatel chtějí odpovědět záporně.